Vigiliemi začíná příprava na blahořečení Jana Pavla II.
Katolíci ze všech koutů světa se sjeli do Říma, kde začínají třídenní slavnosti blahořečení minulého papeže Jana Pavla II. Obřad začne v neděli v deset hodin dopoledne. Na svatopetrském náměstí je vše připraveno na slavnost blahořečení Jana Pavla II. Židle pro nejprominentnější hosty jsou vyrovnány v řadách a za nimi je prostor pro věřící. Ploty a plůtky oddělují sektory, aby nedošlo k umačkání lidí.
Beatifikace začíná dnešním večerním bděním - takzvanými vigiliemi, u kterých se budou věřící na vyhrazeném prostranství Circa Massima modlit za Jana Pavla II. Samotný obřad začne v neděli v 10 hodin dopoledne a bude jej celebrovat biskup římský, papež Benedikt XVI.
Ti, kteří se sem nevejdou, budou vše sledovat na obřích obrazovkách, rozmístěných blízko Vatikánu a také na prostranství Circo Massimo vzdáleného asi 20 minut pěšky od Vatikánu. Už v antických dobách se právě na závodiště Cirkus Maximum vešlo na 320 tisíc diváků.
Ulice Říma už zaplnili poutníci z katolických zemí, až do večera se modlili za Jana Pavla II. Nejvíce poutníků přijelo z papežova rodného Polska.
„Bylo by těžké zůstat doma a nebýt tady. Přijdu sem už na noc – přenocuji ve frontě, abych se ráno dostala na svatopetrské náměstí,“ říká paní Agnieszka, která přijela ze středopolské Klodawy. Na totéž se připravují desetitisíce jejích krajanů.
„Musím říct, že katolická církev to vzala velice decentně. Není to přehnaně pompézní. Celý obřad má být především velmi důstojný. Přijedou sem lidé z celého světa. Na to se muselo katolická církev připravit stejně jako město Řím. Jsou tu informační centra, mají tu být připraveny i ambulance a přenosné záchody.“
Blahořečení neboli také beatifikace je předstupněm kanonizace, druhý stupeň na cestě ke svatosti. K blahořečení je nutný jeden zázrak. Ten, který církev uznala, bylo uzdravení francouzské řádové sestry Marie Simon-Pierre, která měla Parkinsonovu chorobu.
Pro kanonizaci je nutný důkaz nejméně jednoho dalšího zázraku. I tak ale blahořečení proběhlo velmi rychle – ze šest let po smrti Jana Pavla II. Církev to zdůvodňuje tím, že věřící v papežově rodném Polsku Jana Pavla II. považovali za svatého už za jeho života.
Potvrzuje to i paní Agnieszka. „Byl to zkrátka skvělý, dobrý a svatý kněz. Nehledě na jeho funkci v církvi byl především duchovní pastýř, který oddaně sloužil Bohu i lidem. V roce 1981 mi tady ve svatopetrské bazilice dal požehnání. Druhou rukou držel mou dlaň a už v té chvíli jsem se vší jistotou věděla, že je to svatý člověk,“ vypráví.
