Zahraniční noviny o vyslání Bundeswehru za hranice vlasti
Zahraniční tisk se dnes zabývá dlouhou a informační válkou v Afghánistánu, vysláním Bundeswehru mimo hranice Německa a Světová obchodní konferencí v katarském Dauhá.
Moskevský list Vědomosti odporuje v komentáři varování prezidenta Vladimíra Putina, že Americe hrozí porážka v propagandistické válce s Usámou bin Ládinem, a mimojiné uvádí:
Vítězství ve válce o informační převahu, v soutěži s propagandou, která se ze všech sil snaží terorismus obhajovat, je samozřejmě důležité. Avšak Američané, stejně jako občané všech ostatních zemí zapojených do mezinárodní protiteroristické koalice, by měli vědět, že v Afghánistánu dnes umírají i ženy a děti, tedy nejen spolubojovníci Usámy bin Ládina. Pouze když toto pochopí, nebudou vítězství nad terorismem oslavovat s bezcitným jásotem, nýbrž i s bolestným pocitem v srdci, který naši civilizaci odlišuje od zla, proti kterému bojuje.
Ruský Kommersant komentuje očekávaný německý souhlas s nasazením jednotek bundeswehru při odvetných operacích protiteroristické koalice v Afghánistánu:
Po celou dobu od konce druhé světové války se německé vlády - sociálně-demokratické i konzervativní - nasazení bundeswehru mimo německé hranice vždy bránily. Německo se zpravidla podílelo na akcích svých spojenců v NATO finančně. Ale v roce 1994 přijal německý Ústavní soud převratné rozhodnutí, které otevřelo cestu k účasti německých jednotek v zahraničí - ovšem s vědomím a souhlasem parlamentu. A teď stojí Německo bezprostředně před prvním nasazením své armády mimo Evropu...Hned po teroristických útocích na USA přislíbil kancléř Gerhard Schröder Washingtonu neomezenou podporu. Několikrát zopakoval, že Německo jako třetí největší hospodářská mocnost světa musí mít i příslušnou politickou váhu na mezinárodní scéně.
Bude to dlouhá válka, jestliže chceme dosáhnout cíle - píše ve svém komentáři vývoje situace v Afghánistánu dnešní vydání polského deníku Zycie. Cituje z něj varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.
Světový tisk věnuje zvýšenou pozornost konferenci Světové obchodní organizace v katarském Dauhá. Deník The Guardian k tomu napsal:
WTO není diktatura bohatých. Každá členská země má právo veta, i když se ho využívá jen zřídka. Protože nárůst světového obchodu klesl po 11. září z 13 procent na 0,5 procenta, má každý zájem na tom jeho důvěru obnovit. Pro zotavení není lepšího začátku než rozhodnutí západních zemí otevřít své značně ochranářské trhy - především s textilními a zemědělskými produkty - rozvojovým zemím. To by posílilo jejich koupěschopnost a možnost nakupovat západní zboží. Delegáti konference Světové obchodní organizace mají tak šanci učinit něco pro dobré jméno globalizace. Měli by této možnosti využít.
Londýnský Financial Times ke konferenci poznamenal:
Občanské iniciativy a průmyslové státy neprokazují rozvojovým zemím žádnou laskavost výzvou, aby bránily liberalizaci obchodu. Místo toho by měly požadovat opatření, aby těmto zemím naopak umožnily z liberalizace něco vyzískat. K tomu patří mimo jiné rozumná makroekonomická opatření, účinný právní a ústavní systém a rozumně kontrolované trhy.To jsou významné výzvy, na něž musí dotyčné země především reagovat samy. WTO sama přitom může hrát jen omezenou úlohu.
