Snaha vyvolat strach a hodit odpovědnost na NATO. Jak ruská státní média prezentují napětí se Západem
Rusko žádný útok vůči Ukrajině neplánuje a nechce ani podněcovat spory se Západem – jsou to Spojené státy a Severoatlantická aliance, kdo vyvolává a stupňuje napětí. Tak interpretují vyhrocené vztahy mezi Ruskem a Západem představitelé Kremlu, ve stejném duchu informují o aktuální krizi také ruská státní média. Podle analytiků se tak u veřejnosti snaží navodit pocit, že je Západ bezprostředně ohrožuje. Podle průzkumů se zdá, že to funguje.
„Všichni vidíme prohlášení, která zveřejňuje Severoatlantická aliance ohledně navýšení kontingentu a soustředění sil do oblasti východního křídla. To vše vede k rostoucímu napětí… Chci vás upozornit, že se to neděje kvůli tomu, co děláme my – Rusko. Všechno se to děje kvůli tomu, co dělá NATO a Spojené státy, a kvůli lžím, které šíří.“
Nechceme být svědky toho, že budou bezbranní, říká lotyšský ministr obrany Pabriks o pomoci Ukrajině
Číst článek
Tak mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí komentoval aktuální dění kolem prohlubující se krize mezi Ruskem a Západem, které loni na podzim vyvolalo hromadění ruských vojenských sil u ukrajinských hranic. Podle amerických zpravodajců tam Moskva přesunula na 100 tisíc vojáků rozestavěných do pozic, které jim potenciálně umožňují zahájit rychlý útok na Ukrajinu.
Kyjev i některé západní země proto varují, že Moskva připravuje možnou další invazi na ukrajinské území a chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. V reakci na sílící napětí už několik členských států NATO nabídlo své vojáky i vybavení s cílem posílit východní křídlo Aliance a například USA nařídily, aby se rodiny zaměstnanců ambasády v Kyjevě kvůli hrozící ruské invazi přesunuly zpět do Spojených států.
Verze událostí, jak ji prezentují ruská státní média, ale nabízejí úplně jiný obrázek. Z agrese a uměle vytvářených provokací naopak obviňují Západ. Zprávy o přesunutí ruských vojenských jednotek k ukrajinským hranicím se v nich sice také objevují, podle analytika Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky jsou ale veřejnosti předkládány tak, aby odpovídaly verzi prezentované vládou.
„Ruští občané se o tom dozvídají, ale pod velmi specifickým úhlem, kterým to prezentuje ruská státní propaganda. Tedy že je Rusko obklopeno vojáky NATO, že Spojené státy a další spojenci stahují k ruským hranicím své jednotky, že Ukrajinci plánují provokaci, jak v minulých dnech tvrdili také ruští vládní činitelé. Dozvídají se také to, že Rusko musí udělat všechno pro to, aby se ubránilo, a že Západ zasahuje do sféry ruských zájmů – takzvaného blízkého zahraničí,“ říká pro iROZHLAS.cz.
„Nedozvídají se všechny detaily o přesunech ruských vojáků a skutečné důvody, proč se to všechno děje. Dozvídají se tuhle propagandistickou linku, kterou spinují jak média kontrolovaná ruským státem, tak různí oligarchové a další skupiny, které ovládají mediální scénu. Prostor pro kritický pohled na věc, který nabízí třeba televize Dožď nebo online projekty jako Meduza, mají obecně jen omezený dosah. Je to solidní alternativa, v těchto vyhrocených chvílích ale tolik prostoru nedostávají,“ dodává.
Co píšou ruská média
V článku „Válka nervů! Jak Západ zvyšuje sázky na Ukrajině“ píše o zesilujícím napětí například ruský list Komsomolskaja pravda, který kritikové někdy označují za „provládní bulvár“. Poukazuje na evakuaci rodin západních diplomatů v Kyjevě, ale také dodávky zbraní, které v posledních týdnech posílají některé země NATO na Ukrajinu. To vše je podle něj ukázkou toho, jak „západní politici tlačí Kyjev do opravdové války s Ruskem“.
23:29
Západ se snaží zatáhnout do války nás a za všechno může Amerika, shrnuje sociolog postoj části Rusů
Číst článek
O „válce nervů“ ostatně píše například také ruský deník Kommersant, který stejně tak dochází k závěru, že současnou eskalaci mají na svědomí hlavně západní země.
„Současná válka nervů kolem Ukrajiny má jeden paradoxní rys. Pokud pečlivě sledujete proud informací, je těžké této skutečnosti nevěnovat pozornost: nejdramatičtější, někdy až panická prohlášení pocházejí z Washingtonu a zejména z Londýna. Zatímco v Kyjevě, který se – jak se zdá – může každou chvíli stát obětí ruského útoku, je nálada mnohem klidnější,“ podotýká novinář listu Kommersant.
Připomíná přitom video s názvem „Nepanikařte“, které před pár dny zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Během projevu směrovaném k ukrajinskému národu přitom Zelenskyj vyzýval k tomu, aby obyvatelé země zachovali v době rostoucího napětí klid.
„Všechno, co se děje, připomíná absurdní divadlo. Hra v tomto divadle ale leze na nervy Ukrajincům, Rusům, Evropanům a sázky už jsou vysoko. Pokud bude situace dále uměle vyhrocována, může se v určité chvíli vymknout kontrole,“ tvrdí na závěr Kommersant.
Jak dopadne rusko-ukrajinská krize? ‚Putina láká představa ukázat se jako sjednotitel ruského prostoru‘
Číst článek
Před tím varuje také ruská tisková agentura RIA Novosti, podle které Západ svými kroky „zvyšuje hrozbu konfliktu“, zatímco se Evropa „nemůže rozhodnout, jak má Rusko potrestat“.
„Hrozba konfliktu nyní výrazně narůstá, zejména kvůli dodávkám smrtících vojenských zbraní a příchodu armádních instruktorů do Kyjeva. Ti, kteří ‚sedí v Bruselu‘, ale toto nebezpečí nevnímají a raději předstírají, že jsou připraveni uvalit sankce na Rusko za jeho ‚agresivní chování‘,“ uvádí v článku novinářka ruské tiskové agentury.
„Současná situace připomíná tu, která se na kontinentu odehrála již v polovině třicátých let minulého století, kdy byly uvaleny ekonomické sankce proti SSSR, skutečnou hrozbou pro Evropu ale bylo nacistické Německo. Soudě podle toho, co se dnes děje, jsou poučení z této doby bohužel už dávno zapomenuta,“ dodává RIA Novosti, která ruský stát nepřímo označuje za pouze „fiktivního agresora“.
Snaha vyvolat strach
V podobném duchu se ostatně nese také vysílání ruských státních televizí. Minulý týden na to v Interview Plus upozornil také analytik a bývalý diplomat David Stulík z Bezpečnostního centra Evropské hodnoty, podle kterého ruské televizní kanály dokola ukazují záběry, jak britská letadla v Kyjevě vykládají zbraně, nebo se snaží lidi v zemi varovat, že rakety NATO v Pobaltí mohou zasáhnout Moskvu.
Jednání mezi Ruskem a Západem skončila patem. Co rozhovory ukázaly? A jak dopadnou na Ukrajinu?
Číst článek
Právě z těchto médií přitom čerpá informace drtivá většina ruské veřejnosti.
„Rusové jsou televizním národem. Sledují televize, které mají dostupné, což jsou zejména státem kontrolované kanály jako Rossija 24 a Pervyj kanal. To jsou hlavní ústa ruské propagandy, podobně jako televize Russia Today a její projekce do zahraničí. To jsou kanály, přes které se ruská společnost dozvídá informace a kde je stále čerpá většina Rusů. Mladší generace má tendenci hledat si více informací na internetu a být více kritická vůči vládnímu postoji, ale to není většina,“ podotýká Havlíček.
Obraz předkládaný ruskými médii se samozřejmě odráží také na postoji veřejnosti. Ukazuje to i nedávné šetření výzkumného centra Levada, podle kterého si polovina Rusů myslí, že za současné napětí může Západ, respektive Spojené státy a NATO. Zhruba 16 procent respondentů připisuje vinu Ukrajině, pouze čtyři procenta dotázaných viní Rusko a tři procenta takzvané separatistické republiky na východě Ukrajiny – samozvanou Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku.
„Ruský občan, který nemá přístup k jiným informacím, si automaticky udělá obrázek, že mu hrozí velké nebezpečí. A samozřejmě podle toho bude jednat, podporovat svého prezidenta, vládu a armádu, aby ho před tímto domnělým nebezpečím ochránila,“ podotkl David Stulík.
NATO pošle na obranu východní Evropy další lodě a letadla. Reaguje tak na aktivitu Ruska na Ukrajině
Číst článek
Také analytik Asociace pro mezinárodní otázky se domnívá, že se propaganda prostupující státem kontrolovaná média v Rusku snaží v lidech vyvolat strach a zmobilizovat vlastní elektorát, což podle něj kremelský režim dělá dlouhodobě.
„Pak vidíme i průzkumy veřejného mínění, které poukazují na to, že většina ruské společnosti už je unavená všemi těmi výboji a agresí v zahraničí od Libye, Sýrie po střední Afriku. Tato únava tam do jisté míry je, vidíme ale, že prezentování nepřítele v čele se Spojenými státy a NATO jakožto mýtického obrazu někoho, kdo ‚nás chce zničit‘, v Rusku funguje,“ tvrdí Havlíček.
„Ruským režimem je to tímto způsobem dlouhodobě využíváno. Jsou budovány jakési psychologické vzorce, kdy je krize vložena do série událostí tak, aby zapadala do aktuálního obrázku, který je potřeba prezentovat. Tak funguje mechanismus propagandy a teď opět vidíme v praxi, s jakou intenzitou se to projektuje dovnitř ruské společnosti. Přes zahraniční mutace jednotlivých kanálů to ale následně putuje také za ruské hranice,“ uzavírá odborník AMO.
