Moskva při jednáních vždy hovoří o obchodu. Trump totiž na byznys slyší, myslí si rusista Svoboda
Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
Kličkování mezi sankcemi podle Svobody Kreml ustál i kvůli obchodním slibům, které Washingtonu čas od času dává. „Vždy, když hrozí malér, objeví se postava Kirilla Dmitrieva, který začne nabízet Američanům různé byznysové výhody, skvělé obchody, těžení nerostných surovin a já nevím co ještě,“ vyjmenovává.
Zničily by možné sankce uvalené Washingtonem Rusko? A existuje naděje, že tamní lidé vyjdou do ulic a budou od vlády požadovat více občanské svobody? Odpovídá Karel Svoboda, rusista a politolog z Karlovy univerzity. Moderuje Barbora Tachecí.
„Na to Donald Trump slyší. I to, že si Rusové podle všeho vyžádali Steva Witkoffa ukazuje, že chtějí ,jet byznysovou‘ rovinu,“ myslí si politolog.
Dodává ale, že tento přístup má hlavně za cíl oddálit jakékoliv „bouchnutí do stolu“ ze strany Bílého domu.
A zdržovací taktika zatím z jeho pohledu vychází. „Vždy řeknou: ‚Sejdeme se, ale budou se muset doladit technické detaily‘, bude to první schůzka a pak se budou dolaďovat věci, jako kdo bude hlídat linii příměří ,nebo jak se vůbec vytyčí‘,“ uvažuje.
‚Jako ve vězení bez mříží.‘ Severokorejci se v Rusku nedočkali zisku, ale otřesných pracovních podmínek
Číst článek
Sankce by přitom mohly mít na válku významný efekt. „Dopad sankcí bych odhadoval tak na tři biliony rublů. Ale je tu základní problém, a to, že z 10,8 bilionu – tedy z odhadu příjmů – realizují Rusové část na trzích, které jsou imunní vůči sankcím, protože na ně kašlou,“ říká rusista.
Ačkoliv Putin na základě územních zisků z ukrajinské invaze „anektoval“ několik ukrajinských oblastí, jeho hlavní cíle vidí Svoboda jinde. „Chtěl víc a bude chtít víc.“ Současný pomalý postup jeho jednotek pak nemusí nutně představovat problém, dokud Ukrajina nedostane další vojenskou pomoc.
Válka proti všem
Mítink s americkým prezidentem se Putinovi hodí i pro domácí publikum, soudí Svoboda. „Posílá vzkaz: ‚Podívejte se, já jsem světový lídr, jeden ze dvou nejdůležitějších vůdců světa‘,“ říká politolog.
„Ukazuje tím na to, že donutil Západ jednat. Kreml neustále opakuje, že to není válka proti Ukrajině, ale proti Západu. ,Západ se nás snaží obklíčit, snaží se nás zničit.‘ V jakékoliv fázi by to mohli i ukončit s tím, že se ubránili útoku ze Západu,“ popisuje rusista z Univerzity Karlovy.
Zelenskyj vyjádřil ochotu vzdát se části území. To může Ukrajinu rozvrátit, píše britský tisk
Číst článek
Tvorbu narativů obecně vidí jako mocný nástroj vnitřní kontroly Moskvy. „Nepodceňoval bych ruskou propagandu, oni jsou schopni vysvětlit opravdu všechno. Ruská společnost se asi týden před invazí většinově vyslovovala proti válce s Ukrajinou. Po asi měsíci byli všichni nadšeně pro,“ poukazuje Svoboda.
A některé zprávy, třeba z mírového summitu, dokáže Rusko kontrolovat i směrem ven. „Jakékoli informace, které dostáváme, jsou z velké části takové, které chtějí, abychom dostali. Čili je strašně těžké se v tom vyznat,“ říká.
„Sergej Lavrov snad neřekl jediný pravdivý výrok za celou dobu své kariéry. On nebo Vladimir Putin vám neříkají, co je pravda, ale to, co chtějí, abyste slyšeli a abyste si mysleli,“ varuje politolog.
Zničily by možné sankce uvalené Washingtonem Rusko? A existuje naděje, že tamní lidé vyjdou do ulic a budou od vlády požadovat více občanské svobody? Odpovídá Karel Svoboda, rusista a politolog z Karlovy univerzity. Moderuje Barbora Tachecí.
