11 hodin strachu uvnitř texaské synagogy. Útočník volal po propuštění Pákistánky ‚Lady Al-Káida‘
Ve Spojených státech slyšeli o Áfíe Siddíkíové jen zasvěcení, v Pákistánu ale jméno vědkyně – odsouzené v USA k 86letům vězení – silně rezonuje a často se objevuje i v proklamacích politiků. Siddíkíová je však známá také z případu dvou unesených Češek v Pákistánu, které v roce 2013 volaly po jejím propuštění. Svobodu pro vědkyni požadoval také Brit, který v sobotu vpadl do texaské synagogy, kde se na 11 hodin zmocnil čtyř rukojmích.
Když Malik Faisal Akram na sklonku loňského roku přistál na Mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho v New Yorku, jeho vstup do země žádný větší povyk úřadů nevyvolal. Podle deníku The New York Times Akrama nevyhodnotily jako bezpečnostní riziko, 44letý Brit tak mohl v klidu pokračovat dál.
Rukojmí z texaské synagogy se podařilo osvobodit. Podezřelý je po smrti, oznámila policie
Číst článek
Jako cíl své cesty v dokumentech uvedl hotel v newyorské čtvrti Queens.
Během následujících dvou týdnů se ale přesunul o více než 4000 kilometrů dál, do města Colleyville nedaleko Fort Worth v Texasu. Právě tam se odehrálo drama, které v sobotu připoutalo světovou pozornost.
V sobotu 15. ledna – kolem 11. hodiny dopolední (18.00 SEČ) – vstoupil Akram do tamní synagogy, kde právě probíhala pravidelná bohoslužba. Převlečený za bezdomovce se u dveří synagogy domáhal pomoci, které rabín Charlie Cytron-Walker bez větších okolků vyhověl.
Tak začalo 11hodinové utrpení, během něhož se 44letý Brit zmocnil čtyř věřících. Oni i rabín nakonec vyvázli bez zranění a mohli se vrátit do svých domovů – na rozdíl od Akrama, který byl během zásahu speciálního týmu FBI zabit.
Drama sledovaly Spojné státy doslova v přímém přenosu. Pravidelnou bohoslužbu přenášela texaská synagoga online prostřednictvím sociální sítě Facebook, zvukový přenos přitom běžel ještě nějakou dobu poté, co do synagogy vstoupil i Akram.
Lidé tak mohli v reálném čase slyšet, jak rozčilený únosce mluví s rukojmími i policií a vznáší své požadavky.
Hlavní a možná i jediný požadavek se týkal propuštění pákistánské neuroložky, která si odpykává 86letý trest v nedaleké věznici, v pátém největším městě Texasu Fort Worth. Akram o ní hovořil jako o své „sestře“ a tvrdil, že až se s Áfíou Siddíkíovou spatří, „půjdou spolu do džanny“ (muslimské označení pro ráj či nebeské zahrady).
Jméno 49leté Pákistánky se přitom v médiích neobjevuje zdaleka poprvé.
Kdo je Áfía Siddíkíová?
Áfía Siddíkíová se narodila v roce 1972 v Pákistánu, ve svých 18 letech se ale díky studentskému vízu dostala do Spojených států, kde už v té době žil její bratr. V USA pak měla možnost studovat na prestižním Massachusettském technologickém institutu a Brandeisově univerzitě, kde získala doktorát v oblasti neurovědy.
Dvě Češky unesené v Pákistánu zřejmě promluvily na internetu
Číst článek
Po teroristických útocích z 11. září 2001 se ale dostala do hledáčku Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který ji podezříval z připojení se k teroristům z Al-Káidy.
V roce 2002 se Siddíkíová vrátila do Pákistánu, kde se podle agentury AFP provdala do rodiny Chálida Šajcha Muhammada, údajného hlavního strůjce zářijových útoků. O rok později ale zmizela z rodného Karáčí i se svými třemi dětmi.
Objevila se až v roce 2008 ve válkou zmítaném Afghánistánu, v neklidné jihovýchodní provincii Ghanzí. Americké úřady ji už o čtyři roky dříve označily za „operátorku a zprostředkovatelku Al-Káidy“, v roce 2008 pak uvedly, že u ní během zadržení našli poznámky, které mimo jiné popisovaly sestrojení takzvaných špinavých bomb.
Podle agentury AP však obsahovaly také seznam nejrůznějších míst ve Spojených státech, které by mohly být terčem útoků s velkým počtem obětí, včetně sochy Svobody nebo Brooklynského mostu.
V roce 2010 pak byla Siddíkíová odsouzena k 86 letům vězení za pokus o zabití amerických vojáků. Důvodem se stal incident, ke kterému došlo krátce po jejím zadržení v Afghánistánu. Během výslechu se Siddíkíová zmocnila zbraně jednoho z amerických vojáků a ohrožovala s ní ostatní. Nikoho ale nezranila a sama skončila se střelným poraněním.
Propuštění kdysi nejhledanější ženy světa, která je v zahraničních médiích často označovaná jako „Lady Al-Káida“, od té doby požaduje celá řada radikálních organizací. Bylo to hnutí Tálibán, ale také teroristická organizace Islámský stát, která chtěla Siddíkíovou vyměnit za amerického novináře Jamese Foleyho. Washington ale požadavkům radikálů nevyhověl, Islámský stát tak Foleyho v roce 2014 zavraždil.
Češky v Pákistánu
Tvrdý trest pro Siddíkíovou nicméně vyvolal pobouření také mezi pákistánskou společností a tamními politickými představiteli včetně současného premiéra Imrana Chána, který se během své předvolební kampaně zavázal, že se zasadí o její propuštění.
Jeho pokusy vyměnit ji za pákistánského lékaře Šakíla Afridiho, který pomohl americké CIA odhalit šéfa teroristické sítě Al-Káida Usámu bin Ládina, se ale Chánovi zatím nedaří. Osvobození Siddíkíové tak zůstává palčivou otázkou americko-pákistánských vztahů.
„Siddíkíová není v USA příliš známá, v Pákistánu to je ale velké jméno – mnozí ji považují za nevinnou oběť,“ uvedl na twitteru analytik a spolupracovník magazínu Foreign Policy Michael Kugelman, podle kterého je vězněná pákistánská neuroložka islamisty vnímaná jako „mocný symbol toho, jak špatně Američané zacházejí s nevinnými muslimy v celosvětové kampani proti teroru“.
O výměnu Siddíkíové se ostatně pokoušeli také únosci dvou českých turistek, Antonie Chrástecké a Hany Humpálové, které byly uneseny 13. března 2013 v pákistánské provincii Balúčistán. Jen pár měsíců poté se na facebooku objevilo video, kde se zadržované Češky přimlouvají za propuštění Siddíkíové a volají po „respektu pro muslimské ženy“.
Ani tehdy ale únosci neuspěli. Chrástecká s Humpálovou byly propuštěny na jaře 2015, zatímco pákistánská vědkyně zůstává v americkém vězení.
Je to sotva půl roku, co se za mřížemi stala terčem napadení. Jiné vězeňkyně jí nejprve chrstly do obličeje hrnek s horkou vodou a pak ji na zemi zkopaly tak, že Siddíkíová utrpěla vážná zranění a na ošetřovnu ji museli převézt na invalidním vozíku.
Útok následně vyvolal ostré reakce lidskoprávních aktivistů ve Spojených státech, ale také formální stížnost pákistánských úřadů, které vyzvaly k zajištění bezpečnosti Siddíkíové i jejímu propuštění, píše zpravodajský server americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky.
Drama v synagoze
Ve Spojených státech a Británii, odkud Malik Faisal Akram do USA přiletěl, mezitím pokračuje vyšetřování. Podle britské televize BBC policie v neděli večer zatkla dva teenagery na jihu Manchesteru, další podrobnosti o tom, kdo je mezi zadrženými a v jakém jsou s Akramem vztahu, ale nepřiblížila.
Ozbrojenci v Pákistánu zaútočili na policisty střežící tým, který očkoval proti dětské obrně
Číst článek
Akramův bratr Gulbar nicméně v prohlášení na facebookové stránce muslimské komunity v anglickém Blackburnu uvedl, že jeho bratr trpěl psychickými problémy. Během 11hodinové operace prý hovořil s Faisalem i s vyjednavači z FBI, ale nemohl „říct ani udělat nic, co by ho přesvědčilo, aby se vzdal“.
Podle amerického deníku The New York Times drama odstartovalo kolem 10.40 dopoledne, když na linku 911 zavolal jeden ze svědků. Podle náčelníka Michaela C. Millera z policejního oddělení v Colleyville operátorovi sdělil, že „do synagogy vstoupil střelec“ a zajal několik rukojmích. Domy poblíž synagogy byly okamžitě evakuovány.
„Vyjednávací tým s ním byl často a dlouho v kontaktu,“ přiblížil také zvláštní agent FBI Matthew DeSarno, podle kterého ale nastaly okamžiky, kdy komunikace na nějakou dobu utichla. „Vztah“ mezi Akramem a vyjednavači tak podle něj chvílemi „ochaboval“, aby následně zase „nabyl na intenzitě“.
Po celou dobu trval Akram na svém, tedy na propuštění Siddíkíové. Vyjednavače se snažil přesvědčit i vyhrožováním smrtí svých rukojmích, kterých se jednoho po druhém ptal, kolik mají dětí. „Jak můžete nechat sedm dětí osiřet?“ naléhal poté na policisty.
Během rozhovoru s vyjednavači nicméně přiznal, že se kvůli svému jednání necítí zrovna dobře. V převlečení za bezdomovce ho totiž rabín pustil do synagogy v domnění, že potřebuje pomoct. „Řekl jsem: ‚Je tady noclehárna?‘ Pak mě pustili dovnitř a dali mi šálek čaje, takže se cítím špatně,“ připustil Akram.
Kolem 17.00, tedy zhruba šest hodin po napadení synagogy, jednoho z rukojmích propustil na svobodu, zbylí tři ale zůstali v jeho moci ještě několik hodin poté. V posledních chvílích přitom atmosféra houstla a Akram se stával „stále agresivnějším“, popsal v prohlášení rabín Charlie Cytron-Walker, který byl jedním z rukojmích.
Drama skončilo kolem sobotní 21.00, kdy do synagogy vpadl tým FBI, který do Texasu přiletěl z Virginie. Podařilo se mu proniknout do budovy a za doprovodu střelby zachránit zbylé rukojmí. Co přesně FBI přimělo zahájit riskantní operaci, podle New York Times není jasné. Čtyřiačtyřicetiletý útočník ze severozápadní Anglie nepřežil, ještě během víkendu ale policisté nechtěli říct, jestli se zastřelil sám, nebo ho zneškodnili policisté.
Ani rabín Cytron-Walker nejprve nechtěl věc blíže komentovat. V prohlášení nicméně uvedl, že k záchraně rukojmích dopomohlo také „několik bezpečnostních kurzů“ od policie a FBI, kterými on i jeho kolegové v minulosti prošli.
„Dnes jsme naživu díky tomuto vzdělání,“ prohlásil po skončení záchranné operace. V pondělí pak v rozhovoru pro televizi CBS prozradil, že když viděl příležitost, hodil po pachateli židli a společně s ostatními rukojmími uprchl.
