Autoři se mimo jiné obávají změn mikroklimatu kvůli možnému narušení proudění vzduchu větrníky. Požadují proto úplné zastavení projektu a zákaz budoucích podobných záměrů v této oblasti.
V Jindřichovicích pod Smrkem se budou lidé rozhodovat, jestli souhlasí s výstavbou další větrné elektrárny. V obci už od roku 2003 dvě větrné elektrárny jsou.
Ve Stonařově podepsalo petici za vyhlášení referenda skoro 400 obyvatel. O větrnících budou během voleb hlasovat také lidé v Černovicích na Pelhřimovsku nebo v Ježničce na Jihlavsku.
Větrný park v bývalém vojenském prostoru Ralsko na Českolipsku by se mohl stát největším větrným parkem v zemi. Jeho celkový výkon by dosahoval 115 megawattů, napsaly Hospodářské noviny.
Proti stavbě protestovali někteří obyvatelé obce a zelenou dostala až v místním referendu. O zásadní obrat se ale postarala armáda. Větrná elektrárna by podle ní mohla narušit bezpečnost státu.
Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že víc než devět miliard korun, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+ získalo pouze 15 příjemců, a to na 219 z celkových 725 podpořených projektů.
„Potřebujeme utlumit uhlí. Nejen kvůli klimatickým ambicím. Ale jednoduše proto, že už uhlí nemáme. A nechceme být závislí na dovozu ze třetích zemí,“ říká tajemník z kanceláře premiéra Niemczycki.
Obec kvůli větrným elektrárnám vypíše referendum. „Pokud si to občané odhlasují a budou to chtít, tak se tím budeme zabývat,“ upřesnila starostka Jarmila Schnaubeltová.
Podle investora má okolí Zbiroha vhodné podmínky. Ten místním obyvatelům výměnou za souhlas nabízí třeba levnou elektřinu. Obyvatelé se ale bojí, že zařízení pokřiví ráz krajiny a bude je obtěžovat.
„Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený,“ uvedl analytik institutu Chris Rosslowe.
Největší 180 metrů vysoká turbína dosáhne svým rotorem o průměru 138 metrů jen několik metrů od hranice, a tedy i od chráněné krajinné oblasti Český les, kde bez povolení nelze postavit ani seník.
Stavba elektrárny začala těsně před vypuknutím konfliktu, válka ale všechno zkomplikovala. Nakonec se ale povedlo stavbu dokončit i v těžko představitelných podmínkách.
Do zvlněné krajiny okolo Strmilova na Jindřichohradecku by mělo přibýt osm větrných elektráren. Obyvatelé města se to dozvěděli na setkání se zastupiteli a zástupci energetické firmy.
Referendu předcházela anketa, které se obyvatelé mohli účastnit od 18. prosince do 15. ledna. Výsledky tehdy naopak ukázaly, že se pro výstavbu vyslovilo 106 obyvatel.
Maximálně deset větrných elektráren chce umístit firma Jipocar podél dálnice D1. Teď jedná se zástupci šesti obcí a na svou stranu se snaží získat i jejich obyvatele.
Zavedení akceleračních zón ale nemusí být jednoduché například proto, že v minulosti lidé z některých obcí zakázali stavbu větrných elektráren hlasováním v místních referendech.
První modely v 90. letech minulého století měly výkon jeden megawatt, nyní se ale vyvíjejí turbíny o výkonu 18 megawatt a více, s lopatkami delšími než fotbalové hřiště
„Jsou to předsudky, některým lidem se to nelíbí, bojí se hluku a dalšího. Ale ty zkušenosti z jiných zemí ukazují, že větrná energie má velký potenciál,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.
Oblast má jedinečné topografické vlastnosti. Vítr zde je dostatečně silný na to, aby turbíny běžely 3800 až 4300 hodin ročně, tedy 43 až 49 procent času, což je nezvykle vysoká míra využití.
Na Vysočině by mohly vyrůst nové větrné elektrárny. A to i přesto, že je mnohé obce v minulosti odmítaly. Kvůli energetické krizi se ale tento postoj začíná měnit.
„Vedle vepřína jsme postavili bioplynovou stanici. Elektřinu máme díky větrným elektrárnám. A na kraji celé vesnice máme bateriové úložiště,“ popisuje Siegfried Kappert z německé vesničky Feldheim.
USA mají sedm mořských turbín. Nový projekt nedaleko luxusního letoviska Marta´s Vineyard jejich počet zdesetinásobí. I tak budou mít Američané skoro stokrát méně mořských turbín než Evropa.