Na všesokolský slet se chystají také v Kanadě. V Torontu cvičí symfonii Sokolové z Itálie i Panamy
Do začátku XVII. Všesokolského sletu zbývá ještě 11 dnů. Do Česka přijedou cvičit i Sokolové z Toronta v Kanadě, kde první organizace vznikla již v roce 1911. Rockovou symfonii tam nacvičuje i několik dospělých a dětí z Itálie, Portugalska, ale i Panamy.
Náčelnice torontského sokola Svatava Heřmánková se do Kanady dostala po začátku sovětské okupace Československa v roce 1968. S nejstaršími lidmi ze Sokola, který má nyní 67 členů, nacvičuje skladbu „Jdi za štěstím“ a dohlíží i na nácvik Rockové symfonie.
Proč ale míříme na zkoušku do městského parku? „Protože je to blízko a taky už nemáme tělocvičnu,“ popisuje náčelnice.
Paní Connie je původem Italka, je ale hrdou sokolkou. Vypočítává, že na slet se chystá jedenáct dospělých, devět mládežníků a čtyři předškoláci.
Cvičitelé s nimi prý mají velkou trpělivost, protože někteří zdejší sokolové nemluví česky ani slovo. Jako její dcera Veronika, jejíž tatínek je Brazilec.
„Já osobně nemám žádné české vazby, ale už dávno vyprávěla mámina kolegyně, která je Češka, jak její dcery chodí do Sokola. A protože jsem tam s nimi chtěla chodit taky, tak mne tam vzali. Jsem sokolka už deset let,“ vypráví Veronika.
Otec Davida Mudronie je Slovák, s bratrem Matušem se přidali do Sokola, protože se jim líbila atmosféra, sportování a být s ostatními mladými v Sokole jim prostě připadalo cool.
I další cvičenci Rockové symfonie toho nemají s Českem mnoho společného. Jsou třeba z Portugalska nebo z Panamy, ale do nácviku skladby jdou s velkou vervou.
S dětmi se soustředíme hlavně na slovní zásobu, říká učitelka ze sokolské školy ve Washingtonu
Číst článek
První Sokolové se v Kanadě objevili v roce 1911 na hranicích provincií Alberta a Britská Kolumbie. „Přišli tam hornicí jako imigranti a začali tam pracovat. A protože tam pracovali, tak tam založili Sokol,“ popisuje Heřmánková.
22. října 1911 byl první Sokol v Kanadě v městě Michel. „A Frank, to jsou dvě hornická města, každé na jedné straně průsmyku,“ doplňuje.
Kromě nácviku na slet se Sokolové věnují i dalším aktivitám. „Teď jsme se scházeli každý týden ve středu večer, to jsme měli cvičení pro dospělé, kromě dětí, které chodí na gymnastiku. Jednou za rok máme piknik, opíkali jsme buřty, zpívali jsme písně, strašili,“ směje se u vyprávění Svatava Heřmánková.
Pro ni jako napůl Češku a napůl Kanaďanku je Sokol jako rodina. „Opravdu. Skupina, která se tady stýká, je druhá rodina,“ uzavírá se sokolská náčelnice.
