Útoky sekty Boko Haram v Nigérii pokračují, EU je odsoudila
Sektářské násilí na severu Nigérie si během víkendu vyžádalo více než 200 obětí. Počet mrtvých navíc nemusí být konečný. K útokům se přihlásila radikální islámská sekta Boko Haram. Útoky v Nigérii odsoudila také Evropská unie. Ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová vyjádřila podporu většině obyvatel země, kteří mají podle ní "dlouhou tradici náboženské tolerance".
Po pátečních útocích se v Nigérii stále počítají mrtví, je vyhlášen zákaz vycházení a podle afrikanistky Kateřiny Werkmanové z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je situace nejistá.
„Obecně v zemi vzhledem ke zvyšující se intenzitě útoků Boko Haram narůstá napětí a nejistota, stále více Nigerijců má pocit, že se země ocitá v krizi nebo dokonce v ohrožení,“ uvedla ve Světě o desáté na Rádiu Česko, ale dodala:
„Nigérie byla v posledních týdnech také svědkem protestů proti vládnímu zrušení dotace na pohonné hmoty, které zase byly v mnoha ohledech naopak ukázkou schopnosti země sjednotit se pro společnou věc napříč náboženským, etnickým a teritoriálním dělením.“
Poslední útok údajně proběhl na protest proti zatčení některých členů sekty Boko Haram a odmítnutí nigerijských úřadů je propustit. Jde o zatím nejkrvavější násilí od minulého roku. Počet útoků narůstá do počtu i rozsahu, podle Werkmanové se mění i cíle.
Sekta Boko Haram chce v nejlidnatějším státě Afriky zavést přísnou formu islámského práva šaría a inspiruje se hnutím Taliban. Jde o původně nenásilné hnutí, které o sobě poprvé dalo násilně vědět v roce 2009.
Dnešní forma sekty podle Werkmanové zřejmě nemá centrální velení, formální organizační strukturu ani jednotné ideologické cíle. „Někdy paralely s Talibanem nebo popis Boko Haram jako jednolitého radikálního islamistického hnutí je trochu zavádějící a problematický,“ tvrdí Werkmanová.
Sekty v Nigérii jsou podle ní produktem chudoby, neschopnosti a neochoty státu zajistit základní potřeby obyvatel. Také jsou prý důsledkem politického, ekonomické a sociálního vyloučení mladých především na severu Nigérie.
Postavení nigerijské vlády k útokům je podle Werkmanové problematické. Byli zatčeni pouze jednotlivci a nevybíravé zásahy policie prý přináší více škody než užitku. Oběťmi je totiž často civilní obyvatelstvo, a to posiluje to nedůvěru v bezpečnostní aparát.
