Připravená společnost se těžko poráží. Když lidé vědí, co dělat při invazi, nepanikaří, říká Tchajwanec
Kuma Academy už vyškolila desetitisíce Tchajwanců v civilní připravenosti či v psychologické odolnosti. Její zakladatel Puma Shen, poslanec Demokratické pokrokové strany (DPP) a odborník na čínské vlivové operace se nyní ocitl na čínském režimním seznamu hledaných osob. Peking ho například viní z „ohrožování národní bezpečnosti Čínské lidové republiky“. „Tchaj-wan je testovací laboratoř pro informační manipulaci,“ říká Shen v rozhovoru.
Překvapila mě bezpečnostní kontrola ve vaší parlamentní kanceláři, která nebyla vůbec přísná. Znamená to, že se nebojíte? Nedávno jste byl nově zařazen na seznam hledaných osob v Číně. To vás tedy nevyděsilo?
Ani ne. Ale nejprve musím zmínit, že bezpečnost v našem parlamentu není příliš dobrá. Musí se zde vybudovat skutečný bezpečnostní systém, nejenom dohled. Ale Číny se příliš nebojím, pro mě je to spíše symbolický krok. Čína potřebuje odvést pozornost vlastních občanů od domácích ekonomických problémů. Proto jsem na seznamu.
Další věc je, že jsem začal zkoumat čínské vlivové operace a dezinformace už před šesti nebo sedmi lety. Tehdy jsem se stal terčem, tedy dávno před vstupem do parlamentu, než jsem se stal politikem. Už tenkrát mě označovali za agenta CIA. Kdyby mě chtěli skutečně napadnout, mohli to udělat už tehdy. Takže vnímám tento krok spíše jako symbolický, potřebují odvést veřejnou pozornost.
Jsou na tom seznamu i další? Znáte je? Komunikujete spolu?
Ano, navzájem se v podstatě všichni známe. Někteří z nich jsou jen běžní občané, ne politici. Právě o jejich bezpečnost mám největší obavy, protože mohou být velmi snadno napadeni a nikdo je neochrání.
Čína tímto způsobem rozšiřuje tlak i na běžné obyvatele. To dělá armádě, mně jako politikovi, a nyní i občanům. Jejich cílem je vytvořit zastrašující efekt, aby lidé začali sami cenzurovat své projevy a říkali si: „Možná bych neměl kritizovat Čínu online, protože dostanu nálepku separatisty a Čína mě bude stíhat.” Přesně o to jde.
Nebezpečí čínské propagandy
To vás ale neodradilo od cesty do Německa v polovině listopadu. Když mluvíte s lidmi, kteří o Asii a Číně moc nevědí, jaké hlavní sdělení jim chcete předat?
Za prvé, Tchaj-wan je testovací laboratoř pro informační manipulaci. Čína dlouhodobě tvrdí, že Tchaj-wan je součástí Číny. Nejdříve se snaží vytvořit právní rámec: „Je to naše vnitřní záležitost, nikdo nemá právo zasahovat.” Jenže Tchaj-wan má vlastní vládu, vlastní měnu, jsme už reálně nezávislí. To chceme světu jasně sdělit.
Za druhé, kromě právní roviny je Čína velmi efektivní v šíření dezinformací, falešných zpráv a konspiračních teorií na Tchaj-wanu. Neříká otevřeně: „Musíte být součástí Číny.” Místo toho se snaží lidi přesvědčovat, že USA jsou zlo, Japonsku se nedá věřit a EU je v chaosu. Pokud tomu lidé začnou věřit, mohou si začít říkat: „Možná ta Čína vlastně není tak špatná.” A přesně tuto myšlenku chtějí zasévat.
Obytný komplex v Hongkongu zachvátil požár. Nejméně 44 lidí zahynulo, včetně hasiče
Číst článek
My máme s informační válkou zkušenosti. Když cestuji do zahraničí, sdílím naše poznatky ohledně čínské propagandy. Jaké kanály používají, jaké platformy či jaké strategie. V budoucnu to čeká i mnoho dalších zemí.
Nedávno sociálními sítěmi proběhla kauza ohledně známého youtubera a rappera, který přiznal, že se čínskou propagandou nechal ovlivnit. Je toto nové bojiště? Kam by se měla soustředit pozornost?
Někdy je pro nás identifikovat falešné účty řízené Čínou snadné. Ale Čína oslovuje i influencery, ti totiž působí lokálně. Pokud nelze dohledat tok peněz, nikdo nepozná, že je influencer placen Čínou za šíření konspirací nebo proruských či pročínských narativů.
Klíčové je mapovat finanční toky. Čína k tomu využívá armádu, armádní veterány, firmy v zahraničí, například i v Kambodži, kryptoměny i kriminální sítě. Musíme to vyšetřovat. Když zjistíme zdroj peněz, musí být zajištěna transparentnost.
Pokud influencer dostává zaplaceno za produkt, musí to zveřejnit, jde o product placement. To samé musí platit pro autoritářský stát, který platí influencera skrytě.
Česká podpora
Řekl jste, že Tchaj-wan je de facto nezávislý, i když ho oficiálně uznává jen asi tucet menších zemí. Ale jiné země, například Česká republika, Tchaj-wan podporují. V Praze jste byl. Jak hodnotíte českou podporu?
Je to velká pomoc, protože v OSN a v mezinárodních organizacích má každý stát jeden hlas, bez ohledu na velikost. Každá země, která s námi naváže vztahy, pomáhá k tomu, aby byl náš hlas slyšet.
Mnoho zemí ví, že Tchaj-wan není Čína, ale Čína jim vyhrožuje: „Pokud budete jednat s Tchaj-wanem, potrestáme vás.” Proto musíme tento strach odbourávat.
Můžeme ukazovat vlastní zkušenost. Některá průmyslová odvětví, která se zbavila závislosti na Číně, uspěla. Musíme světu ukázat, že se nám může dařit díky spolupráci s jinými partnery, ne díky strachu z hrozeb.
Nejde jen o hrozby, dochází i k fyzickým útokům. V Praze, když přijela zvolená tchajwanská viceprezidentka, jsme se o rok později dozvěděli, že ji sledoval čínský diplomat a málem při tom způsobil dopravní nehodu.
Ano, to dělají běžně, zejména proti ochráncům lidských práv: Ujgurům, lidem z Hongkongu a dalším. Neustále jsou zastrašováni. Jejich telefony a počítače jsou hackovány. Tyto hrozby jsou reálné. Na Tchaj-wanu máme programy, které pomáhají těmto lidem kontrolovat, zda jejich zařízení nebyla prolomena. Budujeme také sítě pomoci. Pokud je někdo terčem, může získat podporu.
Japonsko má podobné iniciativy pro aktivisty, které ohrožují autoritářské státy. Toto by mělo být více probíráno i na mezinárodní úrovni a v OSN. I proto lidé jako já cestují po světě, aby vysvětlovali, co se děje a co mohou zahraniční ministerstva dělat.
Máte osobní kontakt s českými úředníky či s neziskovkami?
Když cestuji do jiných zemí, Polska, Německa, Ukrajiny, často se setkávám nejen s vládními představiteli, ale i s parlamentními analytiky a pracovníky neziskovek z České republiky. Když jsem pracoval v neziskovém sektoru, spolupracovali jsme s českými organizacemi pravidelně. Dokonce máme skupinu na chatu s lidmi v Praze, kde si každý den vyměňujeme nejnovější informace o čínských hrozbách v našich zemích.
Mnoho zemí nás oficiálně neuznává, takže naše vláda nemůže snadno budovat mezinárodní spolupráci. Akademici a nevládní organizace mohou proto komunikovat napříč hranicemi a vtahovat do těchto debat i vládní činitele. A občanská společnost je flexibilnější. Vlády se hýbou pomalu, neziskové organizace mohou během pár týdnů uspořádat setkání, konferenci, návštěvu, společný projekt.
Tchaj-wan má velmi aktivní občanskou společnost, hackery, ochránce práv, výzkumníky dezinformací i bezpečnostní experty, kteří se neustále scházejí a sdílejí poznatky. Dokonce školíme partnery v jihovýchodní Asii, jak vyvracet fake news. Pokud čelí dezinformacím z Číny, poskytneme jim konkrétní postupy co dělat.
Tchajwanská domobrana
Zmiňoval jste odolnost, což je mimo jiné také cílem vámi založené organizace Kuma Academy. Co Kuma Academy dokázala za tři roky a co jí ještě chybí?
Cílem Kuma Academy je předávat lidem znalosti civilní obrany. Hlavní je psychologická připravenost. Pokud lidé vědí, co dělat během války, nebudou panikařit. To zvyšuje náklady invaze pro Čínu. Čína chce zabránit Tchajwancům, aby do Kumy chodili, protože připravená společnost se těžko poráží.
Někteří Tchajwanci ovlivnění Čínou si myslí, že Kuma „přitahuje válku”, což je pro nás problém. Průzkumy ale ukazují, že více lidí nás podporuje, než odmítá. Máme silný tým a pokračujeme.
Kolik lidí jste již proškolili?
Nemám přesné číslo, ale původní cíl byl vycvičit milion lidí. Myslím, že už jsme přesáhli sto tisíc. Toho jsme dosáhli prostřednictvím kurzů, online programů, cvičení v parcích, kam rodiče berou děti trénovat postupy při nouzi, a tištěných manuálů, jak se připravit na válku.
Tchajwanská vláda právě vydala nový růžový manuál, jak se chovat v případě invaze. Jak to hodnotíte?
Lidé z Kuma Academy, včetně mě, byli v poradním týmu. Je jednoduchý, abychom veřejnost nevyděsili. Je tam jedna klíčová věta: pokud dostanete zprávu, že vláda kapitulovala, je to nepravdivé. To je extrémně důležité.
Jsou tam i informace o sabotážích a odporu?
Hlavně o tom, jak se chránit během invaze či katastrofy. Tchaj-wan čelí i tajfunům a zemětřesením. Ale potřebujeme pokročilejší výcvik a ministerstvo vnitra jej připravuje. Chtějí například osm tisíc lidí s hlubokými znalostmi civilní obrany, kteří mohou vést ostatní v krizi.
Válka dezinformací
Před rokem jste navštívil Ukrajinu. Co jste se tam naučil?
Za prvé, Ukrajinci byli psychologicky připraveni, i když výcvik civilní obrany nebyl nejvyspělejší. Mnozí školení podstoupili až po invazi, ale už měli nastavený způsob uvažování. V tom Tchaj-wan zaostává.
Za druhé jsem viděl lživé zprávy, že Tchaj-wan pomáhá Rusku, což je naprostý nesmysl. Ale v té době byli v Kyjevě tři Tchajwanci a nikdo, kdo by to přímo vyvrátil. Čína šíří dezinformace o Ukrajině na Tchaj-wanu. Mnoho lidí zde věří, že Ukrajina začala válku. Ukrajina nemá na Tchaj-wanu dost lidí, aby proti tomu zasáhli. Ale pokud ukrajinská občanská společnost pošle materiály k vyvrácení hoaxů přímo nám, můžeme to rychle šířit dál.
Čína měla pro základní školy Fučíka, Tchaj-wan má blízko k Havlovi, nastiňuje překladatelka z češtiny
Číst článek
Autoritářské režimy spolupracují přes hranice již dávno. Čína šíří konspirace o Ukrajině na Tchaj-wanu a Rusko šíří konspirace o Tchaj-wanu na Ukrajině. Proto potřebujeme mezinárodní koordinaci, výměnu, sdílení informací, výzkumné skupiny a společné reakce.
Čínská hrozba
Napsal jste knihu „Pokud Čína zaútočí”. Jak vnímáte situaci nyní?
Kniha vyvrací falešné scénáře šířené čínskou armádou. Vysvětlujeme, co je realistické a co ne. Konečným cílem Číny je ovládnout Tchaj-wan. Nejlevnějším způsobem je donutit tchajwanskou vládu podepsat „mírovou dohodu”, tak jak se to stalo v Tibetu, s katastrofálními následky.
Aby toho dosáhli, potřebují, aby sami Tchajwanci začali požadovat kapitulaci během krize. Proto se snaží, aby Tchajwanci nenáviděli USA, Japonsko a západní demokracie.
Každý rok se ptáme lidí: bojovali byste, nebo byste se vzdali, kdyby zítra začala válka? Asi 50–60 procent řekne, že by bojovali, 20 procent by se vzdalo a 20–30 procent neví. Čína se snaží posouvat nerozhodnutý střed směrem ke kapitulaci. Pokud se většina bude chtít vzdát, v tu chvíli Čína udeří.
Úkolem Kuma Academy je přetáhnout nerozhodnuté zpět tím, že vysvětlí skutečná rizika a připomene, že Tchaj-wan je nezávislý stát. Je před námi hodně práce.
Jak vnímáte nedávnou diplomatickou eskalaci mezi Čínou a Japonskem?
Kdykoliv je Čína agresivní v diplomacii, souvisí to obvykle s domácími problémy. V roce 2018, když se zhoršila ekonomika, přišla „vlčí diplomacie”. Když mě dají na seznam hledaných nebo vyhrožují „utínáním hlav japonským úředníkům”, odvádějí tím pozornost obyvatel.
Jakmile tato slova padnou, není cesty zpět. Je to signál nepřátelství vůči demokratickým zemím. Každá země by měla zbystřit. Čína může konflikt využít k udržení domácí stability.
‚Špinavé krky musí být uříznuty.‘ Čína kvůli Tchaj-wanu tlačí na Japonsko, nelíbí se jí slova premiérky
Číst článek
A co si myslíte o tchajwanské vlajce? Někteří lidé chtějí novou, s tvarem ostrova.
Naše vlajka připomíná vlajku Kuomintangu (KMT), a KMT byla po desetiletí autoritářskou stranou. Z hlediska tranzitivní spravedlnosti mnoha lidem připomíná dobu autoritářství. Osobně si myslím, že bychom měli alespoň hlasovat nebo zahájit diskusi o nové vlajce, která bude reprezentovat všechny Tchajwance.
Dnes má Tchaj-wan za sebou přibližně stejný počet let demokracie jako autoritářství.
Ano. Zažili jsme autoritářství pod KMT a nyní čelíme autoritářství z Číny. Abychom se posunuli vpřed, pryč od staré éry KMT i pryč od Číny, potřebujeme nové symboly, které reprezentují dnešní obyvatele.
Naše původní národy nebyly dostatečně uznávány ani zastoupeny. Žijí zde tisíce let. Potřebujeme novou diskusi o našich symbolech, včetně vlajky, která bude odrážet všechny Tchajwance.
Rozhovor vznikl pro Radio Prague International.
