Rusko si často redefinuje, kdo je jeho nepřítel. Teď se mu hodí jednat se Spojenými státy, říká Bříza
Už přinejmenším tři roky se ráno probouzíme a čekáme na zprávy o vývoji kolem ruské agrese na Ukrajině. V poslední době vidíme v nové roli i USA. „Putin se poučil, on ví velmi dobře, že nemůže reagovat tím jasným strohým ruským ‚nět‘, byť by to asi v tuto chvíli chtěl, protože by mohl v uvozovkách prezidenta Trumpa naštvat,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza v novém pořadu Radiožurnálu Co se děje ve světě.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí. Existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní. Americký prezident Donald Trump označil vyjádření šéfa Kremlu za slibné, ale neúplné. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo šéfovi Bílého domu. Jak můžou Spojené státy něco vyjednat, když jsou pro Putina představitelem tzv. kolektivního Západu, tedy nepřítelem?
Ono to tak úplně není. Rusko si svoje cíle, kdo je přítel, nepřítel, velice často redefinuje tak, jak mu to vyhovuje.
To je ostatně příznakem každého autoritářského režimu. Podle toho, jak se mu to hodí, abych to řekl lidově, takže v tuto chvíli se mu hodí, nechci říct být přítelem Spojených států, nicméně ho nenápadně vymazalo z plochy nepřátelských států. Ostatně to je velká tradice nejenom novodobého Ruska, ale i Sovětského svazu a předtím ruského impéria.
Vzpomeňte na začátky Sovětského svazu. Když se někdo po nástupu Stalina k moci stal nepohodlným, tak byl dokonce vymazáván, vyretušováván z fotek, vzpomeňte třeba na Trockého. Takže tím jsem jenom parafrázoval to, že mě to vůbec nemůže překvapit.
Může to případné zastavení bojů udělat Putinovi paradoxně víc problémů? Protože on teď jede ve válečné ekonomice. Jsou tam státní zakázky, lidi mají co dělat.
Nechci říct problémů, ale ta jeho odpověď, kterou jste sám naznačil, respektive řekl, že Rusko s příměřím souhlasí, „ale“, je vysoká škola diplomacie ruského podání přímo namířená na administrativu prezidenta Trumpa v dokonalé praxi.
Protože on se poučil, on ví velmi dobře, že nemůže reagovat tím jasným strohým ruským ‚nět‘, byť by to asi v tuto chvíli chtěl, protože by mohl v uvozovkách prezidenta Trumpa naštvat. A nikdo nechce na světě mít v tuto chvíli naštvaného prezidenta Trumpa, protože ta jeho nevypočitatelnost je tak velká, že prostě jednoduše nevíte, co udělá. Takže prezident Putin, on velmi dobře ví, co udělá.
Vojenská pomoc EU pro Ukrajinu by letos mohla vyšplhat až na 40 miliard eur. Prioritou je podpora
Číst článek
To není tak, že on vyslal nejasný signál, z mého úhlu pohledu vyslal úplně jasný signál. On chce získat minimálně nějaké množství času pro dvě věci. První: potřebuje dokončit Kurskou operaci, potřebuje vyklidit své vlastní teritorium od invazních ukrajinských vojsk. Teď to říkám optikou Kremlu, aby to nevyznělo, že nazývám ukrajinská vojska invazními, hovořím rétorikou Kremlu, nikoliv naší nebo ukrajinskou, ta je samozřejmě opačná.
Chce také tlačit dál na Donbasu, chce získávat. Pokud možno chce dobýt Pokrovsk, to je pro něj klíčové, protože to je město, které je velkým logistickým uzlem přímo na Donbasu a otvírá se dále za ním cesta k dobytí celého Donbasu, a protože iniciativu má již nějakou delší dobu, tak se mu hodí každý den, každý týden navíc.
Dnes je již absolutně nade vši pochybnost jasné, to si myslím, že všem na světě, že tam, kde stojí noha ruského vojáka, tak minimálně tam povede ta demarkační linie.
Neříkáte tím ale, že Vladimir Putin redefinuje svoje cíle? On pořád chce mít Ukrajinu celou pro sebe, ne?
Ano, redefinuje, on redefinuje své cíle. Od začátku speciální vojenské operace, která měla trvat dva dny, přece cílem speciální vojenské operace bylo uzmout celou Ukrajinu, ano, nemělo to být za pomoci válečných prostředků.
Plány D, E, F
Je to pro něj historicky Kyjevská Rus.
Přesně tak, ale pojďme to posluchači osvětlit. Žádný Rus, teď nemyslím jenom Putina nebo tu vládnoucí věrchušku, ale klasický běžný Rus nepovažuje Ukrajinu za cizí stát. On považuje Ukrajinu za jakési léno, za jasnou dědičnou zemi, která k Rusku vždy patří. Historicky Kyjevská Rus, Moskevská Rus, spojení vždy pod taktovkou samozřejmě moskevského cara.
26:14
Bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je síla její armády. Jen ať Trump vidí, kdo brání příměří, říká Pojar
Číst článek
Nota bene už od školky se Rusové ve škole učí, že díky Ukrajině dokázali uhájit státnost. Ukrajina dokázala zastavit cizí vojska, ať už to byl Napoleon, nebo to byl Hitler, získali čas a díky tomu je pak dokázali odrazit. Takže si ani geopoliticky, strategicky nemůžou dovolit přijít o Ukrajinu, protože najednou by byli o několik set kilometrů blíže Moskvě.
To, že to je nepravděpodobné, nikdo v Rusku neřeší, jednoduše je to tak, proto ten někdy až frenetismus tu Ukrajinu uzmout za každou cenu. Tak to byl ten plán B – měla být levobřežní Ukrajina, přece to byla redefinice. Plán C mělo být udělat z Ukrajiny vnitrozemský, suchozemský stát, odříznout ho od moře, ani to nevyšlo. No, tak teď jsme někde u plánu D, E, F.
Už jsme se zmínili o Kurské oblasti, o ruském postupu, náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov a Vladimir Putin tu oblast navštívili. Je to hlavně propaganda dovnitř Ruska?
Je to propaganda dovnitř Ruska, ale pozor, všimněte si, že prezident Putin, tuším, nechytejte mě za slovo, ale myslím si, že tam nebyl doteď. To znamená, on tím říká a dává najevo, jedu sem, protože situace je nezvratná, jasná a spěje do svého finále, totiž k tomu, že vytlačíme ukrajinské jednotky.
Nicméně když se setkávám s tím, že ukrajinská ofenziva z léta, ze srpna loňského roku je považovaná za neúspěch, tak já s tím opravdu kategoricky nesouhlasím, protože vezměte si, co způsobila. Do té doby prakticky nikdo na Ukrajině ani na Západě neslyšel o tom, že by Ukrajina měla iniciativu, Ukrajina se jenom bránila, takže klesala morálka. Čili ten hlavní faktor, ten nejdůležitější, bylo pozvednout morálku Ukrajinců a morálku Západu, a to se také podařilo.
Americký reportér: Zelenskyj je tvrdohlavý lídr. Už viděl děsivější věci než Trumpa
Číst článek
Ukrajinci najednou byli nadšení, viděli, že to jde, že se nemusí jen bránit, ale mohou i útočit. To samé Západ, změnil sentiment, dodal víc zbraní, byl optimističtější. Vedle toho, co se ještě stalo, navázání elitních vojsk Ruské federace, protože, a to už se zapomíná, na konci léta se hovořilo o tom, že Ruská federace plánovala otevřít novou frontu u Záporoží. To se nestalo, protože ta vojska, ty desítky tisíc byly vázány právě u Kurska.
A konečně přece díky právě této operaci do války vstoupila přímo nová mocnost, KLDR, ta tam předtím fakticky nebyla. Dodávala obrovské množství zbraní, mimochodem bez podpory Severní Koreje, stran především velkorážové munice, by prakticky nebyla intenzita ruské ofenzivy myslitelná, protože oni dodávají miliony kusů velkorážové munice. Když to řekneme v číslech, tak jestli Ukrajina vystřílí ročně kolem 2,5 milionu nebo tři miliony granátů a KLDR v tuto chvíli dodala už kolem osmi milionů granátů, tak vidíte, co to je za čísla.
Ten kontingent není malý, přes 10 000 vojáků. Zase reakce byla, že Západ, respektive Spojené státy povolily používání raket delšího dosahu těch ATACMS, případně britských Storm Shadow, francouzských Scalpů do nitra ruského území, takže ten efekt tam nastal. Není pravda, že by to bylo bez efektu.
