Slovenská vláda hledá cestu z koaliční krize. Ve hře je menšinový kabinet i předčasné volby
Slovenská vláda premiéra Eduarda Hegera zatím nenašla cestu z koaliční krize. Ultimátum, které vyhlásila strana Svoboda a Solidarita, přitom vyprší už za necelé tři týdny, 31. srpna. Liberálové odmítají dál vládnout po boku ministra financí Igora Matoviče. Ten ale odstoupit nehodlá. Heger se tak na konci léta může ocitnout v čele menšinové vlády. A ve hře jsou i předčasné volby.
Páteční jednání stranických lídrů dohodu nepřineslo. Schůzku svolal premiér Eduard Heger do jednoho z bratislavských hotelů. Dorazili zástupci všech čtyř stran, což bylo poprvé po zhruba dvou měsících. Debata trvala zhruba dvě hodiny.
Předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) a ministr hospodářství Richard Sulík po jednání zopakoval, proč dál trvá na vyhlášeném ultimátu: „Jde o to, jakým chaotickým, zničujícím způsobem funguje naše vláda. Igor Matovič osobně je zodpovědný za množství nesprávných kroků, které jsme jako vláda udělali. Odmítáme být za takovéto počínání dál spoluzodpovědní.“
Slováci jsou zklamaní z demokracie. Žádný slovenský politik nemá vyšší důvěru než nedůvěru, říká sociolog
Číst článek
Hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) zopakovalo, že naopak za Igorem Matovičem stojí. On sám pak prohlásil, že i po 1. září zůstane ministrem financí. Požadavek SaS tedy nenaplní. Hlavním závěrem schůzky tak je, že koalice bude příští týden jednat dál.
Kolem Matoviče se točila i předchozí krize slovenské vlády, po které se v březnu 2021 vzdal premiérského křesla a stáhl se na ministerstvo financí. Premiérský post musel opustit poté, co z Ruska bez vědomí vlády objednal dva miliony ruských vakcín Sputnik V proti covidu-19 neschválených pro použití v Evropské unii.
Matovič podle SaS rozvrátil veřejné finance. Jeho styl vládnutí je podle této strany impulzivní a rád přichází s nečekanými nápady, které pak prosazuje i bez souhlasu koaličních partnerů. Poslední kapkou byla údajná Matovičova spolupráce s krajně pravicovými poslanci při prosazení finanční podpory rodinám.
Matovič naopak tvrdí, že jde o pouhé osobní spory, určitou nenávist, kterou k němu chová Sulík. A zbylé dvě strany koalice – Za lidi a Jsme rodina – se spíše drží stranou a krizi interpretují jako spor mezi Matovičovým OĽaNO a Sulíkovou SaS.
Menšinová vláda?
Odchod jedné ze stran by automaticky neznamenal konec Hegerovy vlády. Zatím se navíc zdá, že alespoň formálně existuje vůle řešení najít. Strana SaS v červenci sice vypověděla koaliční smlouvu, Sulík už proto mluví o bývalé koalici, ale i ona údajně stojí o sepsání smlouvy nové.
Slovenská inflace je nejvyšší za 22 let, vystoupila na 13,2 procenta
Číst článek
Pokud na to nedojde a její čtyři ministři skutečně podají demisi, může zbylá trojice stran pokračovat v menšinové vládě. Záležet pak bude na podpoře nezávislých poslanců.
V případě selhání menšinové vlády pak mohou následovat předčasné volby.
Premiér Heger v pátek prohlásil, že by menšinová vláda nefungovala. Zároveň vyzval k udržení vlády na současném půdorysu. Řekl, že Slovensko čekají těžké časy, které vyžadují jednotu. A koalice už podle něj podobné výzvy zvládla.
„Zkušenosti s touto koaliční radou, s těmito koaličními partnery mi ukazují, že jsme byli schopni tehdy a věřím, že i dnes a v následujících týdnech budeme schopni toto vyřešit a dohodneme se, protože tak tomu bylo v drtivé většině případů,“ řekl Heger.