Největší 180 metrů vysoká turbína dosáhne svým rotorem o průměru 138 metrů jen několik metrů od hranice, a tedy i od chráněné krajinné oblasti Český les, kde bez povolení nelze postavit ani seník.
Stavba elektrárny začala těsně před vypuknutím konfliktu, válka ale všechno zkomplikovala. Nakonec se ale povedlo stavbu dokončit i v těžko představitelných podmínkách.
Do zvlněné krajiny okolo Strmilova na Jindřichohradecku by mělo přibýt osm větrných elektráren. Obyvatelé města se to dozvěděli na setkání se zastupiteli a zástupci energetické firmy.
Referendu předcházela anketa, které se obyvatelé mohli účastnit od 18. prosince do 15. ledna. Výsledky tehdy naopak ukázaly, že se pro výstavbu vyslovilo 106 obyvatel.
Maximálně deset větrných elektráren chce umístit firma Jipocar podél dálnice D1. Teď jedná se zástupci šesti obcí a na svou stranu se snaží získat i jejich obyvatele.
Zavedení akceleračních zón ale nemusí být jednoduché například proto, že v minulosti lidé z některých obcí zakázali stavbu větrných elektráren hlasováním v místních referendech.
První modely v 90. letech minulého století měly výkon jeden megawatt, nyní se ale vyvíjejí turbíny o výkonu 18 megawatt a více, s lopatkami delšími než fotbalové hřiště
„Jsou to předsudky, některým lidem se to nelíbí, bojí se hluku a dalšího. Ale ty zkušenosti z jiných zemí ukazují, že větrná energie má velký potenciál,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.
Oblast má jedinečné topografické vlastnosti. Vítr zde je dostatečně silný na to, aby turbíny běžely 3800 až 4300 hodin ročně, tedy 43 až 49 procent času, což je nezvykle vysoká míra využití.
Na Vysočině by mohly vyrůst nové větrné elektrárny. A to i přesto, že je mnohé obce v minulosti odmítaly. Kvůli energetické krizi se ale tento postoj začíná měnit.
„Vedle vepřína jsme postavili bioplynovou stanici. Elektřinu máme díky větrným elektrárnám. A na kraji celé vesnice máme bateriové úložiště,“ popisuje Siegfried Kappert z německé vesničky Feldheim.
USA mají sedm mořských turbín. Nový projekt nedaleko luxusního letoviska Marta´s Vineyard jejich počet zdesetinásobí. I tak budou mít Američané skoro stokrát méně mořských turbín než Evropa.
„Dělali jsme čtyři měsíce průzkum veřejného mínění. Zjistili jsme, že většina lidí je proti a rozhodli jsme, že další jednání zastavujeme,“ vysvětluje nezávislý starosta Malšína Josef Fatura.
Na východě Rakouska v posledních letech roste počet větrných elektráren. Podle tamní větrné asociace IG Windkraft zásobí větrné parky v zemi elektřinou skoro dva miliony domácností.
Německo chce v dohledné době upustit od jaderné a uhelné energie. Hodlá se soustředit na obnovitelné zdroje. Výstavba nových větrných elektráren ale vázne. A často za to můžou ochránci přírody.
Jih Finska zasáhla bouře. Rekordně silný vítr přesahující 100 kilometrů za hodinu tam roztočil turbíny větrných elektráren natolik, že to skokově snížilo cenu elektřiny.
Větrný park za 1,1 miliardy korun ve Václavicích u Hrádku nad Nisou na Liberecku je ode dneška v testovacím provozu. Park už má rovněž vydanou licenci, mohl tak začít dodávat elektřinu do sítě.
Skotové zapojili do sítě první plovoucí větrnou elektrárnu na světě. Je v Severním moři u východního pobřeží Skotska. Nová technologie dovoluje získávat energii i na místech s hloubkou až 130 metrů.
V Severním moři byl zahájen provoz jedné z největších větrných elektráren u břehů Německa. Větrný park společnosti RWE má kapacitu 295 megawattu, 48 turbín a rozlohu 24 kilometrů čtverečních. Elektrárna by měla vyrobit energii zásobující 320 tisíc domácností. Společnost RWE přišla investice na více než miliardu eur.
Lidé ve Střížovicích na Plzeňsku v referendu odmítli plánovanou stavbu obřích větrných elektráren. Šest až dvousetmetrových stožárů chtěla necelý kilometr od obce postavit německá firma Ostwind. O lidové hlasování byl velký zájem, zúčastnilo se ho téměř 83 % oprávněných voličů.
Ve Střížovicích na jižním Plzeňsku sílí odpor vůči plánované stavbě větrných elektráren. V obci kvůli tomu nově vzniklo občanské sdružení Střížovice pro život. V březnu tam o záměru zahraničního investora, který plánuje v katastru obce postavit šest věrných věží o výšce až 195 metrů, rozhodnou lidé v referendu. Záměr podporuje vedení obce, proti jsou obyvatelé okolních obcí, kteří podepisují petici, i členové nového sdružení.
Větrné elektrárny rozdělily obyvatele malé vesnice Jívová na Olomoucku. Obci se zhruba pěti sty padesáti obyvateli v podhůří Nízkého Jeseníku by peníze z provozu větrníků přišly vhod. Kdyby je tu postavili, získá obec každý rok půl milionu k rozpočtu navíc. Dnes jsou ale elektrárny příčinou rozhádané vesnice.
Malá obec Borová na Náchodsku rozhodně neprožívá klidné období. Plány na vybudování věterných elektráren rozdělily místní obyvatele na dva nesmiřitelné tábory. Došlo až na mimořádné volby, ve kterých těsně uspěli odpůrci stavby.
U Andělky na Frýdlantsku začala po několikaměsíčním zkušebním provozu naplno fungovat šestice větrných elektráren. Ještě před dvěma lety byly proti ní dvě třetiny místních lidí, kteří podepsali nesouhlasnou petici. Nakonec se ale obě strany domluvily a lidé se s větrníky smířili. I když jim občas schází třeba signál na mobilních telefonech.
