Přípravy na Vánoce jsou v plném proudu také u našich severních sousedů
Poláci budou mít na svém svátečním stole množství dobrot, se kterými se u nás obvykle nesetkáme. Na festival vánočních pokrmů, nápojů a různých ozdob se do Etnografického muzea vydal náš varšavský zpravodaj Martin Dorazín.
Sály Etnografického muzea provoněly speciality z různých koutů Polska a věřte mi, že jim nešlo odolat. Chtě nechtě jsem musel porušit pravidlo, že s plnou pusou se mluvit nemá, jinak by tato reportáž nevznikla.
"To je bílý tvaroh z kravského mléka, který vyrábím podle tradiční receptury mé babičky. Přidávám do něj různé byliny. Pak je tady slaný sýr, měla jsem sladký tvaroh s rozinkami, pomerančovou kůrou nebo mákem, ale to už se všechno prodalo," říká spokojeně paní Danuta Wožnialisová, která přijela z polsko-litevského pomezí.
"To je vodka domácí výroby s vylouhovanou dubou kůrou, listím a žaludy. Je to velmi dlouhý proces - výroba trvá 45 dní. Směs zraje v dubovém sudu a teprve potom se hodí k pití," objasňuje technologický proces Martyna Czensczyková. Tento nápoj se ale u Czenszcyků podává až po Vánocích, zeptal jsem se, co budou mít na stole na Štědrý večer: "Taštičky plněné hřiby nebo zelím. To je typické vánoční jídlo."
To správné polské štědrovečerní menu je ale mnohem složitější, dává se do řeči Mariana Pietrzaková: "O polských Vánocích se podává 12 pokrmů: hlavní jsou ryby v rosolu a se zeleninou. Dál přicházejí na stůl noky s mákem, taštičky, makové koláče, červený boršč, hrách, zelí s houbami - a všechno to musí být postní - připravené na oleji, nikoli na sádle."
A po tom postu odpočíváme - svátky přece pokračují. Polské Vánoce mají své regionální rozdíly - všichni k nim ale přistupují velmi zodpovědně. Paní Pietrzaková dokonce při přípravách na Vánoce zažila malý zázrak. Došlo k němu na houbách: "Našla jsem čtyři praváky. Pak se pod nimi otevřela země a vyskočily čtyři další hřiby, stejně velké. Byl to úžasný zážitek. Stalo se mi to poprvé v životě."
"To je jalovcové pšivo. Je to regionální nápoj z plodů jalovce a medu. Podává se na svatbách a o svátcích. Teď je ještě bez alkoholu, ale každý den přibývá jedno procento. Za čtyři dny je pšivo jako pivo," vysvětluje Tomasz Pawelczyk.
Češi jsou ale k podobným nápojům krajně nedůvěřiví: "To je med z mé paseky na Žulavách. Máme 120 úlů. Naší specialitou je med se skořicí. Poprvé jsem se s ním setkal v Kanadě na mezinárodním včelařském kongresu v roce 1999. Řekl jsem si, že když to dokáží Kanaďani, tak Poláci a Belgičané to svedou taky. Tento med má velký úspěch, říká mi pan Peter," který pochází z Antverp a do Polska se přiženil. Tak k němu bych docela rád zašel na koledu. Určitě bude mít doma medovinu.
