„Putin posouval mantinely pokaždé, co Západ prohlásil, že Putin blafuje,“ píše Institut pro studium války. Moskva tak svůj koncept červených linií a důvěryhodnost ruských hrozeb sama podkopává.
„Írán je teď více než kdy jindy nechráněný vůči útokům na jaderná zařízení,“ tvrdí nový izraelský ministr obrany a volá po úderu. Pro útok se v říjnu vyslovil i vítěz voleb v USA Donald Trump.
Může Rusko pomoct Íránu na cestě k jaderným zbraním? Podle experta Vlastislava Břízy se obavy z předání jaderného know-how Teheránu týkají procesu takzvané miniaturizace, která by Íránu trvala roky.
Snímky ukazují severokorejského vůdce, jak se prochází mezi řadami kovových centrifug, strojů na obohacování uranu. Kim Čong-un vyzval k získávání dalšího materiálu k navýšení jaderného arzenálu země.
„Během studené války Rusko vyrábělo a hromadilo velké množství jaderných zbraní. Ten arzenál je tedy obrovský,“ uvádí v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytička z Vysoké školy CEVRO Martina Heranová.
Profesor Volyncev taktické jaderné zbraně považuje za „jemný a ohleduplný válečný nástroj“. Navrhuje prezidentovi, aby zvážil možnost a smysluplnost užití podobných zbraní přímo na bojišti.
„Jediná drsná reakce, která by mohla nastat, je použití jaderné zbraně. Myslím si, že to Rusko neudělá,“ usuzuje novinář a spolupracovník České televize Tomáš Vlach.
Podle agentur nová zařízení dostanou jednotky, které slouží u hranice s Jižní Koreou. Ve svém projevu Kim řekl, že mír je zaručen „naprostou a jedinečnou schopností sebeobrany“ ze strany KLDR.
Spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou je na vojenské úrovni a nabývá jaderného rozměru. To pro Západ představuje jeden z nejzásadnějších problémů dnešní doby, říká analytik Michal Smetana.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později řekl, že půjde o reakci na výroky západních činitelů, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ohledně možného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu.
„Řada členských států pochopila, že se opět vrací to, čemu se říká velmocenské soupeření, kde NATO pravděpodobně bude hrát roli vyvažování států, jako je Rusko nebo Čína,“ myslí si analytik Smetana.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un dal jasně najevo, že to provede svým „drahocenným mečem“, tedy zvětšujícím se arzenálem jaderných zbraní, píše komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth.
Nejmenovaní američtí činitelé uvedli, že zástupci USA a Číny se sejdou v pondělí a půjde o první takovou schůzku od doby, kdy byl americkým prezidentem Barack Obama.
Předseda Dumy Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko zruší svou ratifikaci CTBT kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly.
Kdo byl fyzik Robert Oppenheimer, otec atomové bomby? Jak vypadala jeho práce v laboratoři Los Alamos? A skutečně se pokusil otrávit profesora na univerzitě, jak uvádí snímek Christophera Nolana?
Pchjongjang potvrdil středeční odpal dvou balistických raket. Uvedl, že se jednalo o reakci na končící americko-jihokorejské vojenské cvičení, které KLDR vnímá jako hrozbu.
V srpnu 1945 svrhly Spojené státy atomovou bombu na japonská města Hirošima a Nagasaki. Jaderná hrozba ale hraje roli i dnes, 78 let poté. Svým arzenálem aktuálně vyhrožuje hlavně Rusko na Ukrajině.
Výhrůžky Ruska nejsou jediným kontextem, který letošní vzpomínku v Hirošimě provází. Rozruch způsobila taky premiéra nového životopisného filmu Oppenheimer o jednom z tvůrců atomové bomby.
Bezpečnostní analytik Michal Smetana projekt označuje za nejambicióznější, nejdražší a nejvýraznější v historii lidstva. Atomová bomba by podle něj vznikla i bez geniálního fyzika.
„Nemám co říci na téma žádných jednání tohoto druhu. Tak či onak, prostě nehovoříme o rozmístění našich jaderných zbraní, a tedy s tím teď určitě nezačnu,“ řekl Kirby na tiskové konferenci.
Zhruba 90 procent jaderných zbraní mají Rusko a Spojené státy. Dostupné informace o jejich jaderných arzenálech však v důsledku války na Ukrajině klesají.
Američtí představitelé se až tak neobávají použití jaderných zbraní kremelským režimem, jako spíš propadu Ruska do chaosu a s tím spojené ztráty kontroly, a to i nad jeho jaderným arzenálem.
Lukašenko minulý měsíc ohlásil, že přesun jaderných zbraní do Běloruska už začal. Stalo se to v den, kdy ministři obrany podepsali dokumenty o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku.