Rusko uznalo republiky v hranicích Doněcké a Luhanské oblasti. Většinu území ale kontroluje Kyjev
Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na východě Ukrajiny v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Mírové dohody z MInsku, které měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik, podle ruského prezidenta Vladimira Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev.
„V jakých hranicích budeme uznávat tyto republiky? Ale my jsme je už uznali, a to znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústav. A v ústavách jsou zapsány hranice v rámci Doněcké a Luhanské oblasti v době, kdy byly součástí Ukrajiny,“ řekl Putin.
Putin je v ošemetné situaci, Zelenskyj v otřesné. Západ si nesmí hned vystřílet všechny trumfy, říká analytik
Číst článek
„Spoléháme – a to chci zdůraznit – že všechny sporné otázky se budou řešit mezi nynějším kyjevským režimem a vedením těchto republik,“ dodal podle agentury TASS. Připustil, že aktuálně to není možné, protože v oblasti pokračují boje, které se vyostřují. Doufá však, že se spory podaří urovnat v budoucnu.
Kyjev dosud odmítal přímá jednání s vůdci separatistů, které označoval za „loutky Moskvy“. Povstalecké republiky ukrajinské vedení považuje za „Ruskem dočasně okupovaná území“, podobně jako anektovaný Krym.
„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl Putin ohledně ruské vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. O možných operacích ruských vojáků v Donbasu prezident poznamenal, že to závisí na situaci na místě.
‚Nová rozsáhlá válka‘
Putin se současně vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se v ideálním případě sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl Putin před novináři. Od Kyjeva také požadoval, aby se smířil s anexí Krymu.
NATO stále očekává od Ruska masivní útok, uvedlo síly rychlé reakce do pohotovosti
Číst článek
„Objevení byť i jen taktických jaderných zbraní na Ukrajině by pro nás znamenalo strategické ohrožení,“ varoval s tím, že Moskva by se snadno ocitla v dostřelu těchto taktických jaderných zbraní, které by si podle Putina mohla Ukrajina vyrobit.
„Proč si myslíte, že dobro musí být vždy bezmocné?“ odpověděl ruský prezident na otázku, zda lze sáhnout po násilí a přitom zůstat na straně dobra. „Dobro musí mít možnost se bránit,“ dodal.
„Představit si, že by Kyjev přistoupil třeba jen na jedinou z uvedených podmínek, je prostě nemožné,“ napsal v komentáři zpravodaj ruské redakce BBC. Předpověděl, že „to bude znamenat novou rozsáhlou válku na východě Ukrajiny“, tentokráte s otevřeně přiznávanou účastí ruské armády.
Až dosud totiž ruská vojska válčila v Donbase „jen neoficiálně“ a Kreml popíral, že by byl do konfliktu přímo zapojen. Ale perspektivy, jak je Putin popsal, podle BBC „dělají rusko-ukrajinskou válku prakticky nevyhnutelnou“.
