Je to již podruhé během necelého týdne, kdy Tchaj-wan zaznamenal obnovenou čínskou vojenskou aktivitu. Ve čtvrtek 37 čínských vojenských letadel vletělo do zóny protivzdušné obrany ostrova a některá z nich pokračovala do západního Pacifiku.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od nedělního odpoledne místního času (brzy ráno SELČ) zaznamenalo 24 letounů čínského letectva, a to stíhaček i bombardérů.

Deset z nich překročilo středovou linii Tchajwanského průlivu, která již léta slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami. Čína nicméně tvrdí, že ji neuznává a od loňského roku ji běžně překračuje.

Tchaj-wan reagoval nasazením svých stíhaček, lodí a pozemních raketových systémů. Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář – podobně jako ve čtvrtek – nereagovalo.

Čína již dříve uvedla, že takové mise mají chránit svrchovanost země a jsou zaměřeny proti „tajným dohodám“ mezi Tchaj-wanem a Spojenými státy, které jsou nejdůležitějším mezinárodním stoupencem ostrova a prodejcem zbraní.

V dubnu Čína okolo ostrova uspořádala velké vojenské cvičení poté, co se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen v USA setkala se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym. Velké manévry Čína uspořádala i loni, tehdy v reakci na návštěvu tehdejší šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.

Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle. Peking ale považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít