Kličko: Na pomoc Čechů nikdy nezapomeneme

Včera byl poslední termín, do kdy bylo možné hlasovat v takzvaných referendech v Moskvou okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku. O jejich výsledku asi nemusíme mluvit, ale jaké očekáváte dopady v praxi, jak rychle se mohou projevit?
První věc, kterou chci říct: to referendum je falešné. Rusové se snaží zlegalizovat své aktivity a snaží se udělat něco, co nemá žádnou právní platnost. Většina lidí přeci v té oblasti opustila města, opustila tu oblast, opustila region, a proto tam nejsou žádní mezinárodní pozorovatelé, není tam nikdo, kdo by se na to mohl podívat. Rusové prostě potřebují ukázat, že je lidé, kteří tam žijí, podporují.

Nevím, jestli jste viděla videa na YouTube, když Rusové přicházejí do Chersonu nebo do Melitopolu, tak tisíce lidí vyšly do ulic, tisíce Ukrajinců s vlajkami a křičeli: „Ruští vojáci, jděte pryč!“ Oni na to neměli co říct, jenom stříleli do vzduchu a snažili se ty lidi zastrašit. A teď to, že tam jsou, chtějí zlegalizovat. Myslím, že celý civilizovaný svět tohle nemůže přijmout a taky to nepřijme, protože tohle nejsou žádná referenda, je to prostě falešné.  

Víme, kolik lidí se tohoto referenda účastnilo? Protože tu jistě jsou Ukrajinci, kteří si myslí, že připojení k Rusku by bylo dobrý nápad.
Ne, nevíme, nikdo nemá informace z toho místa.

Opakovaně se objevují úvahy, že prezident Putin by mohl v Rusku nebo okupovaných částech vyhlásit stanné právo. Ruská státní duma v tomto smyslu v minulém týdnu aktualizovala i tamní trestní zákoník. Máte nějaké zprávy o tom, že by se skutečně chystalo vyhlášení tohoto mimořádného opatření?
Je to až legrační, oni jsou už od začátku těmi, kdo ničil města – Mariupol, Charkov, to jsou zničená města, to je způsob, kterým Rusové postupovali na tomhle území, všude, kde byli, je to katastrofa. A teď najednou chtějí vyhlašovat stanné právo. Snaží se zlegalizovat něco, co udělali. Dělají to špatně. Oni přinesli válku do naší země. Oni porušili mezinárodní právo a zabili tisíce a tisíce lidí a teď najednou mluví o nějakém stanném právu. Není to normální.

Bude vedení města Kyjeva nějak reagovat na „částečnou mobilizaci“, kterou minulý týden vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin? Pociťujete nějaké dopady už teď?  
Podívejte se, jak si na Ukrajině zatím vedli. Spousta ruských vojáků tam zemřela, spousta byla zraněna, jsou prostě v situaci, kdy potřebují nové vojáky. To byla ale profesionální ruská armáda, která nebyla úspěšná a teď najednou chtějí přivést amatéry, civilisty. To nejsou profesionálové, oni je chtějí dát do pekla, které rozpoutali. Já myslím, že každý tuší, co se stane. Pokud zatím neuspěli profesionálové, tak co teď asi mají udělat civilisté, tím mají vyhrát válku?

Putinova mobilizace pro mě signalizuje, že má problémy a že Rusové jsou v problémech. Už jim nefunguje, to, co jim fungovalo. Oni se vychloubali, že jsou nejsilnější armádou na světě, tenhle mýtus šířili, ale tohle už není otázka jen čísel, ale také kvality a ruští vojáci nejsou motivovaní, oni bojují za peníze. Ukrajinští vojáci bojují za svoje děti, za budoucnost našich rodin, to je naše motivace. A proto jsem si jistý, že tuhle nesmyslnou válku vyhrajeme.

Je něco specifického, co vy v roli starosty Kyjeva můžete udělat pro to, abyste občany Ukrajiny ochránil před touto mobilizací, nějaké konkrétní kroky, které plánujete?
Víte, já jsem říkal zatím každému: „nestaňte se rukojmími Putinova režimu, který unáší lidi do toho pekla, kterým je válka.“ Já pro jejich aktivity nemám žádné jiné vysvětlení.

Vy jste přijel do Prahy žádat o pomoc?
Ne. Já jsem především přišel poděkovat. Poděkovat za pomoc, kterou Česká republika už poskytla Ukrajině a za to, co už Češi udělali pro Ukrajince. My jsme velmi vděční a nikdy na to nezapomeneme. Nezapomeneme, kdo je skutečným přítelem Ukrajiny. Opravdu to oceňujeme. To je první věc.

A druhá věc; teď jsem přijel do Prahy, protože chceme, aby Ukrajina byla Evropštější. Chceme být součástí evropské rodiny. A Kyjev, hlavní město Ukrajiny, je součástí summitu svobodných měst, který se koná tady v Praze a Kyjev je evropským městem, chce být součástí této akce.

Chceme, aby Ukrajina a Kyjev byli evropštější. A Česká republika je skvělý příklad. Po roce 1991, když sovětská vojska opustila Československo, tak jste se rozhodli, že chcete být součástí evropské rodiny, a to bylo skvělé rozhodnutí. Viděli jsme obrovské změny, které se tu od té doby staly. Česká republika, Slovensko, Maďarsko, jak se to všechno změnilo – infrastruktura, kvalita života.

Přišlo tolik investic, život lidí v Česku se úplně změnil, já si to pamatuji. Před dvaceti lety nebyla ekonomika příliš dobrá a kvalita života nebyla v České republice tak vysoko, jako je teď. Ale my jsme teď nadšení z toho, že jste našimi přáteli a chceme se od vás učit, poučit z vašeho úspěchu, z toho, co se vám tady v České republice povedlo, chceme být na stejné straně evropské rodiny jako jste vy.

Čím přesně se necháte inspirovat?
Mám tady přátele v Praze a nedaleko od Prahy. Vidím tady nové obchody, nové restaurace, vidím tady infrastrukturu pro kola, pro cyklistiku a vidím, jak rychlý ten rozvoj celé infrastruktury tady v České republice za poslední roky je, jak jste taky dokázali opravit všechny historické budovy, v Praze například. Praha se strašně změnila za můj život, je to skvělý příklad. To si chceme od vás vzít. My chceme postupovat úplně stejně.

Jak je na tom teď Kyjev v porovnání s ostatními ukrajinskými městy, v jakém je stavu?
Kyjev je jedno z největších měst na Ukrajině, město s největším rozpočtem, byl velmi bohatý. Samozřejmě byl poškozen, více než 600 budov bylo poškozeno, více než 220 budov, ve kterých se bydlelo. Při raketových útocích bylo ve městě zabito víc než 120 dětí, zemřely tam čtyři děti.

Tahle válka samozřejmě zasáhla i naše hlavní město, zasáhla náš rozpočet, naše plány. Snažíme se podporovat ukrajinskou armádu a naší prioritou je vyhrát, zastavit tuhle válku tak, abychom se mohli vrátit k normálnímu životu. Teď s kolegy chceme znovu postavit Ukrajinu, obnovit ji. Je to skvělý symbol pro naše přátele, ale i pro naše nepřátele. Úspěch Ukrajiny je naším cílem.

Jak proběhl začátek školního roku v Kyjevě? Šly děti normálně do školy? Jsou tam třeba nějaká speciální bezpečnostní opatření?
Ano, máme určitě bezpečnostní opatření, to je jasné, ale do školy se normálně začalo chodit. Skoro každý den zní Kyjevem sirény, bohužel tu stále máme raketové útoky a když je děti uslyší, tak samozřejmě okamžitě musí do bunkrů. Život se změnil. I pro mě jako starostu, změnil se pro všechny lidi. Ale my chceme žít dál. Chceme se vrátit k normálu, ale vlastně už před válkou jsme tu měli dva těžké roky kvůli pandemii, není to vůbec jednoduché, děti nechodily do školy ani do školky a my se snažíme vrátit se do nějakého normálu.

Chceme samozřejmě učit děti ve školách, protože vzdělání je klíčem k budoucnosti, je klíčem pro úspěch našich dětí. A proto jsme se rozhodli, že začneme, že znovu otevřeme školy a školky. Ale je tu jeden problém. Potřebujeme, aby ty školy, které jsou funkční, měly bunkr.

Podle dat OSN přijaly evropské země přes šest milionů uprchlíků z Ukrajiny a teď jednají o přijetí dalších uprchlíků z Ruska. Tím myslím ty, kteří utíkají před brannou povinností. Přijal byste uprchlíky, kteří prchají z Ruska před brannou povinností, tím myslím ty, kteří neschvalují Putinovu válku?
Prosím to je velký rozdíl mezi uprchlíkem, kterému někdo zničil jeho dům, který prchá z města, které bylo srovnáno se zemí, kde se lidé bojí o svůj život a lidmi, kteří teď opouští Rusko. Oni tam musí zůstat, musí bojovat proti vládě, jsou přeci Rusové a budoucnost Ruska záleží na ruských občanech. Jak je možné, že zahraniční firmy jako Microsoft nebo IBM, IKEA, Coca-Cola, McDonald’s a tisíce dalších společností, světové firmy, ty opustily Rusko.

Proč Rusové aktuálně nesmějí odletět z Ruska do mnoha zemí? Skoro nikdo je nechce přijmout. Ruští občané se přeci musí ptát sami sebe, musí se ptát vlády proč. Jaký je za tím důvod? Proč můj bratr, moje sestra, můj manžel, mí přátelé, proč byli zabiti na Ukrajině? Kvůli čemu? Pro co? Pro nějakou ambici jednoho člověka, který chce rozšířit ruské impérium. To jsou otázky, které si musí pokládat, musejí se ptát své vlády. Pokud opustí Rusko, tak nepomůžou Rusku. Musí tlačit na svou vládu. A bez toho Putin nikdy nezmění svůj agresivní cíl, ani svoje jednání, nejenom vůči Ukrajině, ale i vůči Evropě.

Rozumím tomu správně, že byste jim neposkytl azyl?
Já se to snažím vysvětlit, proč je to podle mě špatné řešení. Oni mají své domovy, mají přeci možnost něco doma říct a změnit. Říct něco proti té válce, udělat něco proti téhle válce. Putin říká, že ho ruské obyvatelstvo podporuje. Když ovšem tito lidé otevřeně řeknou, že jsou proti válce, že jí je potřeba zastavit, to musí říct své vládě. „Je to obrovská chyba, zastavte válku,“ tohle musí Putin slyšet od svých občanů. Tohle musí ruská vláda slyšet nejenom od České republiky, Polska, Německa. Ale Putin nenaslouchá.