Slovenský odpor vůči eurovalu je unikátní. Může smést i vládu
Už podruhé za poslední rok si Slovensko vysloužilo nálepku problémového člena eurozóny. Loni odmítla slovenská vláda jako jediná půjčit peníze zadluženému Řecku. Teď to vypadá, že Slovensko neschválí nová pravidla stabilizačního fondu eurozóny, jak se na Slovensku říká, eurovalu. Slovensko sice není jedinou zemí, kde má stabilizační fond problémy při ratifikaci. Přesto je slovenský odpor v něčem unikátní. Kvůli eurovalu může padnout i slovenská vláda.
„To je věc politiků, a my plebejci se k tomu můžeme těžko vyjadřovat. Neznáme přesně ty zákulisní boje, co vlastně koho vede k tomu, aby euroval byl, nebo nebyl,“ říká starší pán na bratislavském nábřeží.
Důvody silného odporu vůči eurovalu na Slovensku zjišťoval zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
A má vlastně úplnou pravdu. Tohle skutečně není téma pro obyčejné lidi. O evropských financích se nedá rozhodovat na ulici nebo u piva. Jenže na Slovensku se klíčové rozhodnutí nedaří ani politikům.
Vlajku proti eurovalu drží vysoko hlavně jedna politická strana: Svoboda a Solidarita. Loni se poprvé dostala do parlamentu a rovnou šla i do vlády. Označuje se za liberální proud a vede ji ekonom Richard Sulík. Euroval je pro něj cestou k socialismu.
Právo veta
„Ať vezmou na vědomí, že pokud by Slovensko euroval nemělo schválit, je to pozice Slovenska. Buď existuje právo veta, anebo si na něj jenom hrajeme. Ale jestli existuje, tak musí být dovoleno občas ho i využít,“ říká Sulík.
Finanční expert stran SaS Jozef Kollár se svým předsedou úplně souhlasí. A vysvětluje, proč je ochotný kvůli zastavení eurovalu potopit i celou slovenskou vládu.
„Když se Evropská unie a eurozóna pyšní tím, že má ve svých rozhodovacích mechanismech zakomponované právo veta a že je to měřítko demokracie, potom bychom měli toto právo veta ctít a vážit si ho. A nebýt nervózní z toho, když se ho některá země odváží využít. A je irelevantní, jestli je to země malá, nebo velká, “ doplňuje Kollár.
Argument ‚chudých i bohatých‘
Nechme ale kuloáry slovenského parlamentu stranou a ptejme se po příčinách politického patu. Kde se na Slovensku vůbec vzal tak silný odpor proti finančním stabilizačním mechanismům? Je to jen proto, že Slovensko je nejchudší stát eurozóny a nechce doplácet na bohatší, a přitom nedisciplinované země? Otázka pro analytika serveru euractiv.sk Radovana Geista.
„Nevím, jestli je to důsledek toho, že jsme chudá země. Protože tentýž argument v obměněné podobě používají i odpůrci eurovalu v Německu a ve Finsku, kteří naopak říkají: ‚My jsme ti bohatí, zodpovědní, proč máme doplácet na ty sice chudé, ale hlavně nezodpovědné.‘ Ten argument se v té či oné podobě objeví v každé členské zemi a jeho konkrétní podoba závisí na tom, jaká ta členská země je,“ tvrdí analytik.
Stabilizační fond eurozóny naraží na odpor i v jiných zemích. Slovensko se ale svojí kritikou přece jen trochu vymyká.
„Teď nejde o to, že Slovensko má jiné představy o tom, jak by to mělo fungovat, které se mu nepodařilo prosadit na evropské úrovni, a proto nakonec řekne ‚ne‘. Jde skutečně o to, že vnitropolitická, mezistranická hra nakonec zablokuje něco, na čem se evropští lídři shodli, že má pomoci přežít společné evropské měně,“ dodává Radovan Geist.
Slovenský parlament má o eurovalu hlasovat během říjnové schůze a není vyloučeno, že potřebné hlasy nakonec vládě dodá opozice. S jistotou by na to ale dnes vsadil málokdo.
