Vyjádření může být snaha o to, aby se Volodymyr Zelenskyj na poslední chvíli dostal na páteční summit na Aljašce, kde se mají sejít ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump.
Problém je v tom, že se aljašská schůzka mezi prezidenty Trumpem a Putinem uskuteční pravděpodobně bez přítomnosti ukrajinského Volodymyra Zelenského. Bude to tedy klasické „o nás bez nás“.
„Potřebujeme slyšet od ruské strany souhlas s příměřím na zemi, ve vzduchu i na moři. To otevře cestu k budoucím vyjednáváním o míru na Ukrajině,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Sybiha.
Zelenskyj se ve svém vyjádření odkazuje na zprávu zpravodajských služeb a vojenského velení. „Neexistuje žádný náznak, že by Rusové dostali signály k přípravě na poválečnou situaci,“ uvedl.
Stále není jasné, jestli se páteční schůzky k vyřešení války na Ukrajině zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle evropských spojenců Ukrajiny je nutné nejdříve zajistit příměří.
„Nepřijmeme ruské podmínky, které předpokládají pouze okupaci ukrajinského území,“ řekl polský premiér Donald Tusk s odvoláním na společné stanovisko s jinými představiteli Evropy.
V pátek se americký prezident Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však dle stanice NBC News stále zvažuje přítomnost prezidenta Zelenského.
Zelenskyj poděkoval Starmerovi za podporu. „Sdílíme stejný názor na potřebu skutečně trvalého míru pro Ukrajinu,“ uvedl. „Jsou zapotřebí jasné kroky a koordinace mezi námi a našimi partnery,“ dodal.
Chystaná schůzka by nebyla za účasti žádného z evropských lídrů, což evropští představitelé zřejmě akceptovali. Zatím ale není jisté, zda s Trumpovými plány souhlasí Putin či Zelenskyj.
Podle průzkumu KIIS, který se uskutečnil den po přijetí kontroverzního zákona, Zelenskému důvěřovalo 58 procent Ukrajinců. V květnu to bylo 74 procent lidí, nejvíce za rok a půl.
Kyjev vypracoval návrh dohody o dronech a je připraven ji s americkou stranou projednat a podepsat. Další podrobnosti ale ukrajinský prezident neuvedl.
Rusko v noci na čtvrtek vyslalo proti Ukrajině 309 dronů a osm střel s plochou dráhou letu, z toho 288 dronů a tři střely se podařilo zneškodnit. Hlavním cílem útoku byl Kyjev.
Důvěra se bude budovat trochu složitě. Ale největší problém není důvěra mezi tajnými službami a NABU, ale důvěra občanské společnosti v prezidenta a tyto orgány, říká ukrajinistka Víchová.
Nový zákon má nahradit teprve nedávno přijatou novelu, která Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) podřídila generálnímu prokurátorovi.
Vlna odporu, která se zvedla, Zelenského s Jermakem zjevně zaskočila. Západní politici krok okamžitě odsoudili, ostatně byl to právě Západ, který vytvoření antikorupčních institucí požadoval.
„Současný trend by nasvědčoval tomu, že Pokrovsk padne, ale je samozřejmě možné, že tento trend bude zvrácen,“ míní bezpečnostní analytik Jakub Drmola.
„Přijdete-li s tak masivními otřesy do reality, kde mají dané orgány vysokou důvěru veřejnosti a stojí mimo soustavu moci a kontrolu nejvyšší politiky, pouštíte se na tenký led,“ říká Pavel Havlíček.
V Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny ruské bombardování zabilo 16 lidí, další čtyři oběti si vyžádaly útoky v sousední Dněpropetrovské oblasti.
„Myslím si, že reakce spojenců, mimovládních organizací, nezávislých médií a lidí protestujících v mnohých ukrajinských městech byla pochopitelná,“ říká bývalý poradce ukrajinské vlády Ivan Mikloš.
„V tu chvíli byli venku lidé. Je zázrak, že nikdo nezahynul,“ napsal starosta Charkova Ihor Terechov na sociální síti. Mezi raněnými jsou podle něj i děti.
„Věřím, že další kolo jednání určitě přijde, ale ani tam neočekávám přelom. Pokud ale vždy povedou k tomu, že se nešťastlivci z ruského zajetí dostanou na svobodu, smysl mají,“ říká Milan Mikulecký.
Podle vedoucího ruské delegace Vladimira Medinského se obě strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců z každé strany. Součástí výměny by kromě zajatých vojáků měli být i civilisté.
Ukrajinský prezident připustil, že si je vědom ohlasu svých kroků u lidí, a to jak na sociálních sítích, tak v ulicích. „Analyzovali jsme všechny obavy, všechny aspekty, co je třeba změnit,“ řekl.
Někteří kritici dopad zákona přirovnávají k éře bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který byl svržen během Majdanu. V návaznosti na něj také dotčené úřady v roce 2015 vznikly.
„Dokud Ukrajina válčí, je potřeba držet vizi, že její boj bude zdárný, včetně toho, co bude následovat. I to je podle mě hlavní důvod, proč si státníci z historie daný pojem vypůjčují,“ míní Jan Šír.