„Evropa je tu, vůbec poprvé s takovou úrovní nasazení a intenzity,“ řekl Macron po uvítání Zelenského. Čtvrteční schůzka lídrů zemí podporujících Kyjev bude věnována hlavně zmíněným zárukám.
Předseda slovenské vlády kritizoval evropskou sedmadvacítku za to, že na čínských oslavách 80. výročí konce druhé války bude z EU podle něj zastoupeno jen Slovensko.
Taktika Marka Rutteho i Emmanuela Macrona spočívá v tom, co Trump rád slyší – lichotky či slova uznání. Alexandera Stubba s ním zase pojí záliba v golfu a Meloniovou pak vůbec obecná politická vize.
V současném parlamentu byl Parubij poslancem za stranu Evropská solidarita Zelenského předchůdce v prezidentském úřadu Petra Porošenka. Zelenskyj vyjádřil soustrast rodině a blízkým tohoto politika.
„Je naprosto jasné, že Moskva využila čas určený na přípravu setkání na nejvyšší úrovni k organizaci nových masivních útoků,“ zdůrazňuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zda se zbraní bude týkat nějaké omezení pro údery proti Rusku, není jasné. Součástí nákupu je i 3350 navigačních modulů, jejichž součástí je mimo jiné GPS.
Noční ruské útoky na Kyjev cílily na obytné budovy. Vyžádaly si nejméně 18 obětí, včetně čtyř dětí, a desítky zraněných. „Je vidět, že se Rusové neštítí vůbec ničeho,“ říká analytik Pavel Havlíček.
„Nový je postoj USA, které nyní vystupují jako hlavní garant začátku mírových jednání. Přístup americké administrativy přesto není jednotný a v čase se velmi rychle mění,“ míní Šmigol.
Kyjev/Moskva/Washington||ČTK|Zprávy ze světa|Sledovali jsme online
Šéf Kremlu opakovaně prohlásil, že přímé setkání se Zelenským musí být řádně připraveno. Rusko bilaterální setkání sice nabízí, nikoliv však na nejvyšší úrovni. Chce schůzku ministrů zahraničí.
Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Řekl to v Kyjevě, kde se zúčastnil oslav ukrajinského Dne nezávislosti.
Prezident demokratické země, Spojených států slyší na lichotky a potřebuje je stejně jako kočka drbání. Vystudovaný psycholog Michael Žantovský to popsal jako již obecně přijímané schéma.
Summit na Aljašce přinesl podle Břízy jednu zásadní věc. „Nebudeme jednat o příměří, ale o míru,“ myslí si expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost z Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.
„Díky summitu v Bruselu se ledy hnuly i při jednání ve Washingtonu mezi evropskými lídry a Putinovým poslíčkem, toho času prezidentem Trumpem,“ říká s nadsázkou editor deníku Forum 24 Petr Hlaváček.
„Nemyslím si, že bychom tu měli nést hlavní břemeno... Prezident (Donald Trump) určitě očekává, že hlavní roli zde bude hrát Evropa,“ řekl J. D. Vance ve vysílání stanice Fox News.
„Je prohrou Ukrajiny a Evropy, že nepřesvědčily Donalda Trumpa, že nejdůležitější je příměří,“ myslí si o dosavadním vývoji ukrajinistka Lenka Víchová.
Základem garancí má v první fázi být posílení ukrajinské armády, v úterý takzvaná koalice ochotných v rámci potenciální mírové dohody jednala i o nasazení evropských vojsk.
Klíčové závěry z jednání ve Washingtonu o konci ruské války jsou jasné. Server Politico ale nahlíží s věrnými amerického prezidenta Donalda Trumpa za oficiální oponu schůzek v Bílém domě.
„Putinovi není setkání se Zelenským příjemné. Dlouhou dobu totiž tvrdili, že Zelenskyj není legitimní prezident, že je loutkou a mají s jeho osobou problém,“ říká analytik Pavel Havlíček.
Telefonát vzešel z diskusí mezi Trumpem a skupinou evropských lídrů v Bílém domě, kde projednávali možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině. Ti požádali Trumpa, aby využil svého vlivu na Orbána.
„Ukrajina nemůže být slabá ani úplně neutrální, protože je neustále ohrožovaná. Napojení našich garancí na ukrajinskou bezpečnost je největší otázka dneška,“ vysvětluje.
„Ukrajina je součástí ruského zakladatelského mýtu. Pokud Rusko nezíská Ukrajinu, tak se nejen v Putinově optice zříká samo sebe,“ vysvětluje ukrajinista David Svoboda.
„Ruská strana se podle žádných náznaků nepřipravuje k tomu, že by měla omezit svoje válečné aktivity, protože se jí vojensky daří,“ popisuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
„Putin je až příliš zkušený, aby věděl, že reálně může maxima dosáhnout na bojišti. Vyjednávání by jej nutilo ke kompromisu. Trumpa má pak výborně naprofilovaného,“ popisuje Karel Svoboda.