Španělské domácnosti klesají ke dnu. Nezvládají zadlužení
Exekuce, ztráta zaměstnání, pozastavení vyplácení sociálních dávek a stipendií, vyšší daně a víc sebevražd. I taková je tvář současného dění ve Španělsku. Dnes se tam koná už druhá letošní generální stávka. Mnoho běžných Španělů si myslí, že jejich země klesá ke dnu.
Diego, řidič v regionální televizi, je starý 52 let. Před třemi lety začal pracovat i v odborech. Uplynulé dny proto strávil kromě běžné práce i přípravou na generální stávku. Lepil plakáty, agitoval.
„Ve Španělsku se již špatná sociální situace začíná podobat poválečnému období, 50. či 60. letem,“ říká Diego.
Vypráví i o tom, jak v jeho firmě snížili platy řidičům z 1500 na 1000 eur. „Řekli nám to jasně, jestli se vám to nelíbí, tamhle jsou dveře.“
I proto je Diego proti pracovní reformě, která propouštění zaměstnanců ulehčuje. V platnosti je reforma od léta a dnes se proti ní v rámci generální stávky protestuje opět v celém Španělsku.
Diego má široký okruh známých. Jsou v něm lidé, kterým se jakž takž daří, i lidé, kteří jsou bez práce. Diego zná i rodiny, které pro nesplácení hypotéky vystěhovali z bytu.
„Nejprve přišla o práci manželka mého kolegy. Potom propustili i jeho, Sice neměli až tak vysokou hypotéku, ale po roce, když zůstali bez příjmů a podpory následovala exekuce,“ uvádí Diego.
Denně vystěhují ve Španělsku až 500 rodin. Diego jen kroutí hlavou:
„Banky nám před rokem vše ulehčovaly, jen abychom nakupovali byty a domy. Doslova rozdávaly kredity. Každý druhý si kupoval nové auto. I exkluzivní dovolené se nakupovaly na splátky. Žilo se v duchu, že na to všichni máme právo. Když si to může dovolit můj soused, proč ne já? Mnoho lidí se velmi nerozumně zadlužilo až po uši a teď na to doplácejí.“
Je ale bohužel i řada takových, kteří se nezadlužili, ale strádají proto, že jednoduše přišli o práci.
