Již v polovině července má Evropská komise předložit první návrh rozpočtu od roku 2028. Unijních priorit ale neustále přibývá a není jasné, kde sedmadvacítka na jejich financování vezme peníze.
Vztahy mezi EU a USA od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zatěžuje jeho celní politika. „Je to velmi nestandardní hospodářská politika,“ soudí ekonom a člen NERV Petr Zahradník.
Přestože si státy EU teprve před rokem schválily migrační pakt, Evropská komise letos představila návrh na jeho zpřísnění. K dohodě i tak vedla složitá cesta, Česko se hlasování zdrželo.
„Pro státy EU není jiné cesty než se lépe společně organizovat. I kdybychom chtěli mít lepší vztahy s Trumpem, tak toho dosáhneme jedině z pozice síly," říká Luuk van der Middelaar pro Radiožurnál.
Podle eurokomisařky Marty Kosové se rozšiřovací proces významně proměnil a hraje teď i zásadní geopolitickou a bezpečnostní roli. „V tomto ohledu je rozšiřování důležitější než kdy dřív,“ tvrdí.
Evropské zbrojovky podle Jana Pieho, šéfa Asociace evropského leteckého a obranného průmyslu, nejvíce znepokojuje fakt, že státy dál ve velkém nakupují vojenský materiál mimo Evropu.
„Máme tu europoslance, kteří vydělávají 75 tisíc eur ročně jako členové představenstev velkých mezinárodních korporací, které v Evropském parlamentu lobbují,“ říká šéf Transparency EU Nicholas Aiossa.
Slovenská novinářka upozorňuje na dlouhodobé problémy v Maďarsku, kde vládní struktury potlačují svobodná média. V posledním roce se do této škatulky ale začíná řadit i Slovensko.
„To, co se u nás děje, jde nad rámec Gruzie. Pokud by Rusko uspělo, pak to bude moct použít i jinde,“ varuje Salome Zurabišviliová, která se stále považuje za prezidentku zakavkazské země.
Česko přistupuje podle ministra pro životní prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL ke klimatickým závazkům Evropské unie realisticky. Připouští však, že postoje členů vlády k politice EU se liší.
Evropský parlament se dva roky po vypuknutí kauzy Katargate potýká s dalším korupčním skandálem. Belgická policie podezírá lobbisty firmy Huawei, že upláceli některé europoslance a další zaměstnance.
Změnu přístupu kolegů z ostatních frakcí vnímá europoslanec Patriotů z hnutí ANO Jaroslav Bžoch. „Cordon sanitaire tak, jak byl velmi tvrdě dán na začátku, dnes ne úplně u všeho platí,“ tvrdí.
„Nařízení EU o digitálních službách upravuje odpovědnost za obsah nahrávaný uživateli na internet,“ říká pro Radiožurnál novinář David Slížek. V Česku ale zákon stále chybí.
Varšava má silné vazby s americkou politikou a platí za významného spojence Washingtonu v Evropě, který velmi stojí o zachování vojenské přítomnosti USA na starém kontinentu a pomoc Ukrajině.
Nový český eurokomisař také mluví o tom, že do oblasti jeho působnosti spadá i Grónsko, které se minulý týden dostalo do středu pozornosti v souvislosti s výroky Donalda Trumpa.
„Je potřeba se ptát, jestli právo svobodného vyjádření má mít kdejaký robot v kremelské fabrice – to v tuto chvíli nemáme úplně dořešené,“ říká ministr Dvořák v podcastu Bruselské chlebíčky.
V čele Pivního klubu Evropského parlamentu stanul Čech. „Chceme říjen prohlásit za měsíc piva,“ prozrazuje své plány europoslanec Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.
Rozpočet na zahraniční výjezdy Čechů ve výši 100 milionů eur podle Michala Uhla příští rok pokryje základní potřebu. Už nyní se ale vedou debaty o budoucím rozpočtu Evropské unie na roky 2028 až 2034.
Rok 2030 je tím rokem, kdy by podle eurokomisaře mohlo být Rusko připravené napadnout některý ze států EU nebo NATO v Evropě. „Vycházím z informací zpravodajských služeb,“ popisuje Kubilius.
Slovensko zaujalo postoj, že Kyjevu nedodá ani náboj. „Ani náboj na Ukrajinu se proměnil na velmi hodně nábojů na Ukrajinu,“ upozorňuje bývalý slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský.
Až Věře Jourové vyprší eurokomisařský mandát, tedy pravděpodobně v listopadu, vrátí se do Česka a chce učit. Úplně odejít z veřejného života nechce, ale zatím pro sebe hledá vhodnou cestu.
Výbor bude tento týden „grilovat“ italského kandidáta Raffaela Fitta, který je považován za potenciálně ohroženého. Do této skupiny patří také maďarský adept Olivér Várhelyi.
Transatlantické vztahy podle amerikanisty Jana Hornáta zásadní obrat nečeká, ať zvítězí kdokoli. „Bude se z nich vytrácet duše a budou spíš pragmatické,“ předpovídá.
„Byli jsme první na světě, kteří přišli s nastavením kybernetického zákona. To nám dalo časovou výhodu a na té vlně dál jedeme,“ hodnotí šéf NÚKIB Kintr kybernetickou bezpečnost v Česku.