Unie podpořila český návrh. Na sankční seznam zařadila Voice of Europe a dva podnikatele
Evropská unie v pondělí na návrh Česka rozhodla o zařazení tří subjektů na unijní sankční seznam. Jde o mediální platformu Voice of Europe a proruské ukrajinské podnikatele Arťoma Marčevského a Viktora Medvedčuka. Informovalo o tom české ministerstvo zahraničí na sociální síti X.
Česká vláda zařadila Voice of Europe i oba podnikatele na národní sankční seznam již na konci března, podle českých tajných služeb šlo o proruskou síť, která se pokoušela ovlivňovat politiky v několika evropských zemích.
33:05
Vliv Ruska v EU. ‚Politiky nemusí hned uplácet, řada z nich to dělá dobrovolně,‘ komentuje analytička
Číst článek
„Na sankční seznam Evropské unie se na návrh Česka dostaly tři subjekty pracující ve prospěch kremelského režimu. Veškerá omezení, která již vůči nim uplatňovalo Česko, jsou teď platná pro všech 27 členských států EU,“ uvedla česká diplomacie.
Pro Medvedčuka a Marčevského to znamená zákaz vstupu do všech členských států Evropské unie a tranzitu přes jejich území. „Zároveň jsou všem třem subjektům v celé EU zmrazeny veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje,“ dodal Černínský palác.
Balíček protiruských sankcí
Původně se měla omezení proti Voice of Europe a dvěma podnikatelům objevit v nyní projednávaném čtrnáctém balíčku protiruských sankcí. Ten by měl zahrnovat i další opatření omezující Rusku příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), ale například i zákaz dovozu ruského helia.
Protože jsou to komplikovaná témata, sankce by se nestihly dojednat do evropských voleb, které se uskuteční na začátku června. Opatření tak byla z balíčku vyjmuta, projednána ve zrychlené proceduře a schválili je už během svého pondělního jednání v Bruselu unijní ministři zahraničí. Česko na schůzce zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský.
‚Nástroj putinovské propagandy.‘ Voice of Europe podle Jourové skončí na unijním sankčním seznamu
Číst článek
Český ministr je s připravovaným sankčním balíčkem „maximálně spokojen“ právě kvůli tomu, že se Praze podařilo prosadit zařazení tří proruských subjektů i na evropský sankční seznam. „Ukazuje to, že Česko umí dělat sankce, že na té agendě velmi dobře pracujeme a děláme to pro bezpečí České republiky,“ řekl Lipavský českým novinářům v Bruselu.
Česko již několik měsíců navrhuje ještě i další omezení, konkrétně pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. „To se nám zatím nedaří prosadit, nicméně je to návrh, o kterém pravidelně mluvím, přesvědčuji kolegy,“ uvedl Lipavský. Dodal, že se už daří vytvářet skupinu zemí, které s návrhem souhlasí. „Budu to dál (nadnášet), rozhodně to nevzdávám,“ dodal.
Český zásah
O špionážních aktivitách Voice of Europe mluvil v pondělí ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na konferenci Vnitřní bezpečnost a odolnost státu v Poslanecké sněmovně. Řekl, že aktivity „pod pláštíkem“ Voice of Europe měly tři roviny.
Rusové platili evropské politiky. Chceme znát jména, musíme to brát vážně, zdůrazňuje europoslanec
Číst článek
„V první různí politici na té platformě poskytovali proruské či protiukrajinské rozhovory. Druhá, daleko závažnější, byla ta, že za ruské peníze osoby působící pod krytím platformy umisťovaly do západních médií články a informace, které byly zcela jednoznačně proruské, protiukrajinské, protizápádní a naplňovaly snahu o ovlivňování veřejného mínění,“ jmenoval.
Ve třetí rovině se lidé působící pod krytím Voice of Europe snažily zasáhnout do červnových voleb do Evropského parlamentu a poté zajistit špionáž uvnitř EU. „To jsou velmi závažné věci, které naše služba dokázala odhalit,“ zdůraznil Koudelka.
Ocenil, jak nekompromisně na základě zjištění jednala česká vláda. „To je řeč, které Rusové rozumí, takto bychom měli postupovat vždy,“ doplnil šéf kontrarozvědky.
Nedodržování lidských práv
Evropská unie také uvalila v pondělí sankce na dalších sedmnáct lidí v souvislosti s nedodržováním lidských práv v Rusku. Omezení schválili unijní ministři zahraničí a očekává se, že Rada Evropské unie brzy zveřejní podrobnosti.
V rámci systému unijních sankcí vznikl v této souvislosti i nový sankční režim, který se týká pouze situace v Rusku. Původně šéf unijní diplomacie Josep Borrel navrhoval, aby se tento sankční režim jmenoval po zesnulém ruském opozičním vůdci Alexeji Navalném, na tom se ale členské státy neshodly.
