Kdo tvoří Putinovy blízké kruhy? Dominují silové složky, diplomacii odložil na druhou kolej
Ruský prezident se stal osamocenou postavou nejen izolací na mezinárodní scéně, uzavřel se také před svým okolím. Kdo tedy „speciální vojenskou operaci“ řídí? „Současná situace vrhla do popředí představitele ozbrojených a silových složek,“ komentoval pro iROZHLAS.cz analytik Pavel Havlíček. Nejde však podle něj pouze o reakci na Ukrajinu, je to vypovídající aspekt dlouhodobého trendu Putinovy politiky.
Ruský prezident Putin se podle pozorovatelů se spolupracovníky příliš neradí. „On rozhoduje hodně sám bez toho, aniž by věci probíral a konzultoval. Nechce slyšet oponenturu,“ komentoval pro server iROZHLAS.cz Petr Kolář, bývalý český velvyslanec v Rusku.
Vojenská operace postupuje podle plánu, řekl Putin. Následně vznesl obvinění vůči ukrajinským silám
Číst článek
Jeho izolace může to být také jedním z důsledků pandemie koronaviru, během které se Putin snažil vyvarovat jakémukoliv nadměrnému kontaktu. „Ruský prezident se odstřihl nejen od kontaktu se světovými protějšky, ale pravděpodobně i od lidí, se kterými v Rusku komunikoval z hlediska správy země. Už delší dobu se zdálo, že Putin nekomunikuje s těmi, kterým říkáme ruští oligarchové,“ uvedl politický geograf Michael Romancov ve čtvrtečním vysílání Radiožurnálu.
„(Jeho blízcí) vidí člověka, s kým dlouhodobě spolupracovali, který se posunul do roviny, ze které už je těžko cesty zpátky. Teď přemýšlí, jestli on (Putin) je ještě schopen nějaké racionální úvahy a vyhodnocení situace. Anebo jestli už je to člověk, který se rozhodl pro vabank a když to nepůjde, jak on chce – tak po něm potopa,“ domýšlel diplomat Kolář.
Putin přitom jakožto vrchní velitel nese odpovědnost za ruskou invazi. V jeho okolí se nicméně vždy tvořil okruh lidí, kteří mu vyjadřovali hlubokou loajalitu a mohl se na ně bezpodmínečně spolehnout, upozorňuje BBC. S mnohými z nich se zná od začátku své kariéry v sovětských bezpečnostních službách.
Sergej Lavrov
Navenek Rusko reprezentuje ministr zahraničí Sergej Lavrov. Člověk, který je v diplomacii dlouho, kariéru začínal ještě ve službách pro Sovětský svaz.
Na začátku devadesátých let byl poměrně výrazným hráčem, kdy formoval novou zahraniční politiku v multipolárním světě, ve kterém Rusko hledalo své místo, hodnotil analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). O to se zasazoval při stálém zastoupení při OSN. Ministrem zahraničí byl jmenován v roce 2004.
„V posledních letech se však jakožto silový hráč uvnitř Ruska z hlediska svého vlivu vytrácel,“ řekl pro server iROZHLAS.cz. Do určité míry to bylo podle Havlíčka způsobeno také tím, že se do popředí zahraniční politiky stavěl sám prezident Putin.
Což se potvrdilo na začátku roku, kdy situace na Ukrajině eskalovala a ministr zahraničí Lavrov chtěl vyjednávat a řešit situaci na Ukrajině jinou než vojenskou formou. „Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude,“ citovala ho na konci ledna agentura TASS.
‚Nikdy se o tom nemluvilo.‘ Mluvčí ruské diplomacie odmítla scénář jaderného útoku ze strany Moskvy
Číst článek
Den po ruské invazi na Ukrajinu pak ministr zahraničí prohlásil, že Rusko chce vyjednávat a jeho cílem je pouze „osvobodit Ukrajinu od útlaku“. Následně však varoval před třetí světovou válkou a možným užitím jaderných zbraní.
Na nedávném setkání v Kremlu se ho měl Putin ptát, zda je možné „ukrajinský problém“ řešit diplomatickými prostředky. „Lavrov mu údajně řekl, že podle jeho názoru ještě všechny nástroje vyčerpány nebyly. Ale už o několik dní později bylo vidět, že vyčerpán je minimálně ruský prezident z hlediska své kreativity hledat řešení,“ uvedl analytik AMO.
Lavrovův vliv na zahraniční politiku podle něj slábne a je odsouván do pozadí kvůli upřednostňování ozbrojených složek a řešení konfliktů silovou formou.
Sergej Šojgu
Pokud někdo poslouchá přímé Putinovy rozkazy, je to Sergej Šojgu, spekuluje BBC. Jde o muže, který jezdí s prezidentem na lovecké a rybářské výpravy na Sibiř a v minulosti byl považován za jeho potenciálního nástupce.
„Jejich vztah je velmi blízký, a to je základ proto, aby mu Vladimir Putin naslouchal. Což není úplně automatické, jak jsme se mohli přesvědčit v poslední době,“ připomněl expert na východní Evropu Havlíček.
Šojgu byl vždy loajální k tomu, kdo vládl. Ministrem je téměř nepřetržitě už od roku 1991, kdy mu do funkce pomohl Boris Jelcin.
Šojgu se zasloužil o vojenské obsazení Krymu v roce 2014, za což získal od Putina ocenění. Měl také na starosti vojenskou zpravodajskou službu GRU, čelil obvinění ze dvou otrav nervovou látkou – smrtícího útoku v roce 2018 v Salisbury ve Velké Británii a pokusu o otravu opozičního předáka Alexeje Navalného na Sibiři v roce 2020.
Nyní se nicméně zdá, že s jeho postupem na Ukrajině Putin není spokojený. „Šojgu měl napochodovat do Kyjeva a vyhrát,“ komentovala pro BBC specialistka na ozbrojené konflikty Vera Mironová.
Ministr obrany drží politiku Kremlu a zprostředkovává naplnění „speciální operace“ na Ukrajině. „Uskupení ozbrojených sil ruské federace bude pokračovat ve speciální vojenské operaci do dosažení stanovených cílů,“ řekl v úterý podle agentury TASS Šojgu.
Valerij Gerasimov
V úzké spolupráci s ministrem obrany je pak šéf ozbrojených sil Ruska Valerij Gerasimov. Často se oba objevují na snímcích ze společných jednání s prezidentem Putinem.
Šéfa ozbrojených sil označila zpravodajská Sky News za „starou sovětskou školu“. Úkolem Gerasimova bylo napadnout Ukrajinu a dokončit práci rychle. Opřít se přitom mohl o bohaté vojenské zkušenosti. Minulý měsíc dohlížel na vojenské cvičení v Bělorusku. Armádě velel už během války v Čečensku v roce 1999.
Jako „neusmívající se, drsný ranař“ je popisován ruským specialistou Markem Galeottim. Gerasimov sehrál klíčovou roli ve vojenské kampani za anexi Krymu.
Některé zdroje BBC naznačují, že byl nyní odsunut na vedlejší kolej kvůli z pohledu Moskvy pokulhávajícímu začátku invaze na Ukrajinu a zprávám o špatné morálce mezi vojáky.
Sergej Naryškin
Do výčtu důležitých osob z prostředí bezpečnostních složek, je nutné zahrnout také Sergeje Naryškina. V současné době stojí v čele ruské civilní rozvědky SVR, v minulosti však vedl prezidentskou administrativu, byl předsedou Státní dumy a dříve figuroval také ve strukturách KGB.
Zpochybnění části západních médií o dříve funkčním spojení mezi Naryškinem a Putinem přišlo poté, co krátce před ruskou invazí na Ukrajinu nedokázal odpovědět na prezidentův dotaz ohledně separatistických republik, připomněl The New York Times.
Naryškin se na záznamu ze zasedání Bezpečnostní rady viditelně třásl a koktal. Putin mu to příliš neusnadnil a spíše ho při vystoupení potupil.
WTH is this? Putin humiliating publicly the chief of SVR, who literally lost his speaking faculties in fear. This is something out of @SachaBaronCohen's The Dictator. pic.twitter.com/LZygwqXbcG
— Christo Grozev (@christogrozev) February 21, 2022
Nikolaj Patrušev
Ředitel Bezpečnostní rady Ruska je podle analytika AMO považován za koordinátora současné ruské války.
Nikolaj Patrušev je podle něj bezpochyby osobou, kterou bychom měli počítat mezi blízké Putinovy kontakty. „Je v pozici koordinátora nynějšího ruského úsilí,“ přiblížil Havlíček. „Mluví se o něm jako o velkém jestřábovi, k jehož názoru se prezident Putin postavil. Je vidět, že jeho postavení nabralo na váze a síle,“ popsal.
Pochází stejně jako Putin z prostředí sovětské KGB. Dlouhá léta pak působil v čele nástupnické organizace ruské tajné služby FSB. Jakožto její šéf měl schválit vraždu bývalého dvojitého agenta Alexandra Litviněnka, který zemřel na otravu radioaktivním poloniem.
Alexandr Bortnikov
Pozorovatelé Kremlu říkají, že Putin důvěřuje informacím, které dostává od bezpečnostních služeb FSB, více než jakémukoli jinému zdroji. A jejich šéf Alexander Bortnikov je považován za součást „Putinovy vnitřní svatyně“.
Muž z někdejší skupiny KGB, který převzal vedení její následovnice FSB. Služba má značný vliv na ostatní donucovací složky a dokonce se pyšní svými vlastními speciálními jednotkami.
Stalinský teror byl jen přešlap, říká šéf FSB. Je to návrat totalitních tradic, varují ruští akademici
Číst článek
„FSB je Vladimirem Putinem preferovaná tajná služba. Prostředí, ze kterého on sám přišel, a Bortnikov je samozřejmě klíčovou osobou. Má důležité informace, Putin mu skutečně naslouchá. Je v pozici, kdy ho informuje o současném dění. Vztah je tam velmi vřelý,“ komentoval pro iROZHLAS.cz Havlíček.
Jakožto hlava možná nejdůležitějšího mocenského centra v zemi je Bortnikov odpovědný za desítky tisíc zadržených a dramatické zpřísnění restrikcí vůči občanské společnosti, které nabralo na tempu, uvádí zpravodajský kanál Sky News.
„Bezpečnostní služba FSB se podílí na stabilizaci ruské společnosti – myšleno s velmi negativní konotací. Vidíme, jakým způsobem jsou dnes utahovány šrouby v ruské společnosti a co se připravuje v rámci zákonodárství,“ popsal analytik.
Odkazoval přitom na jednomyslné schválení zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Novelu v pátek schválila Státní duma a před jejím zavedením se čeká na schválení prezidenta.
Ruská Státní duma právě odhlasovala, že za šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách hrozí 15 let vězení. 401 poslanců bylo pro, ani jeden proti, nikdo se nezdržel hlasování. To,že dnes v Rusku lze těžko rozpoznat oficiální pravdu od lži, zjevně nikdo neřešil. #Russia
08:51 – 04. 03. 2022
„Oni (FSB) budou ti, kdo to bude skutečně kontrolovat. Společně tedy s dalšími policejními složkami, ale oni budou ta ideologická síla, která má na starosti udržet pořádek v Rusku,“ doplnil Havlíček.
Že je FSB službou, která je v Rusku nasazována na „špinavou práci“, svědčí také spekulace, že stála za otravou opozičního předáka Alexeje Navalného. A právě její šéf Bortnikov byl za svou roli v případu sankcionován ze strany západních spojenců.
Vladimir Medinskij
Kromě blízkých představitelů ve vládě by mohl ruský prezident naslouchat svým ideologům a jedním z nich je Vladimir Medinský, který v současnosti figuruje v ruské vzdělané společnosti.
Co podle analytika AMO odkazuje na blízký vztah s Putinem, je mandát, který dostal pro vyjednávání na bělorusko-ukrajinské hranici. „Myslím, že to bylo celkem úmyslné gesto ze strany Ruska, jak ukázat pohrdání ukrajinskou delegací a dát najevo, že jednání nemyslí vůbec vážně. Protože ukrajinský ministr obrany tam neměl partnera,“ řekl Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul Česka v Rusku ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Druhé kolo rozhovorů mělo stanovit dohodu na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl ve čtvrtek právě ruský vyjednávač (v sobotu nicméně BBC přinesla zprávu, že Rusko nedrží příměří a pokračuje v bombardování, pozn. red.).
Donedávna však Medinský působil v administrativě jakožto ministr školství. V této roli proslul svým výkladem ruské historie.
„Nevadilo mu, že šíří mýty a fámy o ruské historii jenom proto, aby zveličil obraz Ruska,“ řekl analytik Havlíček. Právě pro tyto „pseudoteorie“ pak podle něj je pro Putina zajímavou osobou.
Ve stejném duchu totiž o ruské historii hovořil ruský prezident během svého hodinového projevu, při kterém oznámil podpis dekretu o uznání samozvaných republik na Donbasu.
Vladimir Putin podle diplomata Koláře žije v bludu. „Tím je obnovení Sovětského svazu, respektive Velkého Ruska v imperiální podobě. Myslím, že si ani neuvědomuje, co vlastně dělá,“ řekl pro server iROZHLAS.cz.
„Nevím, jestli je v Putinově okolí někdo, kdo by jásal a plesal nad tím, co právě dělá, ale zatím se podle mě nedostali do stavu, že by se mu dokázali postavit, kdy by mu kladli odpor a brzdili ho,“ vyjádřil skepsi Kolář.
„Já budu schopen říct, že tam došlo k rozkolu ve chvíli, kdy se někdo na Putina alespoň pokusí spáchat atentát. Což se zatím neděje. Ale doufám, že se to co nejdřív stane, protože čas běží,“ podotkl.
Viktor Zolotov
Bývalý bodyguard prezidenta, nyní řídí ruskou národní gardu Rosgvardia, kterou Putin zformoval teprve před šesti lety jako jakousi osobní armádu ve stylu pretoriánů připomínajících římskou říši.
„Je to osoba, které Vladimir Putin věří. Má sice za úkol držet strukturu a je to člověk, který byl po boku Putina velmi dlouho, ale řekl bych, že je to nižší okruh lidí,“ zhodnotil Havlíček.
Původní plán na rychlou invazi tzv. blitzkrieg, který měl trvat pouhých pár dní, nevyšel. Když se zdálo, že armáda selhala, do akce se vložila právě ruská národní garda.
Zádrhel je nicméně v tom, že její předák Viktor Zolotov nemá žádný vojenský výcvik. A protože jeho jednotka nemá žádné tanky, byla také zranitelná vůči útoku, upozorňuje BBC.
Dmitrij Kiseljov
Hlavní tvář prokremelské propagandy a známý ruský novinář stanice Rossija 1 je další z blízkých kruhů, které se stahují kolem Putina. Vztahují se na něj také sankce uvalené Evropskou unií kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Moderátor ruské státní televize zahájil minulou neděli pořad narážkou na možnou jadernou válku, informoval list Moscow Times. Učinil tak jen pár hodin poté, co prezident Vladimir Putin nařídil ruské armádě, aby uvedla svůj jaderný arzenál do „vysoké pohotovosti“. Mělo to být v reakci na údajné „nepřátelské“ kroky Západu.
„Naše ponorky jsou schopny odpálit přes 500 jaderných hlavic, což zaručuje zničení Spojených a všech zemí NATO,“ řekl Kiseljov ve svém týdenním programu „Vesti Nedeli“. Následně se na diváky obrátil s řečnickou otázkou: „Proč potřebujeme svět, když v něm není Rusko?“
Podle analytika AMO se však nejedná o člověka, který by naslouchal příkazům Kremlu. „Je to někdo, kdo se podílí na prosazování ruské zahraniční politiky v informačním prostoru. Je jednou z předních postav ruské dezinformační mašinérie. Ale přístup k Vladimiru Putinovi tam není nebo je jen velmi omezený. Spíše je to příjemce rozhodnutí, které v další fázi implementuje,“ sdělil pro iROZHLAS.cz Havlíček.
