Sankce se mají dotknout také ruské mediální platformy RIA Novosti a ruských listů Izvestija a Rossiskaja Gazeta, v případě těchto tří médií se ale ještě vyjasňují některé podrobnosti.

Středeční dohodu ještě musí země formálně potvrdit. Zatím není jasné, zda k tomu dojde jen písemně nebo na nejbližším jednání unijních ministrů zahraničí na konci května.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu již předem pohrozila, že pokud EU uvalí sankce na ruská média, západní novináři v Rusku pocítí „rychlou, tvrdou a bolestivou reakci ruského státu“. „Dříve cítili naši lásku, teď ale pocítí naši reakci,“ citovala Zacharovovou agentura Reuters. „Budeme reagovat rychlostí blesku a pro občany Západu to bude extrémně bolestivé,“ dodala.

Členské státy EU nyní diskutují o nejnovějším, 14. balíčku sankcí proti Rusku, do kterého se Česku podařilo prosadit zařazení platformy Voice of Europe. Právě jejím prostřednictvím se podle zjištění českých tajných služeb měli proruští ukrajinští podnikatelé Arťom Marčevskij a Viktor Medvedčuk pokoušet ovlivňovat politiky v několika zemích Evropské unie.

Dohodu zemí EU na sociální síti X uvítal český premiér Petr Fiala. „Náš nedávný zásah proruské vlivové sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a EU, nese ovoce,“ napsal. Praha tak podle něj dělá, co je třeba.

Nově připravované unijní sankce by měly zahrnovat také další opatření omezující ruské příjmy z vývozu paliv, konkrétně ruského zkapalněného zemního plynu (LNG), ale například i zákaz dovozu ruského helia. Protože jde o komplikovaná témata, sankce by se nestihly dojednat do evropských voleb, které se uskuteční na začátku června. Opatření vůči mediálním platformám tak byla z balíčku vyjmuta a projednána v takzvané rychlé proceduře.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít