S Kai-Olafem Langem o sudetoněmecké otázce
V německém Augsburgu zítra začínají tradiční Sudetoněmecké dny. Doby, kdy jsme každoroční schůzku sudetoněmeckého landsmannschaftu sledovali málem se zatajeným dechem, jsou ty tam. Přesto je letošní setkání něčím výjimečné. Naposledy se na něm totiž ve funkci bavorského premiéra představí dlouholetý obhájce zájmů sudetských Němců Edmund Stoiber. I těchto momentů si všímá rozhovor s analytikem berlínské Nadace pro vědu a politiku Kai-Olafem Langem.
Sudetští Němci chtějí Edmundu Stoiberovi připravit velkolepé rozloučení, i když z jejich pohledu půjde spíš o tryznu. U pravděpodobného nového bavorského premiéra Güntera Becksteina, se totiž podle zasvěcenců takového zastání nedočkají.
Stoiber, kdysi neotřesitelný vůdce Křesťansko-sociální unie a v roce 2002 málem i spolkový kancléř, bude zřejmě o víkendu tak trochu bilancovat. Kai-Olaf Lang nepředpokládá, že by bělovlasý politik využil proslovu k závěrečnému slovnímu útoku vůči Praze.
"Bude asi chtít ukázat, že i v budoucnosti bude CSU politickým domovem sudetských Němců. Určitě bude chtít také poukázat na zásluhy CSU nebo bavorské vlády, která v minulosti důsledně hájila zájmy sudetských Němců a jejich organizace. Myslím si ale, že to nebude projev útočný, spíš odhodlaný," říká Lang.
Když se na podzim roku 2005 dostaly CDU a CSU do spolkové vlády, sudetští Němci zaplesali. Věřili, že se dočkají podpory svých politických a majetkových nároků vůči české vládě. Kabinet Angely Merkelové ale zachoval kontinuitu s politikou předchozí rudo-zelené vlády a přání Sudetoněmeckého krajanského sdružení prakticky vůbec nevyslyšel. Mohl za to i posun vyhnanecké agendy k jiným tématům.
"Mně se zdá, že diskuse kolem minulosti, kolem vyhnání, se v Německu soustředila hlavně na otázku Centra proti vyhnání a na skupinu německých vyhnanců Preußische Treuhand, kteří podali žaloby proti Polsku. Vůbec, celá diskuse se točí kolem Polska a odráží se to i ve vzájemných vztazích, v nichž jsou v otázkách minulosti určité problémy, " vysvětluje Kai-Olaf Lang.
V této souvislosti vyzdvihuje Lang šikovnou politiku české vlády, která se snaží zůstávat stranou "studené" války mezi Berlínem a Varšavou: "Chování Prahy v těch sporných otázkách týkajících se minulosti bylo překvapivě zdrženlivé a věcné. Samozřejmě byla tam určitá kritika, ale spíš to nasvědčuje tomu, že jsme v česko-německých vztazích dosáhli určité politické kultury, že si jsme schopni říct, že máme jiný pohled, ale jsme s tím schopni žít."
Zřetelný vývoj je patrný i na české politické scéně. V roce 2002 tam byla sudetoněmecká otázka ještě velkým tématem, po kterém se ale o pět let později málem slehla zem. Analytik Nadace pro vědu a politiku Kai-Olaf Lang to přičítá mimo jiné vstupu naší země do Evropské unie i skutečnosti, že otázka majetkových nároků a žalob sudetských Němců byla v podstatě vyřešena.
"Základní parametry v bilaterálních vztazích jsou nyní jasné. Důležité bylo i symbolické gesto Paroubkovy vlády vůči antifašistickým sudetským Němcům, což nebyl žádný zázrak a skok do předu, ale byl to takový symbol, který poukazuje na pozitivní tendenci," uzavírá Lang.
