Polsko má další špionážní kauzu. Prokuratura měla program Hermes, zřejmě proti kritickým úředníkům
Po aféře s odposlechy systémem Pegasus se v Polsku objevil nový možný špionážní problém související se zneužitím pravomocí. Národní prokuratura za minulé vlády Sjednocené pravice pravděpodobně zakoupila asi za 85 milionů korun systém Hermes. Nové vedení úřadu na to přišlo při kontrole účtů a nyní shromažďuje důkazy a bude se vyšetřováním nákupu zabývat. Panují ale rozpory, nakolik je Hermes nebezpečný.
O tom, co je software Hermes, se informace rozchází. Podle Deníku Gazeta Wyborcza jde o v telefonu nedetekovatelný špionážní systém, který dokáže pracovat i v případě, kdy je zařízení vypnuté. Jeho prostřednictvím lze analyzovat i sledovat data a monitorovat činnost uživatele.
Špionáž placená z fondu na pomoc obětem. Polská vláda PiS sledovala opozici i vlastní členy
Číst článek
Někteří IT analytici ho přirovnávají k spywaru Pegasus od izraelské společnosti NSO Group. Zatímco oběti zneužití tohoto programu už jsou v Polsku známé díky vyšetřování kanadské skupiny CitizenLab nebo i vlastní investigaci novinářů Gazety Wyborczy, nakolik se používal Hermes, zatím jasné není.
Skupina státních zaměstnanců ho ale měla používat proti vládním úředníkům, žalobcům a soudcům kritickým k justiční politice Sjednocené pravice a ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobry.
Sledování bez pravomocí
Podle odborníka na kybernetickou bezpečnost Adama Heartlea, tvůrce portálu zaufanatrzeciastrona.pl (v překladu Důvěryhodná třetí strana), ale nejde o špionážní program, neumí překonat zabezpečení telefonů.
Software sbírá a analyzuje data, která jsou volně přístupná na internetu, pracuje s takzvanými OSINT zdroji (Open Source Intelligence – pozn. redakce).
Toto vyjádření používá ve zprávě o chystaném vyšetřování i národní prokuratura.
Podle investigativního publicistického webu OKO.press ale problém zůstává. Polská národní prokuratura zakoupila program, k jehož užívání nemusí mít pravomoci.
Není známý počet lidí, který měl k programu přístup. Není jisté, jestli úředníci nástroj nezneužili ke sledování lidí, proti kterým není vedené žádné oficiální vyšetřování.
Odhalení náhodou
Podle dosavadního zjištění redakce Gazeta Wyborcza se nové vedení Národní prokuratury o nákupu Hermes dozvědělo náhodou. Dostalo vyúčtování opakovaného předplatného služeb. Následnou kontrolou zjistilo, že úřad špionážní systém zakoupil v roce 2021.
Špionážní program Pegasus mělo v telefonu nejméně 10 lidí v Polsku. Psal i zprávy za senátora
Číst článek
Za „specializovaný analytický program“ zaplatil 15 milionů zlotých, tedy v přepočtu asi 85 milionů korun. Tolik stála licence, dál se k ceně připočítávají pravidelné cyklické platby za používání systému.
Tehdejší nejvyšší státní zástupce Bogdan Święczkowski – blízký spolupracovník ministra spravedlnosti vlády Sjednocené pravice a generálního prokurátora zároveň Zbigniewa Ziobry – se k nákupu systému odmítl redakci deníku vyjádřit.
Ziobry odkázal pouze na současného národního prokurátora Jacka Biliewicze, kterého do úřadu prozatímně jmenoval současný ministr spravedlnosti Adam Bodnar. Ziobry nicméně úřad vedl právě v letech 2016 až 2022, než odešel na polský ústavní soud.
‚Jen pokročilý vyhledávač‘
Podle informátorů deníku z prostředí Národní prokuratury systém Hermes nebyl certifikovaný Agenturou pro vnitřní bezpečnost (ABW). Přitom vyjednávání o jeho koupi se měl účastnit i tehdejší šéf instituce Krzystof Krełowski. Ten se k případu odmítl vyjádřit s odkazem na advokátní tajemství.
Aféra kolem odposlechů systémem Pegasus v Polsku se rozrůstá. Měli být sledováni další dva lidé
Číst článek
K popisovanému zneužití systému se nicméně vyjádřil v pondělí náměstek generálního prokurátora Michał Ostrowski (jmenovaný do funkce Zbigniewem Ziobrou v roce 2023 krátce poté, co strany koalice Sjednocené pravice prohrály parlamentní volby – pozn. red.), který v roce 2016 působil na národní prokuratuře jako šéf oddělení hospodářské kriminality a také byl blízkým spolupracovníkem Ziobra.
Ostrowski celou kauzu zpochybnil. V rozhovoru pro Polskou tiskovou agenturu zdůraznil, že program nebyl použitý k operativní práci, ale k získávání informací běžně dostupných na internetu, protože Hermes funguje jako pokročilý vyhledavač.
Ročně prý prokuratura provedla pomocí Hermes okolo 200 analýz pro účely vyšetřování týkajících se různých státních zastupitelství po celém Polsku.
Proti Ostrowskému v současnosti vede generální prokuratura disciplinární řízení kvůli podezření z disciplinárních přestupků spáchaných od 24. do 29. ledna tohoto roku.
Měl se dopustit zpochybňování pravomoci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora Adama Bodnara, který do čela národní prokuratury jmenoval Jacka Bilewicze, s čímž Ostrowski nesouhlasil. Bodnarovy změny v národní prokuratuře jsou považované řadou polských advokátů za kontroverzní.
Protiprávní využití softwaru
V případě dříve známého Pegasu zakoupilo spyware ministerstvo vnitra a používaly ho tajné služby a některé složky policie na základě soudního povolení, i když dnes vyšetřovatelé spekulují, nakolik byli soudci obeznámení s rozsahem takzvané „operativní činnosti nebo kontroly“.
Polská prokuratura odmítla vyšetřování v kauze Pegasus. Vládní kritička se proti rozhodnutí odvolá
Číst článek
Naproti tomu Hermes používala sama prokuratura, což je proti polskému právu. Státní zastupitelé nemají oprávnění provádět operativní kontrolu sami. To může dělat pouze policie na základě souhlasu soudců.
Ústředí obsluhy systému Hermes zřídilo podle podle informací Wyborczy tehdejší vedení národní prokuratury v takzvané tajné kanceláři, kterou dodnes vede ředitelka Úřadu vnitřní bezpečnosti Polské státní technické univerzity Klaudia Kacperska, dlouhodobá důvěrnice Święczkowského.
Obsluhu systému pak měli na starosti dva bývalí důstojníci Agentury pro vnitřní bezpečnosti Robert B. a Piotr K. Oba v ABW působili v době, kdy agenturu vedl Bogdan Święczkowski (2006 až 2007 – pozn. red.). Oba se na Národní prokuratuře podíleli na školení skupiny osvědčených žalobců, aby uměli s programem zacházet.
