Podle serveru Die Zeit Bystroň plánoval, jak rozšířit vliv proruského serveru Voice of Europe a s jeho provozovatelem diskutoval o tom, co na něm má být zveřejněno.
V Česku narozený politik čelí podezření, že od proruského serveru Voice of Europe přijímal úplatky. Bystroň odmítá, že porušil zákony. V Německu už policie dříve v jeho nemovitostech dělala razie.
Mluvčí žalobce odmítá sdělit jméno podezřelého. Podle zjištění belgických médií jde ale o Guillaumeho Pradouru, bývalého asistenta kandidáta německé krajně pravicové strany AfD, Maximiliana Kraha.
V e-mailu jednatele AfD Bystroňovi stojí, že Weidelová a Chrupalla se spolu dohodli, že se má Bystroň vzdát dalších vystoupení v rámci kampaně před volbami do Evropského parlamentu.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu již předem pohrozila, že pokud EU uvalí sankce na ruská média, západní novináři v Rusku pocítí „rychlou, tvrdou a bolestivou reakci ruského státu“.
Europoslanci do značné míry určují směr, jakým se ubírá politika 27 zemí. Také na nich bude záviset, zda bude Unie dál pomáhat Kyjevu čelit ruské agresi.
V připravovaném 14. sankčním balíku Evropské unie vůči Rusku bude i mediální platforma Voice of Europe. Česká vláda tuto společnost koncem března zařadila na národní sankční seznam.
„Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci,“ stojí v prohlášení, které zveřejnilo NATO.
České úřady počítaly s tím, že Marčevskému dočasnou ochranu odeberou, a on tak přijde o povolení k pobytu. To se nicméně mohlo stát až 60 dní poté, co zařazení na sankční seznam nabyde právní moci.
„Nemůžeme dovolit Rusku, aby mu prošel tak očividný útok na naše demokratické instituce a principy. Musíme se tomu postavit na vnitrostátní i evropské úrovni,“ uvádí dvojice premiérů.
„Jestli si Hladík myslí, že zavádění metod vylučování členů pro jejich názory je cesta vzhůru, tak na to říkám, že to je hrubý omyl,“ řekl exšéf lidovců Cyril Svoboda.
Přes Česko podle Pavla Žáčka, poslance ODS a šéfa sněmovního bezpečnostního výboru, protekly statisíce eur. Mířily na podporu proruských prohlášení v Evropské unii.
Poslanec Petr Bystroň cítí podporu po zasedání strany Alternativa pro Německo. Odmítl podezření o úplatcích od proruské sítě. Vedení strany nyní požaduje, aby byl Bystroň považován za nevinného.
Ministr Petr Hladík mu vyčítá jeho politické názory z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od středy na českém sankčním seznamu.
Vedení strany ztrácí v Petra Bystroně důvěru, což umocňuje i to, že poslanec příliš často a příliš okatě cestoval do Ruska či Běloruska, napsal deník Bild.
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň ve čtvrtečním dopise adresovaném vedení strany odmítl podezření, že přijímal úplatky od proruské sítě Voice of Europe.
„Že se kolegové z vedení při takové mediální kauze chtějí informovat z první ruky, je normální a správné. Vše v klidu projednáme po prázdninách,“ řekl ve středu Bystroň.
„Obávám se, že nejúčinnější zvýšení volební účasti je, když se lidé vystraší nebo dostanou do vysokého stupně nejistoty,“ říká před volbami do Evropského parlamentu eurokomisařka Věra Jourová.
Praha / Amsterdam / Brusel||Anna Urbanová|Zprávy ze světa|Rozhovor
„Když se zaměříte na politiky, kteří vždycky kladně mluvili o Putinovi, jsou to ti z krajní pravice,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Bas Eickhout z Nizozemska.
Česká Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila před blížícími se červnovými volbami do Evropského parlamentu síť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Viktor Medvedčuk.
Podle české kontrarozvědky BIS hraje Marčevskij klíčovou roli v proruském webu Voice of Europe, který šíří ruskou propagandu a dezinformace a je součástí široké ruské vlivové sítě v Evropě.
Podle tuzemské kontrarozvědky byla v Česku předávána hotovost protisystémovým politikům z Německa, další peníze mířily na provoz proruského zpravodajského webu Voice of Europe.