Uhelné Polsko se chce zbavit své závislosti. Na Baltu buduje obří větrný park a řeší jeho bezpečnost
Baltské moře je v poslední době v centru pozornosti politiků i bezpečnostních expertů: jeho vlny brázdí lodě ruské stínové flotily a podmořská infrastruktura je častým cílem hybridních útoků Moskvy. Polsko se přesto rozhodlo v Baltu vybudovat zásadní projekt pro svoji energetickou bezpečnost – na ploše zhruba o rozloze města Plzeň tu roste větrná farma, která má dodávat elektřinu jednomu a půl milionu polských domácností.
V mezinárodních vodách, asi 23 kilometrů od polského města Łeba, se plaví loď Jantar. Na ní pluje Anita Cegliňská ze společnosti Baltic Power, která větrnou elektrárnu buduje.
„Jsme v blízkosti budoucích staveb. Samotné větrné mlýny zatím nevidíte, protože je začneme montovat v příštích týdnech. Ale jak vidíte, tak už instalujeme základové podstavce a stožáry,“ ukazuje Cegliňská na obrovské žluté ocelové sloupy, které vystupují ze zvlněné hladiny.
Mezi budoucími větrníky jsou víc než kilometrové rozestupy. U jednoho z nich právě kotví loď se 125metrovým jeřábem, pomocí kterého technici jednotlivé kusy instalují.
„Vidíte 78 podstavců: 76 pro samotné turbíny a dva jsou na pobřežní rozvodny. Pod hladinou ty podstavce sahají nějakých 40 metrů k mořskému dnu. Instalujeme 15megawattové turbíny. Proto potřebujeme tak obrovské základy,“ vysvětluje Cegliňská a dodává, že to bude teprve druhá větrná farma v Evropě s tak velkými turbínami. Tou první je německá větrná farma He Dreiht, která právě vzniká v Severním moři.
Ruská hrozba
Na rozhoupané lodní palubě vyhlíží základy větrníků i tajemník z kanceláře premiéra Ignacy Niemczycki.
Podmořské kabely neumíme chránit. Počet útoků ukazuje, že bezpečnostní hrozba narůstá, říká expert
Číst článek
„My zatím nemáme žádné offshorové větrné turbíny. Takže toto bude pro Polsko poprvé, je to první investice tohoto druhu v Baltském moři. Ty turbíny budou poskytovat elektřinu domácnostem a podnikům. Doufáme, že to pomůže srazit ceny elektřiny dolů,“ říká Niemczycki. Větrný park má dodávat elektřinu pro 1,5 milionu domácností.
Je tu ale i další důvod, proč chce Polsko svůj energetický mix rozšířit o mořské větrníky.
„Potřebujeme utlumit uhlí. Nejen kvůli klimatickým ambicím. Ale jednoduše proto, že už uhlí nemáme. A nechceme být závislí na dovozu z třetích zemí. Velkým zájmem polské ekonomiky je investovat více do obnovitelných zdrojů a jádra, a pro stabilizaci využívat zemní plyn,“ vysvětluje Niemczycki.
Německo zabavilo tanker, nad nímž posádka ztratila kontrolu. Zřejmě byl součástí ruské stínové flotily
Číst článek
Nabízí se otázka, jestli budování obří větrné farmy v Baltském moři není rizikové v souvislosti s ruskými hybridními aktivitami v tomto regionu. „Musíme být na to připraveni. NATO je už nyní v Baltském moři více aktivní, aby byl Balt bezpečnější pro tyto typy investic. Musíme čelit nové realitě,“ domnívá se Niemczycki.
I samotné Polsko je podle něho na ochranu své infrastruktury připravené. „Všechny vládní organizace zodpovědné za ochranu kritické infrastruktury musí s těmito hrozbami počítat. A už to děláme. Máme metody a nástroje, jak infrastrukturu tohoto druhu ochránit.“ Dodává.
Když odhlédneme od bezpečnostní situace, je Baltské moře pro stavbu větrníků ideální. Je totiž relativně mělké a také zde fouká stabilní a silný vítr. Větrný park o výkonu 1,2 GW Polsko plánuje spustit příští rok.
