Přibližně dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina zaregistrovaných uprchlíků.
Od začátku ruské agrese na Ukrajině získalo v Česku dočasnou ochranu na půl milionu lidí. „Byť je to velká výzva, daří se integraci zvládat poměrně dobře,“ říká profesor Dušan Drbohlav.
Na ramíncích u zdi se třpytí slavnostní šaty a na policích kvetou pestrobarevné mýdlové květiny. V zadní místnosti ale ženy z Ukrajiny šijí vybavení pro ukrajinský batalion v Záporoží.
Lidem, kteří se budou chtít na Ukrajinu vrátit z rodinných nebo zdravotních důvodů, uhradí vláda jízdenku či cestu sanitkou. Program budou zájemci moci využít jen jednou a vyjde na 5,5 milionu korun.
Restauraci Krym otevřel Ernest Suleymanov se svou ženou teprve nedávno. Je to jejich způsob protestu proti okupaci. Otevřeli ji totiž naproti ruské ambasádě ve Varšavě.
„Český systém uspokojí to, že inženýr pracuje s lopatou. Ale přitom by měl zkoumat jeho kvalifikaci. Když zjistí, že pracuje pod ní, tak to bude řešit a nabídne mu lepší práci,“ poukazuje Dan Prokop.
Olga Aleksieienková neví, jestli se ještě někdy vrátí na Ukrajinu. Ale nechce, aby ji myšlenky na to paralyzovaly a zbrzdily. Pomohly jí návštěvy psychologa a doporučuje to i ostatním.
Třicetiletá Yana je absolventkou Hudební akademie Petra Iljiče Čajkovského v Kyjevě. Vše se změnilo před dvěma lety ve čtvrtek 24. února, kdy na Kyjev začaly dopadat první ruské bomby.
Lidé angažující se v humanitární nebo i vojenské pomoci v posledních měsících cítí, že zájem o válku i pomoc slábne a že se v polské společnosti probouzí staré křivdy.
V Česku dnes žije zhruba 380 tisíc ukrajinských uprchlíků. Až 80 procent z nich si vydělává, jenže velmi často v nekvalifikovaných profesích. „Využití lidského kapitálu je malé,“ říká Drbohlav.
Ruská invaze na Ukrajinu začala předloni 24. února. Podle ministerstva vnitra v Česku k začátku tohoto týdne pobývalo zhruba 383 000 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k dočasné ochraně.
„Nedokážu si představit, že bych se do Izjumu vrátila. Měla bych pocit, že bydlím na hrobě své maminky a svých blízkých,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Tetjana Pryvalichinová.
„Část veřejnosti má uzavřený přístup ke světu. Nechtějí zasahovat do toho, co se děje venku,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál analytik agentury STEM Jaromír Mazák.
Prezident prohlásil, že Ukrajinci v zahraničí si budou muset vybrat, jestli jsou uprchlíci, nebo občané. Jeho manželka Olena ale uznala, že není správné přesvědčovat lidi k návratu silou.
Dokumentaristický tým zaznamenal vyprávění ukrajinské maminky čtyř dětí, která za dramatických okolností utekla do České republiky před válkou. Ze sesbíraných příběhů žáci vytvořili reportáže.
S klarinetem, který studuje na teplické konzervatoři, jednadvacetiletý Roman začal kolem čtrnácti let. „Skončil jsem studium na Ukrajině a pokračovat budu tady. Máte úžasnou školu,“ říká Roman.
„Nemáme iluze a nejsme naivní,“ shodují se velvyslanci z Litvy, Lotyšska a Estonska. Pro web iROZHLAS.cz zdůrazňují, v čem spatřují nebezpečí, které představuje mašinerie Kremlu.
Novela zákona lex Ukrajina 5 měla ukrajinské uprchlíky přiblížit k běžnému nájemnímu bydlení a trhu práce. Přinesla novela to, co si od ní vláda slibovala?
Česko si ve zprávě komisařky Rady Evropy vysloužilo i pochvalu. A to za dobře zavedený systém ochrany lidských práv, přijetí ukrajinských uprchlíků a snahu ratifikovat Istanbulskou úmluvu.
Anthony Rota při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kanadě vzdal hold 98letému ukrajinskému imigrantovi, který za druhé světové války bojoval na straně nacistů.
Čechům, Moravanům a Slezanům se prodražuje živobytí, mají hlouběji do peněženky, ačkoliv pracují stejně jako v minulých letech. V takových poměrech mají lidé tendenci hledat viníka.
Názory veřejnosti na přijímání ukrajinských uprchlíků a zájem obyvatel o dění na Ukrajině se v posledních měsících příliš nemění. Vyplývá to ze dvou průzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění.
Dvě třetiny zaměstnaných si ale nevydělají ani 150 korun na hodinu. Nad tuto částku má 47 procent mužů a 27 procent žen. Ženy přitom mají častěji vysokoškolské vzdělání než muži.