Sinoložka Lomová: Čína je leninský systém s vedoucí úlohou strany, používá sliby a vydírání. Západ zaspal
Čína dlouhodobě usiluje o světovou ekonomickou nadvládu. Do popředí se ale dostává otázka jejích vojenských ambic a připravenosti k vojenskému střetu, který by mohl být namířený proti západním demokraciím. „Je to mimo jiné výsledkem toho, že Čínská lidová republika v posledních asi deseti letech zrychlila proces budování armády a každým rokem na ni vynakládá víc,“ přibližuje v pořadu Osobnost Plus sinoložka Olga Lomová.
Hrozbu vojenského střetu přesto nepovažuje sinoložka za zcela akutní problém. „Myslím, že Čína upřednostňuje získání vlivu prostředky, které nejsou primárně vojenské, byť ta hrozba je tu přítomná,“ míní.
Pekingu jde spíše o to, aby v dlouhodobé perspektivě určoval pravidla, normy a podmínky mezinárodního společenství. I proto se hlavní střety odehrávají na poli diplomacie.
Lomová upozorňuje především na iniciativu přátel charty OSN. „Jeho zakládajícími členy je Čína, Rusko, Írán, KLDR a několik dalších menších států, které jsou všeobecné známé svým nedemokratickým politickým zřízením, a zejména tím, že nejrůznějšími způsoby chartu OSN porušují. Pak jsou velmi často vystavovány sankcím a kritice,“ popisuje.
Podle sinoložky není válka s Čínou nevyhnutelná. Záleží ale na tom, jak moc se dokáže západní svět semknout.
Čína kolem Tchaj-wanu zahájila další vojenské cvičení. Lodě a letadla vede k ostrovu ze všech směrů
Číst článek
Západ Peking podcenil
Demokratický svět ale ve vztahu k Číně zaspal. Podobně jako podcenil vývoj v Rusku.
„Během 90. let mezinárodní společenství totálně rezignovalo. Vedlo ho k tomu mimo jiné i přesvědčení, že když padla železná opona a v Evropě se zhroutil socialistický tábor a hroutil se i Sovětský svaz, tak je jen otázkou času, kdy totéž postihne i Čínu. To bylo ale velmi naivní,“ připomíná Lomová.
V Číně stále pokračuje totalita. „Jde o leninský systém s vedoucí úlohou strany. Tím se zásadně liší od obyčejných diktatur. Na vedoucí úloze strany a síti komunistických organizací v podstatě závisí státní správa a fungování státu na všech úrovních,“ zdůrazňuje sinoložka.
Čína neváhá používat obchodní vztahy jako zbraň, říká šéf BIS. Varuje i před jejími technologiemi
Číst článek
Plíživé obsazování
Čína podle Lomové už dnes vede „plíživou válku“ v Jihočínském moři. Obsazuje tam území, která nepatří žádné zemi, anebo území Filipín. Totéž dělá Peking i na hranicích s Indií.
„Snaží se obsazovat zdánlivě malicherná, ale bezpochyby strategicky významná území na hranicích s Nepálem, Bhútánem a území v severní Indii. Evidentně k tomu využívá fakt, že daný stát je slabý partner, chudá země, která je s Čínou vázána různými ekonomickými vazbami. Typickým příkladem je Nepál. Touto smíšenou metodou Čína obsazuje cizí území,“ přibližuje sinoložka s tím, že Peking vede také psychologickou válku proti Tchaj-wanu.
Jak vypadá partnerství Číny a Íránu a jak se podepisuje na současnou blízkovýchodní situaci? Jakým typem vůdce je čínský prezident Si Ťin-pching? Jak odolávat Číně a jejím mocenským nárokům? Poslechněte si záznam celého pořadu v úvodním audiu.
