Stále více řeckých rodin má hluboko do kapsy
Řekové jsou nespokojení. Ceny rostou, zatímco platy klesají. Práce ubývá a nezaměstnanost láme jeden rekord za druhým. Stále více řeckých rodin má hluboko do kapsy.
Na balkóně se v kleci hašteří dvě andulky. Výhled na Soluň je odtud krásný. Rodina Anthopoulosových má pěkný byt. Což je vidět na první pohled.
„Všechno, co tady vidíte, jsme si pořídili v době, kdy jsme ještě oba pracovali,“ říká sedmatřicetiletá Stella, která přišla o práci, nemůže žádnou najít a teď je už několikátým rokem doma s dcerou Vasilijí.
„Pochopitelně, že teď přemýšlíme o tom, že se odstěhujeme. Tenhle byt pro nás drahý,“ pokračuje Stella.
„Vyjít s jedním platem je docela těžké. Dá se to, musíme se ale hodně uskromnit,“ uvádí její manžel Vasilij, který rozváží zboží do kiosků. O práci během krize nepřišel.
„Už si nemůžeme večer zajít na jídlo nebo na nějaký drink, nemůžeme jet na dovolenou, na kterou jsme vždycky jezdili, nemůžu si koupit třeba druhý pár bot,“ stýská si Stella.
Vasilij si nenaříká. On i jeho rodina si prostě musí sladit své potřeby s tím, kolik peněz mají k dispozici.
Vasilij je hrdý Řek, nechce fňukat. Neustále říká, že jeho rodina má to štěstí, že mají alespoň ten jeden plat.
„Dřív, když jsem chodila do supermarketu nakupovat, tak jsem se moc nekoukala na ceny. Brala jsem, co jsem chtěla. Dneska si dělám seznam a kupuji jenom to nejnutnější,“ pokračuje Stella.
Zima byla letos v Řecku dlouhá. A tím pádem i drahá. Rodina Anthopoulosových, jak říká Stella, tuhle zimu vůbec netopili. Nafta, kterou topí, je v Řecku drahá. Náklady na bydlení by se tím extrémně zvýšily. A kdo za to může, že se jim daří hůř? Vasilij má odpověď, která v Řecku není tolik rozšířená:
„My občané. Mysleli jsme si, že stát musí dělat všechno pro nás. A že my sami nemáme vůbec žádné povinnosti vůči státu.“
