Smlouvy o Evropské unii odporují polské ústavě, rozhodl ústavní soud ve Varšavě
Polský ústavní soud ve čtvrtek po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Agentura Reuters k tomu napsala, že podle kritiků současné polské vlády spory o nadřazenost unijního práva ohrožují polské členství v sedmadvacítce i stabilitu bloku samotného.
Ústavní soud uvedl, že členství země v Evropské unii a to, že Varšava při vstupu podepsala smlouvy o jejím fungovaní, neznamená, že země unijním soudům předala nejvyšší právní pravomoci ani to, že Polsko unii předává svou suverenitu.
Před sídlem ústavního soudu se sešla skupina stoupenců polského členství v sedmadvacítce s transparenty s nápisy jako "Jsme Evropané". Agentura AP uvádí, že členství Polska v EU podporuje okolo 80 procent lidí v zemi.
Na ústavní soud se obrátil premiér Mateusz Morawiecki z národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) poté, co Soudní dvůr EU letos v březnu rozhodl, že soudní reforma prosazovaná PiS může ohrozit nezávislost justice v zemi.
2:01
Česko a Polsko se nedohodly na smlouvě o dole Turów. Sporným bodem je délka trvání smlouvy
Číst článek
Je soud nezávislý?
Změny v systému soudnictví jsou dlouhodobě předmětem sváru mezi Varšavou a Bruselem. Zatímco polská vláda tvrdí, že novinky mají zvýšit efektivitu soudů a zbavit je pozůstatků komunismu, kritici v nich vidí snahu politiků PiS ovládnout polskou justici.
Evropská komise má pochybnosti i co do nezávislosti samotného ústavního soudu v jeho současném složení - po nástupu PiS k moci v roce 2015 v něm většinu získali soudci loajální vůči této straně. Předsedkyně ústavního soudu Julia Przylembská je blízkou přítelkyní předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského, který je neoficiálně nejvlivnějším politikem v Polsku.
„Je třeba zdůraznit, že Polsko (na zásadách uvedených v ústavě Polské republiky) respektuje platné normy unijního práva v rozsahu, v jakém byly stanoveny přímo a jasně v unijních smlouvách," napsal po vynesení rozsudku mluvčí vlády Piotr Müller na twitteru.
„Jasné a přehledné rozdělení těchto kompetencí je základem suverenity států a dobrého fungování Evropské unie," dodal.
Lékaři bez hranic: 23 tisíc žen ročně umírá po potratech. Pomohl by přístup k antikoncepci
Číst článek
'Rozsudek na objednávku'
„Takové rozhodnutí jsme mohli očekávat, protože jde o rozsudek na politickou objednávku vydané orgánem, který je atrapou ústavního soudu," řekl v rozhovoru s portálem onet.pl právník Michal Wawrykiewicz z iniciativy Svobodné soudy a Výboru na obranu spravedlnosti.
„Rozsudek má dodat legitimitu vládě k tomu, aby se neřídila rozhodnutími Soudního dvora EU ohledně fungování principu nezávislosti soudů a soudců," dodal Wawrykiewicz.
Maciej Gutowski, profesor práva z Univezity Adama Mickiewicze v Poznani. v televizi TVN24 řekl, že rozsudky unijního soudu se netýkají systému polského soudnictví, protože o tom rozhodují jednotlivé členské země, ale „výhradně nestrannosti a nezávislosti, které musejí být zajištěny v každém členském státu, aby ten systém spojených nádob, jakým EU je, mohl správně fungovat". Dodal, že každý člověk musí mít v právních systémech jednotlivých zemí zaručený ten samý standard nezávislosti a nestrannosti.
Tlak na Evropskou komisi
Ústavní soud rozhodnutí o vztahu unijního práva a polského základního zákona čtyřikrát odročil. Podle některých kritiků současné polské vlády se tak dělo kvůli tomu, že Varšava chtěla vyvinout nátlak na Evropskou komisi, aby schválila plán obnovy polské ekonomiky po krizi způsobené koronavirem a uvolnila miliardy eur z unijních fondů. Agentura Bloomberg ale nyní upozornila, že nynější eskalace sporu může polský přístup k těmto penězům ohrozit.
O Turówu nebudeme dál jednat, dokud v Česku nebude po volbách, prohlásil Morawiecki
Číst článek
Zástupci polské národně-konzervativní vlády, prezident i poslanci vládních stran v uplynulých měsících zdůrazňovali, že polská ústava má přednost před unijními právními předpisy a že rozsudky Soudního dvora EU bývají v některých případech v rozporu s polským právním řádem, připomíná agentura AP.
Onet.pl napsal, že v důsledku čtvrtečního rozsudku soudy v jiných zemích sedmadvacítky přestanou uznávat verdikty vydané jejich kolegy v Polsku. V praxi tak nemusí dělat nic v případě evropského zatykače vydaného polskými justičními orgány nebo nemusí respektovat rozhodnutí polských soudů o rozdělení práv na péči o děti u rodičů z různých zemí či rozsudky v případě majetkových sporů mezi občanem Polska a jiného státu EU.
