Smetana: Udržování míru na Ukrajině má být podle USA zodpovědností Evropy. Ta na to není připravena
V Mnichově v pátek začala třídenní bezpečnostní konference. Čeká se, že by mohla přinést odpovědi na některé otázky spojené s vývojem konfliktů na Ukrajině nebo na Blízkém východě. Zúčastnit se jí má šest desítek hlav států a vlád a přes 100 ministrů. „Debata se hodně povede kolem nějakých možných budoucích bezpečnostních garancí,“ říká pro Radiožurnál Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Před začátkem letošní Mnichovské bezpečnostní konference zesilují informace o jednáních ohledně Ukrajiny. Donald Trump si telefonoval s Vladimirem Putinem i Volodymyrem Zelenským. Přímo v Mnichově bude americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko generál Kellogg. Dá se v Mnichově čekat opravdu zásadnější posun v jednáních ohledně budoucnosti Ukrajiny?
To bych určitě neočekával.
Mnichovská konference není formát, kde by se přímo vyjednávala nějaká konkrétnější mírová smlouva nebo smlouva o příměří, která by měla zastavit tuto horkou fázi konfliktu, to ale samozřejmě neznamená, že se nebudou řešit důležité věci, které jsou spojené s dynamikou toho konfliktu.
Specificky, zvlášť směrem k evropským zemím, se debata hodně povede kolem nějakých možných budoucích bezpečnostních garancí, které by Ukrajina mohla získat od evropských států, kdy Spojené státy dávají jasně najevo, že jejich preference v tomto je, aby nějaký budoucí mír mezi oběma stranami udržovaly právě evropské jednotky a bez účasti amerických vojáků.
V těch posledních hodinách hodně pozornosti vyvolala slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že důvěřuje Vladimiru Putinovi ohledně války na Ukrajině, že věří, že si Putin přeje mír. Mohou být taková prohlášení součástí nějaké psychologické hry nebo taktiky?
Záleží na tom, o kom se bavíme a pro koho to je cílem.
Z pohledu Donalda Trumpa je samozřejmě varianta, ve které naleznou společnou řeč s Vladimirem Putinem a Donald Trump bude schopen svým voličům a svým podporovatelům v podstatě předvést to, co jim sliboval. To znamená velmi rychlé ukončení války na Ukrajině, a to i za cenu toho, že Ukrajina skutečně bude muset nebo bude tlačena k tomu a udělá obrovské ústupky, které v podstatě vyhovují Kremlu a režimu, který v něm panuje, tak v tomto ohledu samozřejmě to může být dobrá strategie.
Není to nutně dobrá strategie v tom, pokusit se vyjednat tu nejlepší dohodu pro Ukrajinu a pro nějaké budoucí stabilní mírové uspořádání, které zamezí tomu, aby se ten konflikt opět nerozhořel například v horizontu několika dalších let.
Zelenskyj varoval Trumpa, že Putin zájem o mírovou dohodu jen předstírá
Číst článek
Opravdu může chtít v tuto chvíli Vladimir Putin mír na Ukrajině?
Opět záleží, za jakých podmínek. Samozřejmě Vladimir Putin má nyní velkou motivaci dávat najevo vůli k jednání, nalézt společnou řeč se Spojenými státy, opět se v podstatě dostat z té mezinárodní izolace a prezentovat se jako přímý partner a velmoc, se kterou jedná na stejné úrovni americký prezident jako sám se sebou. Takže to v každém případě.
Zároveň může mít taky ale poměrně velkou motivaci ta jednání nějakým způsobem zdržovat do té doby, než se mu podaří získat ještě další území pomocí síly. Případně do té chvíle, kdy skutečně ty ústupky ze strany Spojených států nebo ta varianta, která bude nabídnuta Rusku, bude pro Rusko tak výhodná, že na ni nakonec kývne, protože to skutečně bude vnímat jako velké politické vítězství.
Akceptace ztráty území
K tomu ještě doplňme vyjádření amerického viceprezidenta J. D. Vance pro Wall Street Journal, on řekl, že „jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku“. Na to už reagoval v pátek dopoledne mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila. Když vezmeme všechny informace a veřejná vyjádření, která v posledních dnech a hodinách přicházejí, dá se z toho odhadovat, k čemu by ta jednání ohledně Ukrajiny mohla směřovat, kde by, nebo jaké parametry by ta dohoda mohla mít?
Tak ono to není úplně velká záhada.
Koneckonců administrativa Donalda Trumpa, Donald samotný a jeho nejbližší spolupracovníci už dlouhou dobu poukazují na některé ty parametry. Co je v zásadě jasné, nebo to, jak to představuje americký prezident, je, že Ukrajina bude muset akceptovat ztrátu nějaké části svého území, které měla pod kontrolou před rokem 2014, to je určitě nějaký základní předpoklad, za kterým Spojené státy do těchto jednání jdou.
10:01
Evropa nehodnotí Putina stejně vysoko jako Trump. V Mnichově sladíme noty, říká česká diplomatka
Číst článek
Zároveň opět opakovaně byla v podstatě vyloučena varianta, že by bezpečnostní záruky, o kterých jsem už mluvil, byly poskytnuty Ukrajině skrze členství v NATO. To znamená, to je další parametr, který samozřejmě pro Moskvu v tomto ohledu je klíčový.
Tím třetím parametrem, který opět administrativa Donalda Trumpa opakovaně naznačuje, je, že aby bylo toto příměří nebo mírové ujednání dodržováno, bude nutné nějakým způsobem hlídat dodržování této úmluvy, ale že na tom už se nebudou podílet americké jednotky.
To znamená, že z pohledu Donalda Trumpa Evropa bude muset přijmout velkou část, respektive dominantní zodpovědnost za to, aby příměří nebo mír byly udržovány skrze rozmístění evropských jednotek, skrze finance, které bude poskytovat Evropa, nikoliv Spojené státy, skrze infrastrukturu, kterou bude poskytovat Evropa.
V podstatě toto bude záležitost už evropských spojenců a nikoliv Spojených států, které velmi jasně dávají nyní najevo, že priorita pro ně už v těch příštích letech minimálně za administrativy Donalda Trumpa nebude garance evropské bezpečnosti, ale bude to Indo-Pacifik Asie, Čína.
Je na tohle Evropa připravena?
Rozhodně není. Evropa nemá v současnosti kapacity, které by potřebovala, aby toto mohla udělat zcela snadno. To neznamená samozřejmě, že to není proces, který se nemůže otevřít, ale je potřeba velké politické vůle k tomu, aby byly podniknuty významné investice právě do vojenských kapacit Evropy, aby evropské státy skutečně byly i politicky ochotny tyto síly případně nasadit a dát jim ten mandát, který potřebují.
7:32
Mnichovská konference má svoji symboliku. Na ruské požadavky bychom neměli přistoupit, míní Lipavský
Číst článek
Francouzský prezident Emmanuel Macron v čerstvém rozhovoru pro Financial Times řekl, že je potřeba, aby Evropané společně zasedli k jednacímu stolu k rozhovorům o budoucí bezpečnostní architektuře evropského kontinentu. Když se podíváme na vyjednávání ohledně Ukrajiny, jakou roli Evropa v těchto jednáních hraje, dá se říci, že je na druhé koleji?
To se dá říci v každém případě.
To, co vidíme aktuálně, je, že ačkoliv se tento samotný konflikt odehrává na evropském kontinentu, na východním evropském křídle NATO, tak evropské státy tady skutečně hrají druhé housle.
Ta hlavní jednání aktuálně se nevedou dokonce ani právě mezi Ukrajinou a Ruskem jako dvěma státy, které spolu válčí, ale mezi Spojenými státy a Ruskem. Tedy to, po čem volala Moskva už od počátku toho konfliktu, aby se jednání vedlo právě po této ose.
Evropské státy bohužel v tomto jsou, jak vy říkáte, na druhé koleji a je to svým způsobem tragické vyústění a nějaký testament toho, že skutečně ta společná zahraniční bezpečnostní politika Evropy v tomto ohledu není schopná si zajistit tu klíčovou židli u daného stolu.
