Ruský hazard s mobilizací: udržení pozic, táhlý konflikt a víra v rozkol Evropy

Co to je částečná mobilizace? Jak tomu rozumět?
Je to asi nějaký pokus zvrátit problémy, které Rusové v posledních týdnech a měsících měli. Jejich největším problémem byl nedostatek lidí a zejména potom i nedostatek kompetentních lidí. To jsme mohli vidět na příkladu náboru Vagnerovců ve vězeních, což indikuje už nějaký docela závažný problém. Kdyby Rusové k něčemu takovému nepřistoupili, tak pravděpodobně někdy na podzim nebo v zimě by zřejmě došlo k tomu, že by jim došli lidé. Protože ti, kteří se chtěli dobrovolně zúčastnit, ať už z nějakého patriotizmu nebo z důvodu toho, že je lákala nějaká vysoká finanční odměna, tak už se účastní nebo zúčastnili. A je velmi pochybné, že ti dobrovolníci, kteří jsou tam teď, by prodlužovali svůj kontrakt.

A musíme říct ještě jednu věc. Tak jak byla operace doposud legálně rámována, mohli dobrovolníci po opuštění Ukrajiny odejít z ozbrojených sil a mohli odmítnout sloužit na Ukrajině, což pro Rusy byl velký problém.

Částečná mobilizace není mobilizace plná. To znamená, není to ten ekvivalent, který má například Ukrajina, mobilizace nějaké velké části populace. V Rusku je to pořád relativně malé, řekněme každý stý muž ve věkové kategorii 20 až 45 plus minus. Rozhodně se to netýká každého. Je to velmi výběrové a to myslím, že i v tom projevu docela výrazně zaznělo. Zároveň to nejsou jednotliví lidé, je to relativně velké množství lidí.

Dohromady je to podle odhadů asi 300 tisíc lidí, tak se nabízí otázka, proč pouze těchto 300 tisíc? Zálohy jsou v Rusku mnohem větší, milionové…
Teoreticky jsou milionové. V praxi samozřejmě povolávat někoho, kdo má 20 nebo 15 let od absolvování povinné vojenské služby a od té doby nikdy nebyl na žádném cvičení, to byste ho v zásadě museli procvičovat znovu od začátku. Takže to je první věc.

Na papíře jsou zálohy opravdu masivní, v praxi jsou ale mnohem menší. Já bych se divil, kdyby byly větší jak milion a půl, možná dva miliony osob. A i tam bychom museli zahrnovat lidi, kteří mají od povinné vojenské služby řadu let. Zároveň pochybuji, že Rusko je teď schopno provést něco jako větší mobilizaci, ne úplně všeobecnou, ale mobilizaci třeba pěti šesti mobilizačních ročníků. To mi přijde krajně nepravděpodobné prostě proto, že pro to nemají infrastrukturu, techniku a tak dále. A zároveň to asi ani tolik v tento okamžik nepotřebují. Pro ně je podstatné vykrýt ztráty a pokud možno doplnit armádu o konkrétní odbornosti anebo specializace, kterým se jich začíná nedostávat.

A dá se odhadnout, zda tedy tento počet lidí, kteří jsou povoláni nyní, budou dostatečně vybavení, vyškolení, vycvičení?
Jak u koho. Zjevně tato velmi omezená mobilizace míří i na ty, kteří nedávno ukončili svůj kontrakt nebo službu v armádě. A pokud někdo sloužil třeba pět nebo šest let jako důstojník, dosáhl hodnosti nadporučíka nebo něco takového a teď rok nebyl v armádě, protože se na konci minulého roku rozhodl odejít nebo mu končil kontrakt, tak samozřejmě jeho začlenění může být velmi rychlé. Teoreticky opravdu v řádu dní nebo týdnů po tom, co obdrží povolávací rozkaz. U takového člověka v zásadě nepředpokládáme, že aktuálně potřebuje nějaký dlouhý výcvik. Takových lidí ale bude spíše méně. To se budeme bavit o nějakých tisícovkách a ti mohou být použiti relativně rychle.

Ti další mají třeba čtyři pět let od doby, kdy sloužili v armádě, někteří třeba i o něco více. A i když předtím sloužili několik let, nebyli to jenom branci, tak samozřejmě jejich vojenské schopnosti výrazně ochably. Vzniká tedy otázka, jestli je pro ně dostatečné množství vybavení, zejména třeba těžší techniky nebo sofistikovanější techniky. Tito lidé po nějakém výcviku minimálně mohou vykrýt ztráty ruské armády, které nejsou malé, takže minimálně v tomto smyslu po několika týdnech by je šlo asi použít.

A pak v rámci těch 300 tisíc lidí bude nějaká skupina lidí, kteří nějakým způsobem přičichli k vojenské službě, mají asi nějaké nenulové kompetence. Ale upřímně řečeno, jejich zasazení bude skutečně vyžadovat nějaký týden nebo týdny výcviku, zformování nových jednotek. A tam už se skutečně můžeme bavit reálně o měsících.

Vrátíme-li se k očekávanému projevu ruského prezidenta Vladimira Putina, tak čím on vyhlášení částečné mobilizace vysvětluje a dokáže si ji obhájit na domácí půdě?
V Rusku se zejména v posledních týdnech samozřejmě objevovala kritika, že se snaží tu válku vést takříkajíc low cost. Nenazývají ji válkou, není tam plné nasazení, zejména ne osob. To znamená, jak jsme si řekli na začátku, že ruští vojáci, když se rozhodnou, že nechtějí sloužit, tak jakmile se dostanou mimo zónu bojů, mimo Ukrajinu, tak skutečně mohou skončit. Oni samozřejmě jsou potom kariérně postihováni, ale do vězení je za to nikdo nepošle.

Toto bylo vnímáno jako jeden z problémů, který vedl třeba k tomu, že Rusové na řadě míst mají obranu velmi řídce zastoupenou. Což samozřejmě Ukrajincům dává mnoho možností, zejména v současné době. Takže je tu část ruské společnosti –⁠ nemyslím si, že velká, ale určitě hlasitá –⁠ která si přála mnohem asertivnější ruský postup i směrem dovnitř, právě k té mobilizaci. Na druhé straně je zjevné, že velká část ruské populace se války účastnit nechce. Jsou ochotni ji podporovat z gauče nebo zpoza televizní obrazovky, ale že by sami chtěli jít aktivně někam bojovat, to ne.

Teď je samozřejmě těžké odhadnout, jak moc tato skupina bude hlasitá. Můj tip je, že vzhledem k tomu, že mobilizace je relativně omezená a já si vůbec nejsem jistý, jestli se na konci bude jednat až o 300 tisíc lidí, tak to bude takový počet, který nevzbudí zas tak velký odpor. Protože se bude zase týkat vybraných lidí, konkrétních lidí, často z regionů, které jsou třeba chudší, kde ta politická mobilizace je slabší. Proto si myslím, že tohle Putin ještě nějak ustojí, na rozdíl třeba od nějaké hypotetické větší mobilizace, kde by ty problémy logicky byly řádově větší.

Pokud ten odpor bude třeba větší, tak nemáme už nějaké zprávy o tom, že by ti, kteří by mohli být povoláni, už chtěli prchnout ze země, že by hledali letenky například do Istanbulu?
Jasně. To se teď objevilo, že jsou vyprodány lety do Istanbulu. Upřímně řečeno se tomu asi nejde moc divit. Teď je otázkou, jak velké množství lidí to reálně je. Bavíme se tu o nižších tisícovkách lidí z Moskvy. Těch by se stejně pravděpodobně mobilizace v tento okamžik netýkala. Možná jen kdyby to rozšiřovali, pak už ano. Takže podle mě u části lidí, kteří teď odlétají, je to spíše preventivní krok a ne až tak reakce na současnou mobilizaci. Protože zase platí, že lidi z Moskvy, z Petěrburgu a podobně, ve většině případů neabsolvovali v posledních deseti patnácti letech povinnou vojenskou službu. I ta je je disproporčně distribuovaná směrem k chudším regionům a lidé z bohatších oblastí s lepším vzděláním měli relativně velkou šanci se jí vyhnout. Ne všichni, ale v průměru to tak bylo.

A čekal jste to, že k něčemu takovému Putin sáhne? Že k tomu vlastně vývoj teď na frontě směřuje, ta velmi výrazná protiofenziva Ukrajinců, že Vladimir Putin bude muset něco udělat.
Určitě bylo očekávatelné, že něco udělá. Já se přiznám, že jsem si myslel, že to spíš nebude mobilizace. Čekal jsem spíš, že počkají, až proběhnou ty “lži referenda”, jinak to nazvat nejde, a vyhlásí nějaké připojení části Ukrajiny k Rusku.

Referenda Luhanské a Doněcké lidové republiky jsou teď plánovaná v příštích dnech, 23. až 27. září…

V ten okamžik by samozřejmě šlo použít stávající brance. V zásadě bez problémů by mohl Vladimir Putin říct, že území Ruské federace tak, jak ho vnímá, je pod útokem. To znamená, že by nebylo potřeba složitě vymýšlet nějakou mobilizaci nebo něco takového, i ten úřední proces by byl vlastně mnohem jednodušší a bylo by možné zbytky útvarů, které dnes bojují na Ukrajině, poslat dál do boje. Nebylo by to asi mnoho sil, ale přece jenom něco by to udělalo. Takže já jsem spíš tipoval, že udělá něco takového.

Putin se nakonec rozhodl, paradoxně pro mě, brance do toho v tento okamžik netahat, ale zase vyhlásit velmi omezenou mobilizaci. Ale to, že museli něco udělat, to bylo celkem jasné. Protože problémy s personálem mají dlouho. A to není jenom otázka ofenzivy u Charkova, ale to je něco, co se řešilo reálně už v červnu, v květnu a všichni říkali “je spíš otázkou času, kdy se ty problémy začnou objevovat a jak masivně”. Ale bylo jasné, že přijdou.

To překvapení tedy, jestli to chápu správně, pramení z toho, že vlastně v únoru byla situace opačná - nejdřív byla Ruskem uznána samostatnost obou dvou separatistických republik, teprve následně byla invaze. A tentokrát došlo k tomu, že je nejdřív vyhlášená částečná mobilizace a teprve potom bude následovat to referendum.
Určitě. Mně tak trošku přijde, že teď už si nikdo v Rusku nehraje na to, že by referenda byla nějakým způsobem otevřená a v zásadě se jen můžeme sázet, jestli výsledek referenda bude 95,8 nebo 99,5 %. A aktuálně je už asi Putinovi i úplně jedno, že větší logiku by dávalo počkat po vyhlášení výsledků referend a pak teprve říct budeme mobilizovat. Udělal to opačně a já myslím, že toto jsou nuance, které řešíme my tady na západě, ale v Rusku je jim to asi úplně jedno.

Pojďme se podívat přímo na frontu. Co mobilizace může znamenat pro ten zuřící konflikt na Ukrajině?
Já se domnívám, že kdyby mobilizace podobného rozsahu přišla někdy v březnu, v dubnu, tak to mohlo Rusku skutečně výrazně pomoct. Teď si myslím, že pomoc už to bude velmi omezená, protože minimálně v horizontu několika týdnů nebo jednoho měsíce to budou jen tisícovky lidí z těch odhadovaných 300 tisíc, které půjde okamžitě poslat na frontu. Zároveň to zčásti řeší ruský problém v živé síle. Když budu předjímat výsledek referend, ale asi nás to nepřekvapí, jak to dopadne, tak samozřejmě Rusku to umožní vykrýt část problémů v početním nepoměru mezi ruskými a ukrajinskými vojáky.

Otázkou je, a to je věc, na kterou nedokážu dost dobře odpovědět, kolik mají Rusové v záloze ještě těžké techniky, kterou mohou použít v horizontu několika týdnů. Je možné, že mají ještě několik set kusů třeba tanků BVP, byť starších, které mohou relativně lehce použít. Pak to nějaký dopad mít bude a minimálně to Rusku umožní prodlužovat konflikt někam do hluboké zimy. Je ale také možné, že nějaké zásoby mají a třeba ne úplně malé, ale reálně je nejsou schopni zprovoznit. A v tu chvíli samozřejmě i taková mobilizace bude mít relativně marginální dopad. Ten největší dopad může mít zkrátka na to, že Rusové budou méně senzitivní vůči ztrátám osob, protože je v podstatě vždycky budou schopni nahradit.

Byť vojáky, kteří budou méně kvalitní. Ale odhadovat toto, to je strašně těžké. A zároveň to, jak bude mobilizace efektivní, strašně záleží na tom, jestli se na ni Rusové přes léto připravovali. Jestli alespoň dělali nějaký plán B pro situaci, kdy jim to tak úplně nevyjde a začnou se vyskytovat problémy, tak aby byli připraveni mobilizovat a už s předstihem se snažili připravovat strukturu, administrativní aparát a tak dále, aby to proběhlo hladce. Anebo jestli je to i pro vojenskou byrokracii nyní rána z čistého nebe. Pokud je, tak se tam samozřejmě problémy vyskytnou, budou velké a příspěvek k ruskému vojenskému úsilí na Ukrajině může být překvapivě malý, minimálně v horizontu dvou tří měsíců.

Takže to nemám chápat tak, že se v následujících týdnech a měsících dostaneme do nejvypjatější fáze války? Spíš Rusové budou tlačit to prodloužení konfliktu a doplňování sil.
Já se domnívám, že pro ně je nejlepší možný scénář udržet plus minus to, co mají. A doufat v to, že v rámci Evropy třeba dojde k nějakému rozkolu nebo zaváhání, protože tu budeme mít energetické problémy. A je těžké jak pro nás, tak ale samozřejmě i pro Rusy odhadnout, jak moc vlády mohou slyšet na volání ulice, která může být k ekonomickým a energetickým problémům relativně citlivá. To je spekulace, ale něco takového pro ně dává smysl a mohou doufat v to, že kombinace jejich schopnosti udržet to, co mají na Ukrajině, prodlužovat ten konflikt a ekonomické problémy povedou k nějaké větší ochotě vyjednávat, respektive akceptovat ten stav tak, jak je. Ale samozřejmě i z jejich pohledu je to neskutečný hazard.

Může na tu částečnou mobilizaci nějakým způsobem zareagovat Ukrajina? Všeobecnou mobilizaci ona sama už vyhlásila v únoru, tak jsou tady nějaké další možnosti?
Já si myslím, že v podstatě nejsou a nedává to moc smysl. To, co je teď pro Ukrajinu podstatné, je dovycvičit všechny své jednotky. Protože oni mají relativně velké množství lidí ve zbrani, vlastně větší než Rusové, i když celkově Rusko má větší armádu. Ale když byly boje o Severodoněck a Lisičansk na přelomu května a června, tak tehdy Ukrajinci do bojů museli posílat brigády teritoriální obrany, které za sebou měly třeba 14 dní výcviku. A to samozřejmě nefungovalo úplně dobře, ani nemohlo. A je jasné, že těžko Ukrajinci v březnu, dubnu mohli trénovat nové jednotky, protože měli jiné věci na práci.

V tento okamžik je podstatné, aby Ukrajina pokračovala ve výcviku svých vlastních jednotek tak, aby pokud možno byly minimálně na úrovni těch ruských. To není tak těžké. Ale ideálně, aby byly i lépe připravené po taktické stránce.

A druhá strana rovnice není na Ukrajincích a je více na nás. My nemůžeme doufat v to, že ten konflikt skončí za 14 dní, i když by to bylo hezké. Musíme prostě udržet vojenskou podporu Ukrajiny, protože asi nikdo z nás by nechtěl, aby Rusko okupovalo jak Chersonskou oblast, tak Záporoží. To by asi už bylo opravdu příliš. Takže je celkem pochopitelné, že pokud my bychom přestali dodávat zbraně nebo v tomto nějak výrazně zakolísali, tak pro Ukrajinu by situace začala být zase velmi obtížná.

Ale i v Chersonské oblasti a v Záporoží se bude hlasovat v referendech o tom, zda by neměly být přičleněny k Ruské federaci. Nemůže to, i když to hlasování bude pravděpodobně zfalšované, nakonec být ve finále stejně záminkou pro všeobecnou mobilizaci v Rusku? Pokud se nemýlím, taky jste říkal, že je to asi spíš nepravděpodobné.
Technicky si myslím, že pro Rusy teď všeobecná mobilizace opravdu není možná. Neuměli by to reálně zprocesovat a smysluplně využít. Ale může dojít k tomu, že se mobilizace začne postupně rozrůstat a že skutečně v nějaký moment tam zasadí třeba i ty brance, že třeba prodlouží délku povinné vojenské služby a podobně. Takže určitě toto lze čekat.

A teď je prostě na Ukrajině, aby si aspoň část území vzala zpátky. Já nebudu říkat, že se Ukrajině určitě podaří dobýt zpátky Krym a celý Donbas. To by byla teď divoká spekulace, protože nikdo neví, jak se ten konflikt vyvine za tři měsíce, za půl roku a tak dále. A zejména z pozice České republiky je těžké odhadovat, jak ostatní státy budou ochotny Ukrajinu podporovat. Ale je celkem pochopitelné, že nikdo soudný tato referenda neuzná. A jak říkám, jde teď o to, aby si Ukrajina co nejvíc ukradeného území vzala zpátky.

V podcastu byly dále využity zvuky z České televize, Českého rozhlasu, TN TV, YouTube Guardian News, DW News, Telegraph, Voice of America.