Otázky a odpovědi: Co má přinést izraelská operace na dobytí města Gaza? Jak na ni reagují Izraelci?
Izrael ve středu zahájil operaci na dobytí města Gaza. Co přesně to znamená, jaké jsou cíle plánovaných útoků a jak na to reagují Izraelci i zahraniční lídři? Server iROZHLAS.cz přináší přehled základních otázek a odpovědí.
Co se děje ve městě Gaza?
Ve středu vydal izraelský ministr obrany Israel Katz finální rozkaz k zahájení operace, kterou už začátkem srpna schválil bezpečnostní kabinet Izraele.
Izraelská armáda zahájila plánovaný útok na město Gaza. Tel Aviv kvůli ofenzivě povolal 60 000 záložníků
Číst článek
Začala tak první fáze plánovaného útoku na město Gaza, které mluvčí izraelské armády Efiie Defrin označil za „baštu“ militantního hnutí Hamás, uvádí německá stanice Deutsche Welle.
Civilní obyvatelé města, které bylo podle lednových odhadů mezinárodních organizací zničeno ze 70 až 80 procent, proto žijí povětšinou v uprchlických táborech. Armáda je nyní vyzvala k evakuaci směrem na jih.
Tam budou muset podle důstojníka, který si nepřál být jmenován a se kterým mluvil americký deník New York Times, projít checkpointy, čímž chce izraelská armáda zajistit, že se odtamtud nedostane nikdo z Hamásu.
Následně do města vpadne armáda silou, popisuje plány země. K útokům na okraj města ale už dochází, informují média. Operace má pokračovat až do roku 2026.
Čeho chce Izrael tímto dosáhnout?
Jaký konečný cíl má útok a obsazení Gazy přinést, není podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z Masarykovy univerzity jasné. Izrael opakuje stále stejné argumenty – v oblasti jsou klíčové vojenské cíle, jako je zničení organizace Hamás, uvedl ve středu pro Radiožurnál.
Osvobození rukojmích, kterých v Pásmo Gazy po únosu v rámci teroristického útoku z října 2023 zůstává 50, podle Krause ale cílem současné operace spíš nebude.
Hamás totiž v pondělí souhlasil s návrhem dohody o příměří vypracovanou Egyptem a Katarem, kde se píše, že hnutí rukojmí ve fázích propustí. Izrael na návrh nereagoval, jeho podmínkou je totiž propuštění všech rukojmí najednou. Naopak izraelská armáda začala operaci na obsazení Gazy.
„Je minimálně jasné, že to nepovede k osvobození rukojmích,“ řekl.
Pošle Izrael do Gazy 60 tisíc rezervistů?
Ve středu vyšla zpráva, že Izrael povolává do služby 60 tisíc rezervistů. Kraus se ale nedomnívá, že by šli dobývat Gazu, spíš poptávka po nich souvisí s tím, jak dlouho konflikt už trvá.
„Celá řada jednotek je prostě vyčerpaná, je nutné mít čerstvé zálohy, právě třeba už jen z hlediska vojenské rotace,“ vysvětlil a dodal, že ti, kteří jsou dlouhodobě nasazení, potřebují čas na rekonvalescenci.
„Ukazuje se, že konflikt je mnohem větší, vážnější a především delší, než asi Izraelci ze samého startu očekávali.“
Jak na to reagují Izraelci?
Zatím není jasné, jak aktuální situaci vnímají Izraelci, o uplynulém víkendu se do ulic Tel Avivu ale vydaly stovky tisíc lidí na protest proti vládě. Vyslovili i své požadavky – zastavení války a návrat rukojmích.
Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny z Akademie věd uvádí pro Český rozhlas Plus, že dlouhodobě je společnost v této otázce rozdělená. Část bojové kroky proti Palestině podporuje, další chodí protestovat každý víkend.
Hamás přijal nový návrh o příměří v Gaze. Zahrnuje 60denní klid zbraní a propuštění poloviny rukojmích
Číst článek
„Izraelská vláda čelí velice velice silnému vnitřnímu tlaku na neprovedení plánované ofenzivy, která s sebou nutně ponese ohromné množství kolaterálních škod a zdecimuje celé pásmo Gazy a zároveň nepovede k tomu hlavnímu, co právě ti kritizující a protestující chtějí – a to je návrat unesených rukojmích,“ popisuje Kraus.
Míra nesouhlasu s rozhodnutím vlády Benjamina Netanjahua je prý taková, že je možné, že povolaní rezervisté odmítnou do armády nastoupit. Oproti začátku války, kdy to lidé brali jako povinnost bránit svou zemi, se proto změnila atmosféra, říká Plus Eva Taterová.
„Po dvou letech, kdy válka nabrala na kontroverzích a řada lidí nevěří, že vede k nějakému skutečnému cíli, tak začíná službu v armádě odmítat, ať už z morálních důvodů, nebo z důvodu celkového vyčerpání,“ vysvětluje.
Podle Krause se to projeví i na velikosti armády. „Míra dezerce v izraelské armádě, ať už přímo od vojáků, kteří již jsou povolení nebo kteří nenastoupí, není vlastně vůbec malá. Je to právě z důvodu politického nesouhlasu s tím, jakým způsobem vede izraelská vláda celý konflikt a jak plošně působí na celé obyvatelstvo v pásma Gazy – neselektivně způsobuje obrovské množství jak mezinárodně právních problémů, tak vnitropolitických problémů,“ doplňuje.
Jak na situaci reagují zahraniční státníci?
Kritika se na izraelskou vládu snáší i ze zahraničí. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval k okamžitému příměří v Pásmu Gazy a vyzval ke zrušení rozhodnutí o dalším rozšiřování nelegální výstavby židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
5:56
Cílený útok na novináře v Gaze souvisí s přenesením války na nové území, říká Fingerland
Číst článek
„Je životně důležité, aby bylo v Gaze okamžitě uzavřeno příměří... abychom se vyhnuli umírání a ničení, která by vojenská operace proti městu Gaza nevyhnutelně způsobila," řekl podle ČTK Guterres.
Podobně mluví i francouzský prezident Emmanuel Macron, který se domnívá, že útoky nemohou vést k ničemu jinému než ke katastrofě pro oba národy.
K situaci se v rozhovoru s ČTK vyjádřil i prezident Petr Pavel. Za poslední akce Izraele se dle jeho názoru dá jen velmi těžko postavit. „Jsem naprosto přesvědčen o tom, že jsou i jiné cesty než masivní vojenská operace, jak donutit Hamás k tomu, aby vyklidil pozice, a jak nastolit v Gaze správu, která bude efektivní," řekl prezident.
Zároveň je podle něj potřeba vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající izraelská rukojmí. „Myslím, že je potřeba ten tlak ještě zvýšit, protože Hamás skutečně musí propustit všechna rukojmí. Pak se může rozjet velice intenzivní humanitární pomoc Palestincům v Gaze," poznamenal.
Kritika přišla i ze strany jordánského ministra zahraničí Ajmana Safadího. Izrael podle něj zabíjí veškeré vyhlídky na mír na Blízkém východě.
26:23
Izrael chce obsadit město Gaza. Efekt to mít nemusí a navíc hrozí popravy rukojmích, varuje Taterová
Číst článek
„Mezinárodní renomé Izraele rovněž dlouhodobě klesá, Izrael a zejména současná vláda jsou v řadě zemí kritizovány,“ líčí Taterová.
Ovlivní to nějak rozhodnutí Netanjahua?
Izraelský analytik Michael Milshtein se domnívá, že Netanjuhovi nezáleží na tom, jestli si operací poškodí vztahy s arabským světem nebo jestli jsou Evropané proti. Doufá totiž, že bude mít i nadále americkou podporu, cituje ho americký deník New York Times.
Kraus se domnívá, že situace se může vyvinout dvěma směry, Izrael si ale situaci vždy vyhodnocuje sám.
„Doposud se vždy rozhodoval pro využití ozbrojeného násilí a vlastní vojenské síly. Je otázkou, zda mezinárodní tlak nepovede k tomu, že případné přijetí příměří s Hamásem tuto operaci zastaví, anebo naopak to bude důvod, že to chystané příměří v podstatě padne,“ uvažuje.
Prezident výzkumné skupiny v Jeruzalémě Yohanan Plesner uvedl, že na Netanjahua má největší vliv dění v jeho vládě a především podpora krajně pravicových poslanců, díky kterým se i přes silnou kritiku stále drží u moci. „Protesty tolik neznamenají, koalice uvnitř vlády má větší váhu,“ cituje ho New York Times.
