Česko počítalo s tím, že z existujícího zařízení vznikne centrum, které bude poskytovat poradenské služby a podporu při dobrovolném návratu Ukrajinců domů. Zatím ale zůstane zachován stávající model.
Senátoři se obrátili na Ústavní soud s požadavkem na zrušení právní úpravy zavádějící možnost oddělených zápisů dětí z Ukrajiny na základní školy. Jak se k návrhu staví učitelé?
„Za mě by bylo určitě vhodné, kdyby vláda nechala odstranit ustanovení, která jsou v rozporu s unijním právem, a potom hledala cesty, jak problém vyřešit,“ říká Vít Alexander Schorm.
Dočasná ochrana je speciální režim, ve kterém získají dočasné povolení k pobytu a práci a taky právo na zdravotní péči a vzdělání. Přístup Česka kritizují organizace v oboru, ombudsman i soud.
„Nikdo z nás si nemůže představit, pod jakým tlakem ti lidé jsou. Nemůžete se normálně ani vyspat, pořád koukáte na zprávy, kdo zemřel,“ říká Ukrajinka Sihnaievska, která do své rodné země vozí pomoc.
Zvláštní dlouhodobý pobyt připravilo ministerstva vnitra přes zimu a vláda ho schválila 19. března. Podmínky jsou ale podle ředitelky Konsorcia nevládních organizací Andrei Krchové přísné.
„Ruská agrese na Ukrajině pokračuje a je klíčové ji nadále podporovat,“ zdůraznila zástupkyně UNHCR pro Ukrajinu Karolina Lindholmová Billingová na mezinárodní konferenci v Římě.
Podle ministerstva vnitra pobývá aktuálně v Česku zhruba milion cizinců. V první pětce jsou kromě Ukrajinců občané Slovenska, Vietnamu a Ruska. Nejvíc migrantů na počet obyvatel žije v Praze.
Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.
Jak se to dělá, když chce politik poštvat své voliče proti ukrajinským uprchlíkům? Modelový příklad rozdmychávání nenávisti předvádí předseda SPD Tomio Okamura.
Sociolog Daniel Prokop vidí prostor ke zlepšení v integraci na pracovním trhu. „Hodně uprchlíků dělá nekvalifikovanou práci,“ uvedl. A dodal, že i kvůli tomu část lidí nezná žádného uprchlíka osobně.
„Zatímco ještě zhruba před rokem Poláci za největší nebezpečí považovali ohrožení ekonomiky, dnes se obávají kriminality páchané Ukrajinci,“ upozorňuje výzkumník Robert Staniszewski.
„Jsou tady studenti, kteří přišli ne se začátkem konfliktu, ale v průběhu, takže stále ještě i pro ukrajinské studenty probíhá výuka českého jazyka,“ říká Zajíc z Asociace ředitelů základních škol.
Do léčení pacientů se už zapojili první zdravotníci z Ukrajiny. Jenže méně, než nemocnice původně čekaly. Brzdí je jazyková bariéra i drahé vzdělávání.
Podle statistiky resortu vnitra mělo před týdnem k nedělní půlnoci v Česku dočasnou ochranu 397 400 lidí z Ukrajiny. Z nich bylo 96 800 dětí a 17 700 lidí nad 65 let.
Od prosince 2022 chodí plést sítě například Ljudmila z Ukrajiny. Do Estonska přijela 23. května 2022 a na cestu stále vzpomíná. „Tři měsíce jsme žili v okupovaném Chersonu,“ vypráví při pletení.
Schválení novely beze změn, za což se přimlouval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), navrhli Miroslava Němcová (ODS) a také předseda senátorského klubu Starostů Jan Sobotka.
Slovenský premiér zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.
Předlohu schválila dolní komora hlasy 99 ze 177 přítomných poslanců, proti jich bylo 78. Pro novelu zvedli ruku zástupci vládních ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP 09 a nezařazený Ivo Vondrák (dříve ANO).
Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá.
Přibližně dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina zaregistrovaných uprchlíků.
Od začátku ruské agrese na Ukrajině získalo v Česku dočasnou ochranu na půl milionu lidí. „Byť je to velká výzva, daří se integraci zvládat poměrně dobře,“ říká profesor Dušan Drbohlav.
Na ramíncích u zdi se třpytí slavnostní šaty a na policích kvetou pestrobarevné mýdlové květiny. V zadní místnosti ale ženy z Ukrajiny šijí vybavení pro ukrajinský batalion v Záporoží.
Lidem, kteří se budou chtít na Ukrajinu vrátit z rodinných nebo zdravotních důvodů, uhradí vláda jízdenku či cestu sanitkou. Program budou zájemci moci využít jen jednou a vyjde na 5,5 milionu korun.
Restauraci Krym otevřel Ernest Suleymanov se svou ženou teprve nedávno. Je to jejich způsob protestu proti okupaci. Otevřeli ji totiž naproti ruské ambasádě ve Varšavě.
„Český systém uspokojí to, že inženýr pracuje s lopatou. Ale přitom by měl zkoumat jeho kvalifikaci. Když zjistí, že pracuje pod ní, tak to bude řešit a nabídne mu lepší práci,“ poukazuje Dan Prokop.
Olga Aleksieienková neví, jestli se ještě někdy vrátí na Ukrajinu. Ale nechce, aby ji myšlenky na to paralyzovaly a zbrzdily. Pomohly jí návštěvy psychologa a doporučuje to i ostatním.