Ázerbajdžán po válce s Jerevanem potřebuje zlepšit image. Pomáhá mu v tom klimatický summit COP29
Role hostitele světové klimatické konference, která začala v pondělí v Baku, přišla pro Ázerbájdžán v pravý čas. Jak píše rakouský list Der Standard, válka o Náhorní Karabach v roce 2020 a obnovená ofenziva a znovudobytí regionu v roce 2023 totiž vedly ke stovkám mrtvých a ještě více poškodily už tak pošramocený obraz země.
Mnozí si také vzpomenou na blokádu Lačinského koridoru, který podle mezinárodního práva patří Ázerbájdžánu, ale obývali ho převážně Arméni. Výsledkem blokády byl akutní nedostatek potravin, paliva a lékařské péče v regionu. Tyto podmínky donutily uprchnout více než 100 tisíc lidí.
Pokud je Ázerbájdžán kritizován za to, že se na 29. světové konferenci o klimatu, známé pod zkratkou COP29, může prezentovat jako globální hráč, není to jen pro jeho značnou závislost na vývozu ropy a plynu, kvůli které je zemi přičítán malý zájem na snižování fosilních paliv. Kritiku vyvolává také situace v lidskoprávní oblasti, píše rakouský list.
V žebříčku svobody tisku organizace Reportéři bez hranic je asijská země až na 164. místě, a tudíž za Ruskem. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch nedávno prohlásila, že vláda v Baku nedbá občanských práv a může za mizení nezávislých skupin a kritických médií.
Plyn pro Evropu
Navzdory tomu bývalá sovětská republika nabyla na mezinárodním významu, a to zejména kvůli snížení závislosti Evropy na ruském plynu.
Poradce prezidenta Miko o COP 29: Dopady klimatické změny a politiku je těžké oddělit
Číst článek
V červenci 2022 byla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hostem prezidenta Ilhama Alijeva a Ázerbájdžán označila za důvěryhodnějšího partnera. Podle jejího tehdejšího vyjádření by se dodávky plynu z Ázerbájdžánu do Evropy měly zdvojnásobit, připomíná Die Presse.
Podle ázerbájdžánské novinářky Arzu Geybullové ale Baku po ozbrojených konfliktech z roku 2020 klimatický summit potřebuje především pro získání příznivějšího image.
Navíc Alijev je u moci 21 let a země nezažila svobodné volby od roku 1993, kdy se moci chopil otec současné hlavy státu Hejdar Alijev.
Smír s Arménií
To, že se místem klimatické konference stalo Baku, je zčásti dáno systémem výběrového řízení, které se koná v určitých regionech, a zčásti dokonce samotnou Arménií. Ta si svým souhlasem ke konání akce zajistila propuštění několika válečných zajatců a nyní doufá v další gesta dobré vůle.
Vystoupí Arménie z ruské sféry vlivu? ‚Ztěžuje to ekonomická závislost a polarizace země,‘ říká expert
Číst článek
Lidi v Jerevanu ale znepokojují zablokovaná mírová jednání. Smlouva je sice hotová, ale stále existuje několik sporných bodů.
Ázerbájdžán nejnověji požaduje změnu arménské ústavy, jejíž preambule odkazuje na nezávislost země z roku 1990, což zase odkazuje na Náhorní Karabach. Arménie však považuje požadavek Baku jen za zdržovací taktiku, protože tuto záležitost už mírová smlouva dávno řeší, uzavírá rakouský list Der Standard.
Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. Prezident Putin intrikuje a verbuje Trumpa pro své plány. V amerických prezidentských volbách se doprava posunul i liberální New York. Francie znovu vytáhla do boje proti drogovým gangům. A archeologům se s pomocí satelitních snímků podařilo určit polohu dávné středověké bitvy.