USA a Kuba oznámily éru lepších vztahů. Konfrontační politika prý neměla úspěch
Spojené státy po víc než 50 letech mění vztahy s Kubou. Otevřou tam svou ambasádu a usnadní cestování mezi oběma zeměmi. Oznámil to americký prezident Barack Obama a potvrdil to i kubánský vůdce Raúl Castro. Jejich proslovům předcházelo propuštění Američana Alana Grosse, který byl v zajetí na Kubě pět let, a dalších vězňů. Barack Obama poděkoval za zprostředkování dialogu s Kubou papeži Františkovi a Kanadě.
„Zaprvé znovu otevřeme ambasádu v Havaně, zadruhé přehodnotíme postoj ke Kubě jako ke státu, který sponzoruje terorismus, zatřetí podnikneme kroky, abychom umožnili snadnější cestování i tok informací mezi našimi zeměmi,“ vyjmenoval americký prezident, čeho se bude uvolnění vztahů týkat.
Obama zdůvodnil náhlé oteplení vztahů s Kubou malou úspěšností a zastaralostí dosavadní konfrontační politiky, kterou USA zavedly v roce 1961.
O deklarovaném oteplení americko-kubánských vztahů mluvil iberoamerikanista Josef Opatrný
O úplném obratu je však ještě předčasné mluvit. Třeba co se týká finančních sankcí, budou ještě nějakou dobu platit. Pozměňovacími návrhy se bude americké ministerstvo financí zabývat až následující týdny.
Také otázka hospodářského embarga zatím nemá jednoznačné řešení. I když Obama sám je pro jeho zrušení, bude muset získat podporu zákonodárců.
„Hospodářské embargo platilo po desetiletí a je zakotvené v naší legislativě. Mělo však jen malý efekt, kromě toho, že poskytovalo kubánské vládě výmluvu. Chci proto požádat Kongres, aby se upřímně a vážně zamyslel nad tím, že embargo zruší,“ řekl Obama.
Pro konec embarga se vyslovil i kubánský prezident Raúl Castro.
„Dohodli jsme se na obnovení diplomatických styků. To neznamená, že jsme vyřešili všechny základní neshody. Hospodářské embargo, které způsobilo našim lidem tolik utrpení, by ale mělo skončit. Přestože blokáda je zakotvená v amerických zákonech, věřím, že prezident Obama ji díky svým pravomocem ukončí,“ uvedl Raúl Castro.
I jiná jeho slova však potvrzují, že nějaká harmonie je ještě daleko. „Uznávám, že se v některých oblastech neshodneme. Stále máme jiný přístup k suverenitě, demokracii, lidským právům i zahraniční politice. Jsem si ale jistý, že o všem můžeme diskutovat,“ podotkl Castro.
Zaznívá i nesouhlas
Někteří senátoři už oznámili, že Obamovu snahu nepodpoří. Proti narovnání vztahů s Havanou je například republikánský senátor Marco Rubio – řekl, že Obamovu iniciativu bude blokovat všemi možný způsoby.
A s postupem amerického prezidenta nesouhlasí ani předseda Sněmovny reprezentantů, opět republikán John Boehner. Podle něj se Obama dopouští nesmyslných ústupků a vztahy s Kubou by se neměly měnit, dokud Kubánci nebudou žít ve svobodné zemi.
Podle Igora Lukeše, profesora historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v americkém Bostonu, může Obama čekat odpor republikánů obecně.
„Zaprvé budou bojovat proti čemukoli, co jim pošle prezident z Bílého domu, alespoň tedy tento prezident, a zadruhé je to skutečně ta idealistická otázka, zda s totalitním systémem, jako je ten castrovský na Kubě, mají mít Spojené státy normální vztahy,“ poznamenal Lukeš.
Dnes však byly slyšet i pozitivní reakce, třeba od generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna nebo z Vatikánu. Vatikán ostatně sehrál při sbližování Havany a Washingtonu klíčovou roli, jak zmínil Obama.
„Papež František mě a Raúla Castra vyzval, abychom vyřešili případ Alana Grosse a zabývali se i propuštěním tří kubánských agentů, kteří byli zadržení ve Spojený státech patnáct let. Chci poděkovat i Kanadě, která hostila naše rozhovory s Kubou. Díky patří i skupině kongresmenů, která vyjednávala o propuštění Alana Grosse a pracovala i na tom, abychom mohli naše hodnoty předat Kubě,“ řekl Obama.
Papež František pogratuloval Kubě za ochotu navázat s Američany diplomatické styky, které prý hodlá dál podporovat.
Propuštění zpravodajci
Ať budoucnost americko-kubánských vztahů vidí někdo tak či tak, první důkazy o zlepšení vztahů už jsou. Je jimi propuštění vězňů na obou stranách.
„Kromě Alana Grosse propustila kubánská vláda výměnou za tři svoje agenty jednoho z nejdůležitějších zpravodajců, jaké kdy Spojené státy na Kubě měly a který byl ve vězení skoro 20 let. Tento muž, o jehož oběti vědělo jen málo lidí, nám odhalil například síť kubánských agentů, ke kterým kromě jiných patřili i ti tři dnes propuštění,“ uvedl Obama.
Kuba také podle agentury AFP propustila 53 lidí, které Spojené státy považují za politické vězně.
O změně kurzu v americko-kubánských vztazích mluvili zpravodaj ČRo David Koubek a profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš
I přes deklarované sbližování to však zřejmě ještě potrvá, než se vzájemné vztahy obou zemí skutečně napraví. Myslí si to i iberoamerikanista Josef Opatrný, vedoucí Střediska ibero-amerických studií na Karlově univerzitě v Praze.
„Ty vztahy po 50 let byly krajně nepřátelské,“ řekl. „Zvyknout si na to, že ten arcinepřítel už není arcinepřítelem, to bude trvat nějakou dobu,“ dodal Opatrný.
Složitou cestu sbližování očekává i Igor Lukeš. „Znovu navázat diplomatické vztahy ještě neznamená normalizaci. Teprve v těch detailech nastane těžká vyjednávací práce a řekl bych, že to nejtěžší mají obě strany ještě před sebou,“ uzavřel Lukeš.
