„Co se týče zbraňových systémů, v tuto chvíli je nemyslitelné, a Ukrajina s tím ani nepočítá, že by stíhačky F-16 posílala nad ruské území,“ říká bezpečnostní analytik v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Ukrajina se už třetí rok brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a dlouho žádala západní spojence o poskytnutí strojů F-16, které by zlepšily její šance ve vzdušných soubojích.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) upozornila svého švédského kolegu Pala Johnsona, že ceny vojenského materiálu stoupají po celém světě a že by se letouny měly modernizovat.
„Ukrajina bude potřebovat značný počet F-16, aby mohla letouny v potřebném rozsahu zapojit do své širší protivzdušné obrany,“ uvádí americký Institut pro studium války.
Letouny F-16, které dodávají bránící se Ukrajině západní země, podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova situaci na frontě výrazně neovlivní. Za sestřelení stíhaček dostanou ruští vojáci odměny.
Stroje F-16 americké výroby byly nejžádanější položkou Ukrajiny směrem k západním spojencům, kteří jí finančně i vojensky od února 2022 pomáhají bránit se proti rozsáhlé ruské invazi.
Bývalý íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že vinu na nehodě a Raisího smrti mají americké sankce. „Budou zapsány na seznamu amerických zločinů proti Íráncům,“ nechal se slyšet.
V polských ozbrojených silách se opět objeví husaři. Nikoliv však jako těžká kavalérie, jejíž jezdci mají na zádech atrapy křídel. Tito husaři budou mít křídla skutečná.
„Výrobce Lockheed neplní dodávky objednaných F-35 pro americkou armádu už druhým rokem. Ta letadla nepotřebujeme, nesoutěžila se…," řekl Babiš deníku Právo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ve svém večerním projevu upřesnil, že tři ruské stíhačky Su-34 se podařilo sestřelit nad Chersonskou oblastí na jihu Ukrajiny.
Česká armáda chystá nákup amerických stíhaček F-35. „Uveřejněná cena, schválená Kongresem, je 5,62 miliard amerických dolarů,“ uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál generál Jaroslav Míka.
Pokud by Ukrajinci měli letku kvalitních stíhaček, mohli by snadněji sestřelovat ruské rakety a drony, mířící na ukrajinské území. Případně zasahovat proti vzdáleným cílům.
„Dnes můžeme oznámit, že Nizozemsko a Dánsko se zavazují k dodávce letounů F-16 Ukrajině, jakmile budou naplněny všechny podmínky,“ uvedl Rutte. Výcvik podle Rutteho začne „brzy po příštím měsíci“
Případné dodávky stíhaček na Ukrajinu třetí zemí musí povolit USA, které je samy pravděpodobně napadené zemi neposkytnou. Washington ale už dříve signalizoval, že vyslání strojů na Ukrajinu povolí.
„Potřebujeme moderní stíhačky. Nejde jen o součást naší protiofenzivy, ale je to i záležitost ochrany našeho vzdušného prostoru, logistiky a především Ukrajinců,“ řekl prezident Zelenskyj.
Nejmenovaný zdroj z amerického ministerstva obrany popsal, že bomby shazují ruští piloti ze stíhaček Su-34 a Su-35. „Tohle je evoluce ve vzdušné válce,“ řekl důstojník ukrajinského letectva.
Letoun Su-35 se třikrát nebezpečně přiblížil k polskému stroji, podle posádky i na méně než pět metrů. Stroj se dostal do turbulencí, posádka dočasně neměla kontrolu nad letadlem a ztratila výšku.
Dnes se ruská letadla odvažují jen několik desítek kilometrů od frontové linie a odtud shazují řiditelné bomby. Totéž ovšem platí i pro ukrajinskou stranu, která také utrpěla těžké ztráty.
S dodávkami zbraní na Ukrajinu dlouhodobě nesouhlasí opoziční strana Směr-sociální demokracie expremiéra Roberta Fica, která se už dostala do čela popularity před zářijovými předčasnými volbami.
Slovenská vláda schválila předání stíhaček MiG-29 Ukrajině. Stíhačky Slovensko přestalo používat loni po ruské invazi. Dohodlo se s Českem a Polskem na pomoci při zajištění svého vzdušného prostoru.
Slovensko by na oplátku mělo podle ministra obrany Jaroslava Nadě dostat asi 200 milionů eur (4,8 miliardy Kč) z Evropského mírového nástroje a blíže neupřesněnou techniku od Spojených států.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď minulý týden řekl, že spolu se Slovenskem by své migy mohlo Ukrajině darovat i Polsko. Některé nejsou schopné letu, podle něj Ukrajina ale stroje dokáže opravit.
29 senátorů zaslalo prezidentu Bidenovi dopis, ve kterém vyjadřují znepokojení nad postojem Turecka k přihlášce. Ankara podle nich porušila memorandum o dalším postupu Švédska a Finska.