Taliban dostal ultimátum k vydání bin Ládina
Spojené státy nepochybují o tom, že za teroristickými útoky na cíle v New Yorku a ve Washingtonu stojí Usáma bin Ládin. Potvrdil to viceprezident Richard Cheney. Afghánský Taliban dostal třídenní ultimátum k jeho vydání - jinak bude Afghánistán čelit vojenskému útoku. Po telefonickém rozhovoru s prezidentem Georgem Bushem dal Talibanu toto ultimátum pákistánský prezident Parvíz Mušaraf. Americká Rada národní bezpečnosti zatím v Camp Davidu připravuje plán odvety za smrtonosné údery. Mluvčí Bílého domu odmítl zveřejňovat detaily - nevyloučil ovšem nic, včetně pozemního útoku. Podle nejnovějších údajů mohlo pod troskami Světového obchodního centra zůstat až 4957 lidí. Jen zlomek, asi 190 mrtvých, se dosud podařilo vyprostit.
Spojené státy si už pro případnou odvetu zajistily spolupráci Pákistánu. Jeho představitelé souhlasili se seznamem amerických požadavků, včetně otevření vzdušného prostoru. Prezident Parvíz Mušaraf se ale přesto snaží najít diplomatické řešení konfliktu a před zásahem v regionu varuje. Podle některých zdrojů by Usáma bin Ládin mohl být na pákistánském území. Unáhlené útoky na výcvikové tábory teroristů by podle amerických expertů v tuto chvíli neměly valný účinek.
Američtí záchránáři se nevzdávají a pokračují dál v prohledávání trosek Světového obchodního centra. Příbuzné obětí přišel v jejich naději podpořit guvernér státu New York Georges Pataki. "Ne, o nikom zachráněném nevíme, našlo se jen pět dalších těl," říkají unavení zdravotníci, kteří se starají na rohu jedné z manhattanských ulic o příbuzné obětí teroristického útoku. Zdrcení lidé tady stojí v tiché naději a čekají na zázrak.
Georges Pataki řekl, že to nebyl útok na budovu a tisíce lidí, ale na americký způsob života. "Teroristé nás proti sobě spojili a půjdeme po nich kdekoliv na světě. Jak čas běží, naděje pohasíná, ale ještě jsme se nevzdali. Jsou tam tunely, může se stát, že někdo přežije i 10 dní. Záchranáři riskují tam dole život, protože věří, že se zázrak stát může," opakoval guvernér. Mezi pohřešovanými je více než 300 hasičů, 44 agentů správy přístavu, 23 policistů, jeden agent Federálního úřadu pro vyšetřování a jeden agent tajných služeb.
Pohnutou atmosféru v New Yorku sledoval zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina. Jezdecká socha prvního amerického prezidenta stojí na Union Square v dolní části Manhattanu v záplavě květin, plápolajících svíček a amerických vlajek. Lidé se tu modlili, zpívali nebo tiše stáli nad fotografiemi pohřešovaných. Jeden z hasičů, který k soše George Washingtona na chvíli přišel, řekl Českému rozhlasu jen jedinou větu než se rozplakal. "Je to horší, než se dá popsat." V kostelích na Manhattanu včetně katedrály svatého Patrika byly slouženy další zádušní mše. Po New Yorku se objevuje stále více válečných plakátů. Válka není odpověď, stojí na jednom z nich. Americká veřejnost je ale v drtivé většině na straně prezidenta George Bushe, který připravuje Ameriku na dlouhodobé tažení proti terorismu.
Podle britského deníku The Sunday Times Washington nepřipravuje odvetné akce jen proti Aghánistánu. Pentagon prý plánuje proti teroristům rozsáhlé akce, které mohou mířit i na výcvikové tábory v Jemenu, Súdánu a Libanonu. Uvažuje se i o cílech v Iráku, protože tamní režim také podporoval Usámu bin Ládina.
Prezident Bush ve svém sobotním rozhlasovém projevu použil slova svého otce z války v Perském zálivu a ujistil národ, že "Spojené státy vykouří z děr pachatele útoků a poženou je před spravedlnost". Jak dále hlásí zpravodajka Českého rozhlasu v USA Olga Krupauerová, prezident požádal Američany o trpělivost, protože válka proti terorismu může být dlouhá. Vyzval vojáky, aby byli připraveni na "rychlou, souvislou a efektivní" odvetu. O začátku a způsobu akce rozhodne sám prezident, kterému to umožnily obě komory parlamentu.
Velkou roli v boji proti pachatelům teroristických útoků na New York a Washington sehrají americké jednotky cvičené pro nekonvenční válku. Prohlásil to americký ministr zahraničí Donald Rumsfeld, který prozradil zřejmě zatím nejvíce o plánované odvetě Spojených států proti teroristům. Zvláštní operace předpokládají nepozorovaný průnik jednotek přes hranice, zaměření cílů pro navedení raket a sabotáže na nepřátelském území. Dále počítají s psychologickým tlakem na obyvatelstvo v nepřátelské zemi a s přípravou a výcvikem protivládních povstaleckých sil.
V New Yorku byl vydán už druhý zatykač na svědka, která by mohl přinést velmi důležitou výpověď v případu úterních teroristických útoků v USA. Svědek však ještě podle ministerstva spravedlnosti zatčen nebyl. FBI sleduje více než 36.000 skutečností a vydala několik stovek předvolání ke svědeckým výpovědím. Kvůli úterním únosům čtyř dopravních letadel, z nichž dvě narazila do mrakodrapů Světového obchodního střediska v New Yorku, třetí zbořilo část budovy amerického ministerstva obrany a čtvrté se zřítilo v Pensylvánii, hledá Federální úřad vyšetřování více než 100 osob.
Ještě asi 10 dní bude podle hasičů trvat odklízení trosek zničené části Pentagonu. Ještě v pátek v ní bylo pět menších ohnisek požárů. Jedna třetina sídla amerického ministerstva obrany je stále nepoužitelná. Škody napáchal nejen pád uneseného letadla, ale i následné požáry a voda při jejich hašení. Opravy zničených částí Pentagonu údajně budou trvat několik let a budou stát 100 miliónů dolarů až jednu miliardu.
V pondělí se se otevřou americké akciové trhy. Zkoušky, které trvaly celý víkend, byly úspěšné. Očekávají se ale hromadné výprodeje cených papírů. Jak z Wall street informuje zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Miroslav Konvalina, nálada ve světovém finančním centru je velmi nervózní. Vynucené uzavření finančního trhu se protáhlo na celých šest dní, z toho čtyři dny pracovní, což je největší přestávka od první světové války. Okolí největšího finančního centra ještě o víkendu, když na burze probíhaly testy, vypadalo jako válečná oblast. Muže v oblecích a kravatách, kteří v úterý utekli před prachem a kouřem po zhroucení Světového obchodního střediska, vystřídaly vojenské hlídky v polních uniformách. Ještě včera neměli pěší na Wall Street přístup. Až ministr financí zazvoní na burzovní zvon, nažhaví se osm tisíc telefonních linek a 320 kilometrů kabelů. Očekávají se propady hlavně leteckých a pojišťovacích společností. Škody způsobené teroristickými útoky odhadují americké pojišťovny na 40 miliard dolarů.
Pátý největší letecký dopravce ve Spojených státech, společnost Continental Airlines ohlásila v souvislosti s teroristickými útoky na New York ztráty až 30 miliónů dolarů denně. Tato společnost, stejně jako další letecké firmy, ztrácí zisky kvůli zákazu letů v americkém vzdušném prostoru. Podle představitelů společnosti bude muset Continental Airlines dočasně propustit až 12 tisíc zaměstnanců a omezit své linkové lety o zhruba 20 procent.
