Zahraniční tisk česko-rakouských vztazích
Haider a rakouské veto Temelínu, Skandál kolem zákazu NPD v Německu, Lakomá Francie při pomoci Afghánistánu, USA usilují o moc ve Střední Asii, Jednání kolem aféry z Lockerbie - takové jsou hlavní titulky pátečního zahraničního tisku.
Česko-rakouské vztahy, Temelín a Benešovy dekrety nemizí ze stránek tisku u našich jižních sousedů. Naopak v souvislosti s informacemi o překonání vládní krize je za přetrvávající problém označován vztah k České republice. Rakouské noviny pročítala tamní zpravodajka Radiožurnálu Marie Woodhamsová.
Levicově-liberální španělský deník "El País" k rakouské petici proti Temelínu: Akcí za odstavení jihočeského Temelína zaznamenal rakouský populista Jörg Haider několik dobře mířených zásahů - vyostřil otázku rozšíření Evropské unie, vyvolal napětí ve vztazích s Prahou a vrátil tak sám sebe do přední linie politiky. A navíc ještě uvedl kancléře Schüssela do obtížné situace. Pravděpodobnost rozpadu vídeňské vládní koalice dosud není zažehnána.
Haider je obratný demagog. Relativní úspěch jeho "lidového hlasování" v praxi znamená jen tolik, že rakouský parlament bude o vetu proti vstupu Česka do Evropské unie muset diskutovat. Haider těží hlavně z toho, že v Rakousku panuje značně protijaderná nálada, připomíná španělský "El País".
Bruselský "De Standaard" komentuje rakouské hlasování proti Temelínu slovy, že Haiderovi jde přitom jen o získání voličských hlasů. Někteří Rakušané stále rádi věří tomu, že byli hlavní obětí druhé světové války: Jörg Haider vyrostl ve staronacistickém prostředí, kde se takové věci nadále tvrdí. Výsledkem byla záplava urážlivých výroků v kariéře tohoto muže. Česká republika přišla teď Haiderovi velice vhod: Na ní se může vyřádit se svou známou proticizineckou averzí a pokusit se zabránit rozšíření Evropské unie: za předpokladu, že najde v Rakousku koaličního partnera. Haiderovi jde především o to, aby získal další voličské hlasy, zdůrazňuje závěrem bruselský "De Standaard".
Nezávislý pařížský "Le Monde" k výsledku dárcovské konference na pomoc Afghánistánu uvádí, že Francie na této konferenci v Tokiu příspěvkem 24 milionů dolarů figurovala jako "koncové světlo" v řadě bohatých průmyslových zemí. Potvrdila tím politováníhodnou tendenci, že je jedním z nejlakomějších států v oblasti rozvojové pomoci. Od roku 1997 se totiž francouzské výdaje na pomoc rozvojovým zemím snížily o 37 procent, píše "Le Monde".
Ruský armádní deník "Krasnaja zvězda" komentuje rozmisťování amerických jednotek na území bývalých středoasijských sovětských republik. Vojenská přítomnost USA a jejich spojenců z NATO v centrální Asii není náhodná. Tento region vzbuzuje zájem nejen kvůli své pohostinnosti, ale především blízkostí Kaspického moře a jeho surovinových zásob. Kontrola energetických zdrojů je rozhodující pákou geo-politického ovládnutí tohoto regionu a celé Asie. Silná vojenská přítomnost v srdci centrální Asie je první krok tímto směrem, píše "Krasnaja Zvězda".
Americký list "USA Today" uveřejnil zprávu o údajné dohodě Spojených států s Libyí o zaplacení odškodného za bombový atentát nad skotským Lockerbie v prosinci 1988, při němž zahynulo 259 osob na palubě amerického letadla a 11 dalších občanů městečka při jeho pádu na zem. List dále informoval, že Libye musí zaplatit až 6 miliard dolarů odškodného a bude pak vyškrtnuta ze seznamu států podporujících terorismus, což by znamenalo konec mezinárodních sankcí vůči této africké zemi.
Mluvčí Bílého domu však zprávu v deníku "USA Today" označil za mylnou, ovšem připustil, že rozhovory o zlepšení vztahů mezi USA a Libyí skutečně probíhají. Podle informací amerického ministerstva zahraničí už Libye řadu let mezinárodní terorismus nepodporuje. Zůstane však na černé listině do té doby, dokud nepřizná plnou odpovědnost za atentát a neodškodní pozůstalé všech obětí, uvádí americký list.
