‚Na zelené louce v EU nejde postavit muniční fabriku.‘ Vláda zkoumá, jaké zákony brání zbrojní produkci
Úřad vlády zkoumá, jaká unijní nařízení a směrnice brání dalšímu rozvoji zbrojní produkce. V čele „analytického cvičení“ je ministerstvo obrany, které společně s obranným průmyslem připravuje seznam podle nich problematických unijních zákonů. Průmyslová asociace má na vypracování podnětů termín do čtvrtka. Do summitu EU v příštím týdnu se dokumenty bude zabývat Úřad vlády a premiér Petr Fiala (ODS) obecné návrhy představí dalším členským zemím.
‚Na zelené louce v EU nejde postavit muniční fabriku.‘ Vláda zkoumá, jaké zákony brání zbrojní produkci
„Typicky by se jednalo o nějaké environmentální požadavky nebo témata, která se můžou týkat dodavatelských řetězců chemického, hutního nebo strojírenského průmyslu, od kterých (obranný průmysl) potřebuje vstupy,“ uvedla vrchní ředitelka sekce průmyslové spolupráce ministerstva obrany Radka Konderlová.
Podle Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, se kterou ministerstvo na analýze spolupracuje, v podkladech „stoprocentně“ zazní nařízení Reach, které upravuje nakládání s chemickými látkami jak v průmyslových procesech, tak každodenním životě.
26:12
Obrana, nebo Green Deal? Dekarbonizace zlepší výkon ekonomiky i bezpečnost, věří Niedermayer
Číst článek
„Se (současnou podobou) nařízení je téměř nemožné v Evropě postavit muniční fabriku na zelené louce. Většinou se to děje jen v místech, kde už nějaká muniční výroba existovala a jsou tam předchozí povolení,“ říká Konderlová z ministerstva obrany.
Mezi dalšími podněty budou podle místopředsedkyně Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Kristýny Helm unijní opatření o udržitelnosti, „která způsobují špatné vnímání sektoru u finančních institucí“. „Zazní tam také tranzitní licence, které často komplikují vývozy nebo seznam technologií dvojího použití,“ říká místopředsedkyně.
Příští summit Evropské rady se koná 20. a 21. března v Bruselu, kde bude premiér Fiala podle informací serveru iROZHLAS.cz návrhy v obecné rovině prezentovat dalším členským zemím.
Fiala se s evropskými protějšky, nebo alespoň částí z nich, setká už potřetí v období několika týdnů v době, kdy unijním summitům dominuje téma společné obrany a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila plán na přezbrojení Evropy. Ten počítá s investicemi až 800 miliard eur (asi 20 bilionů korun) do budování vlastní obranyschopnosti a současně podporou Ruskem napadené Ukrajiny.
„Myslím, že podobné analytické cvičení probíhá asi ve všech členských státech,“ poznamenává Konderlová.
Česko posílá 150 vojáků do Bosny a Hercegoviny kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Zůstanou tam měsíc
Číst článek
Fiala příští týden v Bruselu podle nejmenovaného zdroje obeznámeného s procesem přípravy nicméně nebude prezentovat konkrétní legislativní návrhy na změny jednotlivých paragrafů, ale spíše představovat českou pozici ve smyslu: „Problém je směrnice tato a tato, tohle je třeba udělat lépe.“
Po minimálně některých změnách v připravovaných podkladech volá obranný průmysl dlouhodobě, například po odstranění omezení bankovního sektoru vůči zbrojařským společnostem. Pro to, aby svoji podporu pro obranný průmysl rozšířila Evropská investiční banka, se začátkem února vyslovila většina členských zemí EU včetně Česka.
„Není to něco, co by bylo vyvrcholením intenzivního čtrnáctidenního úsilí. Byť samozřejmě je lepší to mít připravené v době, kdy se o tom mluví a má to politickou pozornost,“ poznamenal tentýž nejmenovaný zdroj obeznámený s přípravou dokumentů.
Právě politická avíza jsou pro obranný průmysl klíčová, uvádí Kristýna Helm z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. „Navýšení výroby je obrovská investice do strojů, kvalifikovaných lidí, budov a ta investice nemůže být v horizontu třeba jen pěti let, ale hodně do budoucna. Výhled a garanci odběru musejí dávat vlády,“ uvádí.
Konkrétně český obranný průmysl je založený na exportu asi z 90 procent, přičemž asi 30 procent českého obranného vývozu proudí do evropských zemí.
