Sinoložka: Čína v Jižní Americe staví továrny i přístavy. Jestli lidé tyto megaprojekty vítají, je otázka
Čínský prezident Si Ťin-Pching na summitu asijsko-pacifického hospodářského společenství opakovaně narážel na plány nového amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést cla na čínské zboží. „Já myslím, že mluví nejenom k Donaldu Trumpovi, ale také k Evropské unii, protože my, jakožto Evropská unie, jsme nedávno zavedli cla na elektroauta, která sem Čína dováží za dumpingové ceny,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál sinoložka Sinopsis Simona Fantová.
Čínský prezident varoval také před rostoucím ochranářstvím a snahami bránit mezinárodnímu obchodu. Jak vám to zní? Mluví primárně k Donaldu Trumpovi?
Já myslím, že mluví nejenom k Donaldu Trumpovi, ale také k Evropské unii, protože my, jakožto Evropská unie, jsme nedávno zavedli cla na elektroauta, která sem Čína dováží za dumpingové ceny, což poškozuje naše lidi. Stejně tak mluví ale i k Donaldu Trumpovi, který se nechal slyšet, že chce plošně zavést 60procentní cla na veškeré americké zboží.
V sobotu se má v Limě sejít s čínským prezidentem úřadující americký prezident Joe Biden. Co lze od setkání čekat?
Ani jedna ze stran nevypouštěla moc zpráv o tom, o čem by chtěly mluvit. Ale předpokládám z těch kusých zpráv a z toho, jak to vždycky probíhá, že se budou bavit o klasických štěpících bodech. Tedy o tom, co tvoří problematické body v ambicích obou velmocí, jakými je Čína i jakými jsou Spojené státy.
Zároveň se Biden nechal slyšet, že by rád zajistil, aby to bylo jakési ujištění, že přechod k nové moci bude hladký, že to bude transparentní a že to proběhne všechno dobře.
Trump a Čína
Jak velká omezení obchodu USA s Čínou lze od nové administrativy očekávat?
Prezident Trump se nechal slyšet, že by chtěl zavést 60procentní cla na veškeré zboží, které bude dovážené z Čínské lidové republiky. Já bych řekla, že opravdu bude v tomto dost důsledný a bude zavádět vysoká cla.
Konec konců už to dělal posledně a Čínská lidová republika s tím počítá. Právě proto se na to snaží v současné době nějakým způsobem reagovat. Dlouhodobě se na to připravuje. Snaží se přijímat různou legislativu, která jí pomůže bojovat proti věcem, kterým se říká anti-coercion, aby byla schopná bojovat proti té celní válce.
Zároveň se snaží třeba podpořit vlastní domácí spotřebu, která je dost malá, a zároveň se snaží najít nové trhy, což právě může být třeba Latinská Amerika. Jakkoliv je to trh menší než Spojené státy nebo Evropa, pořád je to významný trh.
Evropa se musí připravit na celní válku
Číst článek
Jak se skrz investice Čína snaží posílit svou pozici v zemích Latinské Ameriky?
Ona se tam snaží dostat jednak do infrastruktury a do energetiky, obvykle se to činí přes rámec Belt and Road Initiative. To známe konec konců i od nás z Evropy.
Ale zároveň tam také různým způsobem spolupracuje s mnoha státy, třeba s Brazílií, ale i Venezuelou, na jejich vesmírném programu. Spolupracuje se tam v mnoha oblastech.
Třeba zrovna ten vesmírný program je zajímavá věc, protože to hezky ukazuje, jakým způsobem třeba Evropa nebo Spojené státy vůbec nereagovaly na to, co se v těchto regionech děje.
Protože Čína v tom měla určitou strategii už od osmdesátých let, zatímco Evropa i Spojené státy ten region v zásadě vyklidili. A to vakuum právě vytváří prostor pro to, aby tam vstoupila Čína.
Čili je to u Číny dlouhodobá strategie?
Určitě.
Obklopí-li se USA celní bariérou, zareagují i ostatní. Životní úroveň Američanů poklesne, myslí si Švejnar
Číst článek
Šíření čínského vlivu
Čínský prezident Si Ťin-Pching v Peru symbolicky otevřel první Čínou financovaný přístav v Jižní Americe, Chancay. Jak významné je to pro Čínu?
Symbolizuje to větší spolupráci obou těch zemí. Myslím si, že je to určitě důležité, protože to ukazuje vstup do infrastruktury, která v mnoha ohledech může být klíčová.
My víme, že právě přístavy jsou důležité. Ukazuje se to na příkladu Hamburku, kde se hodně řešily čínské investice a jejich nebezpečí pro získávání těchto strategických míst.
Zároveň je ale dobré nezapomínat na to, že třeba i v Peru existují určité spory ohledně toho, jestli čínský vliv je nebo není dobrý. Spousta zemí v Jižní Americe, jakkoliv třeba v některých oblastech spolupracuje s Čínou, se zároveň snaží bojovat proti dumpingovým cenám, za které Čína dováží to zboží do těchto zemí. Jedná se třeba o textil, ale třeba i o ocel.
Vítají tedy Jihoameričané podobné čínské megaprojekty, jako je právě přístav Chancay?
Já bych řekla, že je to vždycky s otazníkem, protože třeba přístav Chancay a projekty, které přicházejí v rámci Belt and Road Initiative (Iniciativa Pásu a cesty), tak jsou stavěné zejména na nedemokratické režimy, ve kterých je třeba Čína si schopná nekalými praktikami zajistit vstup na trh.
Je schopná zajistit, aby vyhrávala velké státní tendry na tyto zakázky a aby to byly její firmy, které taky postaví tyto věci. Ono to funguje právě v režimech, které jsou ne-úplně-demokratické a transparentní, ale tam to může třeba vítat vláda, ale je vždycky s otazníkem, jestli to vítají ti lidé.
Cly pro Čínu si jen získáváme čas. Větší uzavření ekonomiky nás může oslabit, varuje expert
Číst článek
Je tady jednoznačným ekonomickým cílem Číny ovládnout co nejvíc průmyslu v jihoamerických zemích?
Já si myslím, že oni půjdou po klíčových odvětvích. Jedno z klíčových odvětví můžou být třeba elektroauta. Bude tam snaha stavět různé továrny, třeba i proto, aby skrz ty továrny – to vlastně pozorujeme v Evropě – byli schopni obejít celní politiku například i Spojených států.
Aby například Číňani vyráběli v některých zemích, což může být Latinská Amerika, ale třeba taky Mexiko, a skrz ty továrny vyrobené produkty prodávali na další trhy, kterými jsou třeba právě Spojené státy.
Na které jihomerické země se soustředí?
Určitě Brazílie, velký spojenec například v OSN. Ale těch zemí je víc, může to být Argentina, Peru. Jsou to často také země, které měly oficiální diplomatické styky s Tchaj-wanem, a v posledních třeba dvaceti letech od nich upustily, protože je Čína přeplatila.