Thajská královská armáda si objednala u čínského výrobce ponorku za čtyři sta milionů dolarů, a to s tím, že kontrakt později rozšíří o jednu další stejnou ponorku. Motory měla dodat německá společnost MTU Friedrichshafen.

Ta je vyrobila v domnění, že je Čína využije pro civilní výzkumné plavidlo. Němci ale zjistili, že čínský výrobce ponorky je v podstatě podvedl a ve skutečnosti chce těmito motory osadit ryze vojenskou ponorku.

Dodávky pro vojenské účely do Číny členským zemím Evropské unie zakazuje embargo, které unie na Čínu uvalila po masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.

Berlín motory do Číny nepošle a Peking a Bangkok hledají jiné řešení: Číňané se snaží s Thajci vyjednávat, že by namísto německých motorů dodali své čínské, zatímco Thajci trvají na čínské ponorce s německými motory.

Thajské námořnictvo nemá v aktivní službě ani jednu ponorku a právě tyto dvě čínské s německými motory to měly změnit. Thajské generály znepokojuje, že sousední Malajsie ponorky vlastní. Dokonce i barmská armáda má ponorku ve svém arzenálu: získala ji jako dar od Číny.

Událost nemění nic na skutečnosti, že za poslední čtyři roky se thajský nákup čínských zbraní zvedl o sto padesát procent.

Thajská polovojenská vláda je od převratu v roce 2014 pod vytrvalou kritikou Západu i Spojených států kvůli tomu, jakým způsobem mění volební zákon, jak tvrdě uplatňuje paragraf na ochranu krále a jeho rodiny anebo kvůli tomu, jak nakládá s opozicí.

Z toho důvodu se Thajsko stále více orientuje na partnery, kteří jeho chování tolerují, a to je právě Čína a takzvaný čínský prostor.

David Jakš, gut Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít