Papež Benedikt XVI. přiletí na návštěvu Kuby
Papež Benedikt XVI. ukončil návštěvu Mexika a přiletí na Kubu. Je to druhá španělsky mluvící země silně katolického latinskoamerického kontinentu, kam Benedikt XVI. za dobu svého pontifikátu přijede.
V Santiagu de Cuba na východě ostrova bude papež sloužit velkou mši pod širým nebem u příležitosti 400 let od nálezu sošky milosrdné panny z Cobre, patronky Kuby. V Havaně se plánuje mše na Náměstí Revoluce.
Papežova cesta na Kubu vzbuzuje naděje na propuštění vězněných politických vězňů, setkání se zástupci opozice ale není v plánu. Možná je naopak schůzka Benedikta XVI. s bývalým vůdcem Fidelem Castrem.
O návštěvě papeže Benedikt XVI na Kubě mluvil v Ranním Radiožurnálu David Koubek ze zahraniční redakce
Spekuluje se o tom, že by papež mohl udělit audienci i kontroverznímu venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi, který na Kubě podstupuje ozařování po nedávné operaci rakovinového nádoru.
Podle koordinátorky kubánských projektů společnosti Člověk v tísni Terezy Nedorostkové církev vytváří alternativní prostor vůči tomu, co nabízí režim, a řada disidentů k ní proto upíná své naděje.
„Politicky se nedá říct, že církev vyloženě stojí na straně disentu. Církev jim otevírá své dveře, pokud nejsou jejich cíle vyloženě politické, ale jde o sociálně prospěšné projekty. Tím, že nepodporuje žádné komunistické projekty, tak je možné církev nahlížet jako instituci, která se i politicky vymezuje,“ řekla Nedorostková.
Koordinátorka kubánských projektů Člověka v tísni Tereza Nedorostková v Dopoledním Radiožurnálu
Benedikt XVI. už v letadle z Říma prohlásil, že je zjevné, že marxistická ideologie v kubánském pojetí už neodpovídá realitě. Kritizoval ale také americké embargo proti Kubě.
Navzdory ateistické státní ideologii se 60 procent z 11 milionů obyvatel ostrova hlásí ke katolické víře. Castrovský režim nikdy nepostavil církev mimo zákon, její duchovní i věřící ale pronásledoval a zavíral církevní školy.
Vztahy se zlepšily až při návštěvě papeže Jana Pavla II. v roce 1998, který přijel do komunistické země před Benediktem XVI. jako vůbec první hlava církve. Tehdy to byla pro Kubánce velká událost, díky níž například režim oficiálně povolil slavit Vánoce.