Top Češka v Evropské komisi: Tady mají ženy šance vyrovnané. V Česku se musí nejdřív starat o rodinu
Pro práci na vrcholných manažerských postech v institucích Evropské unie musí člověk prokázat rozhled, vizi a schopnost odolávat tlaku. „Když stoupáte výše, už se v rozstřelech neutkáváte s nikým, kdo by na tu práci neměl,“ konstatuje jedna z nejvýše postavených Češek v Evropské komisi Irena Moozová, zástupkyně generálního ředitele pro otázky spravedlnosti.
Po eurokomisařce Věře Jourové (ANO) je Irena Moozová nejvýše postavenou Češkou v Evropské komisi. Pozici na stejné úrovni brzy obsadí ještě druhý Čech – bývalý ministr pro životní prostředí Jan Dusík, který vyhrál konkurz a stane se zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi.
Poslechněte si Bruselské chlebíčky s Irenou Moozovou, zástupkyní generálního ředitele pro otázky spravedlnosti
Jinak je ale Čechů a Češek na vysokých úřednických postech v institucích Evropské unie poskrovnu. Podle Ireny Moozové mělo Česko před dvaceti lety při vstupu do EU pomalý start, co se týče obsazování středních a vyšších úřednických postů. Situace se podle ní ale zlepšuje.
„Blýská se na lepší časy. Ale než někdo dospěje ze střední manažerské úrovně do té seniornější, potřebuje především čas. Musíte odpracovat určitý počet let, než vás může někdo vůbec zvažovat na vyšší seniorskou pozici,“ vysvětluje.
Schopné ženy včetně Češek mají podle Ireny Moozové v boji o vysoké posty v Evropské komisi stejné šance jako mužští uchazeči. To se však nedá říct o situaci v politice a státní správě v Česku.
„Základní problém v České republice je stále vnímání žen jako těch, které se v první řadě musejí postarat o rodinu a teprve poté mohou zvažovat nějaké zajímavé profesní uplatnění,“ srovnává.
Jaké vlastnosti nesmí chybět uchazeči o nejvyšší posty v unijních institucích? Jak spolu v Evropské komisi ve společných týmech fungují lidé různých národností? A jaký je názor Ireny Moozové na kvóty na zastoupení obou pohlaví? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
