„Ta fotka vznikla v Charkově, nedaleko sídliště Saltivka, pracoval jsem tehdy na projektu, jak válka změnila každodenní život lidí,“ říká Tomasz Lazar, autor jedné z vystavených fotografií. Pořídil ji v době raketového útoku při svém třetím pracovním výjezdu na Ukrajinu.

„Prakticky celé sídliště bylo při bojích zničené. V obytných blocích už se nedalo žít. A lidé z toho sídliště hledali před každým útokem bezpečí v metru. S mnoha lidmi jsem se tam bavil. Vyprávěli mi své příběhy, každý měl jiný a všechny byly zajímavé. A já se je pokusil zachytit jak v těch snímcích, tak ale i v textu,“ vysvětluje.

Fotka z charkovského metra je jednou z 28 snímků, které tvoří novou výstavu pod širým nebem Oči války. Výstava stojí na Krakovském předměstí v centru Varšavy. „Z druhé strany je fotka opuštěného, útokem zničeného dětského hřiště. To je hrozně smutný obrázek, jak Rusové berou dětem normální život. Musí se dotknout každé mámy i každého táty. A já jsem táta,“ popisuje své dojmy pan Mateusz, který na výstavu přišel se synem.

„Myslím, že Ukrajině a Ukrajincům poskytujeme velkou pomoc. Máme vládu, jakou máme, ale v pomoci Ukrajině proti ní nemůžu říct ani slovo. Každý na to má asi svůj názor. Já mám třeba mezi známými jak zastánce pomoci Ukrajincům, tak odpůrce. Já osobně jsem zastáncem pomoci. Nemám s Ukrajinci žádný problém. V práci máme hodně Ukrajinců a je s nimi dobrá domluva. Dělám s nimi rád,“ směje se.

Když se ho ptám, proč by podle něj pomoc měla být potřeba, znovu zvážní a dodává, že trvající válka je tragédie, stejně jako to, že existují lidé jako Vladimir Putin a proti němu je potřeba se postavit.

Nedostatečný vděk?

Asi kilometr vzdušnou čarou od místa, kde v těchto dnech stojí výstava Oči války, začínal 11. listopadu loňského roku Pochod nezávislosti, kde mnozí dávali najevo svou nespokojenost s polskou pomocí uprchlíkům z Ukrajiny, jako například paní Mirosława.

„Mně se nelíbí, že k nám někdo přijde a diktuje si, co má dostat. Má snad přece přijít a slušně poprosit. A ne si rozkazovat. My jsme velmi tolerantní národ. Ale my jsme taky hostitelé a my rozhodujeme, jaká pomoc u nás komu náleží a je zrovna potřeba," myslí si a její kamarádka Ilona jí dává za pravdu.

„Objevuje se takový argument, že Ukrajinci mají příliš mnoho sociálních výhod. A Poláci si také myslí, že neprojevují dostatečně vděk – ať už uprchlíci, kteří v Polsku žijí, tak ukrajinští politici,“ shrnuje výsledky studie „Vnímání ukrajinských uprchlíků, migrantů a vládních opatření veřejností“ Robert Staniszewski, garant výzkumu.

Právě z této studie prováděné pravidelně pracovníky Katedry sociologie politiky a politického marketingu Varšavské univerzity vyplývá, že se od roku 2023 vnímání ukrajinských uprchlíků v Polsku zhoršilo.

Poláci ukrajinské uprchlíky často charakterizují jako lidi, co si stále něco nárokují. „Zdáním respondentů se Ukrajinci chovají, jako že jim vše patří, protože oni bojují za budoucnost Polska, a ne Ukrajiny. Ale Poláci argumentují, že pokud jsou v Polsku, tak asi moc nebojují. Zároveň vystupují jako oběti, ti poškození,“ přibližuje Staniszewski.

„Také se konkretizuje pocit ohrožení. Zatímco ještě zhruba před rokem Poláci za největší nebezpečí považovali ohrožení ekonomiky, dnes se obávají kriminality páchané Ukrajinci. Takové jim totiž ukazují v médiích – a pozor, tady nemá hlavní úlohu internet, ale televize. Problémem pro mnohé jsou také nevyřešené exhumace objetí Volyňského masakru, takže v tom hrají roli i politici, kteří s tématem pracují,“ dodává.

Demografická krize

Naopak přínos Poláci vidí v obsazení pracovních míst, o které sami nestojí, nebo v otázkách demografie. Polsko se nachází v demografické krizi. Umírá více lidí, než se rodí dětí, a počet obyvatel tak přirozeně slábne. Příchod mladých Ukrajinců a Ukrajinek by podle části respondentů mohl situaci zlepšit.

„Pokud se podíváme na věk a pohlaví, zjistíme, že nejhůře na uprchlíky, přesněji na uprchlice, pohlíží mladé Polky – do 29. roku života s maximálně středním vzděláním (44 procent dotázaných v dané dotazované skupině). Proč? Považují je za hrozbu na pracovním trhu a hrozbu při hledání partnera. Dříve tyto dva faktory byly stejně vážné, dnes je obava z konkurence při výběru partnera vážnější,“ popisuje Staniszewski z Varšavské univerzity.

Výzkumníci pracují se škálou od -200 do +200 bodů, kdy 0 znamená neutralitu. Konečný výsledek je součtem odpovědí na jasně formované a pravidelně zadávané otázky. V lednu 2023 ukrajinští uprchlíci získali na této škále 114 bodů.

„To byl skutečně výjimečný výsledek. Asi to nemůžeme nazvat láskou, ale pohled Poláků na Ukrajince skutečně skokově vzrostl v porovnání s obdobím před začátkem války,“ zdůvodňuje garant výzkumu. V květnu 2024 to bylo 43 bodů, což byl naopak nejhorší výsledek. V lednu letošního roku podpora vzrostla na 65 bodů z 200.

Výzkumníci Varšavské univerzity přitom vypozorovali zajímavý trend, který už popisuje Robert Staniszewski. „Vždy v lednu výsledky vzrostou – to jsme viděli v roce 2023, 2024 i letos. My jsme to nazvali efektem dobrého samaritána. Vždy v lednu, v blízkosti vánočních svátků jsou lidé ochotní pomáhat. Proto je taky charitativní akce Orchestr sváteční pomoci v lednu a ne v dubnu nebo květnu. Vnímání ukrajinských uprchlíků a ochota pomáhat jim roste v souladu s tímto jevem. V pozdějších měsících pak podpora klesá.“

Stále vysoká je ale podpora dětí ukrajinských uprchlíků v přístupu k polskému vzdělávacímu systému. Vysoká je i podpora myšlenky, aby Ukrajinci mohli bezplatně využívat polský zdravotní systém. Nízká je naopak podpora jejich přístupu k sociálním dávkám a pomoci v oblasti ubytování a vyživování.

Přestože ukrajinští uprchlíci v očích Poláků ztrácí a klesá podpora případného poskytování dodatečné pomoci (proti je 57 procent dotázaných, pro je 26 procent), tomu, že ukrajinským uprchlíků v Polsku je potřeba pomáhat, stále věří více než tři čtvrtiny respondentů výzkumu (77 procent dotázaných). Skoro stejný podíl účastníků studie si ale také myslí, že zájmy Polska a Poláků jsou nadřazené (71 procent dotázaných).

Kateřina Havlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít