Zda dvouměsíční lhůta začne obdržením dopisu íránskou stranou, nebo až se začátkem rozhovorů, není podle Axiosu zřejmé. Pokud Írán Trumpovu výzvu k jednání odmítne, výrazně to zvýší pravděpodobnost amerického nebo izraelského vojenského úderu na íránské jaderné provozy, napsal server.

Trump před dvěma týdny v rozhovoru s televizí Fox News řekl, že íránskému vedení zaslal dopis navrhující přímá jednání. „Nemůžeme dopustit, aby měli jadernou zbraň. Něco se stane velmi brzy. Raději bych uzavřel mírovou dohodu než tu druhou možnost, ale ta alternativa problém vyřeší,“ řekl Trump podle Axiosu den poté. Dopis byl do Íránu doručen prostřednictvím zástupce Spojených arabských emirátů.

Znění dopisu bylo podle zdrojů Axios tvrdé. Na jednu stranu Trump navrhoval jednání o jaderné dohodě, na druhou stranu ale varoval Írán před důsledky nepřijetí nabídky jednat a důsledky dalšího rozvoje íránského jaderného programu. Trump podle zdrojů serveru uvedl, že nechce rozhovory s otevřeným koncem, a zmínil dvouměsíční lhůtu pro uzavření dohody.

Minulý týden íránský vůdce Chameneí označil Trumpův dopis a jeho návrh na jednání za „podvod“, který má pouze vyvolat dojem, že Írán odmítá vyjednávat. Chameneí prohlásil, že jednání s USA nepodporuje, ale o několik hodin později vydala íránská mise při OSN prohlášení na X, v němž nevyloučila jednání mezi Íránem a USA o jaderném programu.

„Pokud je cílem jednání řešit obavy z potenciální militarizace íránského jaderného programu, mohou být tato jednání předmětem úvah. Pokud by však cílem bylo zlikvidovat íránský mírový jaderný program a tvrdit, že to, čeho se Obamovi nepodařilo dosáhnout, bylo nyní splněno, taková jednání se nikdy neuskuteční,“ uvedla íránská mise při OSN s odkazem na jadernou dohodu mezi Íránem a světovými mocnostmi podepsanou za vlády prezidenta Baracka Obamy v roce 2015.

USA od této dohody jednostranně odstoupily za první Trumpovy vlády v roce 2018 a obnovily proti Íránu sankce. Teherán, který dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje, pak začal porušovat limity obohacování uranu.

Íránský jaderný program za poslední čtyři roky pokročil a země je blíže výrobě jaderné zbraně než kdykoli předtím, píše Axios. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) by íránské zásoby uranu aktuálně obohaceného na 60 procent stačily na výrobu šesti jaderných bomb, pokud by byly obohaceny na 90 procent.

Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít