Rusko zabránilo Ukrajině vyvinout jadernou zbraň a další teze propagandy Kremlu. Co hlásí ruská média?
Zatímco se Kyjev, Charkov, Lvov a další ukrajinská města ocitla pod palbou ruských ozbrojených sil, ruská státní média informovala o zahájení „speciální vojenské operace“ na Donbasu s cílem ochránit ruské obyvatelstvo. Prokremelská propaganda, která se snaží vykreslit obrázek útoku na Ukrajinu zcela po svém, ale jde ještě dál. Mimo jiné tvrdí, že režim v Kyjevu chtěl vyvinout jadernou zbraň a Moskva mu v tom zabránila.
Tvrzení, že se Ukrajina chystala vyvinout takzvanou špinavou bombu, tedy zbraň způsobující radioaktivní zamoření, přineslo hned několik Kremlem kontrolovaných médií.
Kromě státního televizního kanálu Rossija 24 je to například i ruská tisková agentura RIA Novosti – v obou případech hlavní nástroje propagandy prezidenta Vladimira Putina a jeho režimu.
„To je další důležitý bod. Málokdo věnoval pozornost Putinovu objasnění, že Ukrajina je s pomocí svých západních partnerů potenciálně schopná vytvořit špinavou bombu,“ píše v komentáři s titulkem „Ukrajina málem vytvořila jadernou bombu“ Sergej Savčuk z agentury RIA Novosti.
6:00
Jsem v nacpaném evakuačním vlaku, slyším střelbu. Nevím, kam pojedeme, popisuje novinář v Kyjevě
Číst článek
Odkazuje se přitom na slova ruského prezidenta Vladimira Putina, který o „hrozbě“ získání jaderné zbraně ze strany Ukrajiny hovořil mimo jiné během svého televizního vystoupení, ve kterém zahájení „speciální operace na Donbasu“ ohlašoval.
Během projevu kromě dalšího tvrdil, že Rusko nemá v plánu okupaci ukrajinských území a že Kreml nedopustí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně.
„Můžeme být jen rádi, že se našim západním přátelům podařilo Ukrajinu napumpovat pouze konvenčními zbraněmi, aniž by se opovážili dát Kyjevu také pár špinavých jaderných tipů,“ píše na závěr svého pátečního příspěvku Savčuk.
Stejnému novináři vyšel na webu ruské státní agentury o den dříve článek s titulkem „Evropa přiznala, že bez ruského plynu je její konec“. V něm se zabývá především otázkou plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska po dnu Baltského moře do Německa. Spolkový kancléř Olaf Scholz nicméně už v úterý vzkázal, že spuštění provozu ruského plynovodu není kvůli aktuálnímu postupu Moskvy možné.
Savčuk přitom tvrdí, že se Berlín stal „rukojmím západní ideologie jednoty“ a teprve se ukáže, jestli Německo „tímto způsobem jen hraje o čas“ a chce si počkat na „vyřešení ukrajinské krize“, aby mohlo tento „pro něj životně důležitý plynovod“ spustit o něco později.
‚Radostné tváře‘ v Doněcku
Kremlem kontrolovaná média jsou ohledně aktuální situace na Ukrajině v naprostém souznění s tím, co hlásí oficiální ruská propaganda.
Například televize Rossija 24 první den ruského útoku, při kterém zahynula více než stovka Ukrajinců, mluvila o „speciální operaci na ochranu obyvatel“ takzvaných separatistických republik na východě Ukrajiny. Stejně přitom agresi vůči Ukrajině vysvětluje i Kreml.
Putin je nový Hitler a naprostý šílenec. Mnoho lidí nevěřilo tomu, že to udělá, říká Ukrajinka z Kyjeva
Číst článek
Jak tento týden několikrát zaznělo z úst Vladimira Putina, lidé z „Luhanské a Doněcké lidové republiky“ čelili genocidě a nacistům, proto byl zásah ze strany Ruska nezbytný. Například agentura RIA Novosti přitom v pátek přinesla reportáž, která vykresluje, jak byli obyvatelé Doněcku šťastní, když ruské vojáky na Donbasu spatřili.
„Obyvatelé Doněcku neskrývají radost – na vojenskou pomoc Ruska se zde velmi čekalo,“ píše v reportáži novinář Andrej Koc, který při pohledu na kolemjdoucí podle svých slov zažíval silný pocit déjà vu.
„Lidé na Krymu měli ve tváři úplně stejné výrazy, když v únoru 2014 poprvé uviděli ‚slušné‘ lidi. Zmatené, ale radostné. Stejně jako v oněch historických dobách je nálada obecně taková: Rusko konečně přišlo na pomoc,“ popisuje Koc.
Další média včetně televize Russia Today, která se prostřednictvím svých zahraničních mutací zásadně podílí na šíření prokremelské propagandy i mimo ruské hranice, pak přinášejí zprávy také o tom, jak ukrajinští vojáci skládají zbraně a vzdávají se ruské armádě.
Například ruský deník Komsomolskaja pravda, který kritikové někdy označují za „provládní bulvár“, pak přináší mimo jiné i přehled deseti hlavních otázek a odpovědí týkajících se dění na Ukrajině. Hned v prvním bodě si autor Alexandr Koc přitom klade otázku: „Proč se jedná o speciální operaci a ne o válku?“
Na úvod odpovědi mimo jiné poukazuje na to, že se válka zpravidla vede o území či zdroje, případně ve snaze podřídit si vůli někoho jiného, a během války se obyčejně ustavují také okupační úřady.
„Vladimir Putin ale nic z výše uvedeného neoznámil. Navíc uvedl, že se Moskva nechystá okupovat území Ukrajiny nebo si něco vynucovat silou,“ přibližuje novinář listu Komsomolskaja pravda svůj pohled, proč podle něj není možné ruskou agresi na Ukrajině považovat za válku, ale za „speciální operaci“.
Stejně jako Kreml tvrdí, že jde o misi na ochranu civilního obyvatelstva a že Rusko jedná v rámci svého práva na sebeobranu zakotveného v Chartě OSN.
‚Informační terorismus‘
Na šířící se propagandistickou „masáž“ týkající se války na Ukrajině „za Putinových podmínek“ upozorňuje například prestižní magazín Foreign Policy, podle kterého se lži a manipulace ruských úřadů šíří také na sociálních sítích – především na komunikační platformě Telegram, která je nejen v Rusku velmi populární.
Snaha vyvolat strach a hodit odpovědnost na NATO. Jak ruská státní média prezentují napětí se Západem
Číst článek
Velké množství falešných zpráv, které se v posledních hodinách a dnech objevují na Telegramu, proto ukrajinské úřady označují za „informační terorismus“ a vyzývají lidi, aby ke zprávám a příspěvkům na sociálních sítích přistupovali s opatrností.
Před šířením neověřených zpráv ostatně varovala například i některá ruská média. Jednou z nich je i rozhlasová stanice Echo Moskvy, která - stejně jako hrstka dalších nezávislých ruských serverů, stanic a deníků - neinformuje o agresi vůči Ukrajině v souladu s verzí prezentovanou Kremlem.
Proti postupu Vladimira Putina se vyslovil například také nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov, který je šéfredaktorem listu Novaja gazeta – jedné z mála bašt svobodného tisku v Rusku. „Naše země zahájila na příkaz prezidenta Putina válku s Ukrajinou a není nikdo, kdo by válku zastavil. Proto spolu se smutkem zažíváme i stud,“ stojí v prohlášení, které Muratov zveřejnil ve čtvrtek.
Politování nad rozpoutáním útoku na Ukrajinu ve zprávě pro iROZHLAS.cz vyjádři také ruský novinář z nezávislého zpravodajského webu Mediazona Jegor Skovoroda. „Nemám moc, co bych řekl. Je to hrozné, lidé kolem mě jsou z toho v šoku, ale obávám se, že velká část ruské společnosti bude tyto strašné akce a invazi na Ukrajinu podporovat,“ napsal redakci ve čtvrtek ráno, tedy krátce po zahájení útoku, který otřásl nejen Ukrajinou, ale zbytkem Evropy a ostatních zemí světa.
