Žalobce navrhuje pro Jiřikovského z bitcoinové kauzy vazbu. Obává se útěku nebo maření vyšetřování

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci navrhlo vzít obviněného Tomáše Jiřikovského do vazby. Zdůvodnilo to obavami z útěku, maření objasňování skutečností a opakování trestné činnosti. Vrchní státní zastupitelství o tom v sobotu večer informovalo na webu. O vzetí do vazby rozhodne Městský soud v Brně.

Olomouc (Aktualizováno: 22:30 16. 8. 2025) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Jiřikovský před senátem Vrchního soudu v Olomouci v roce 2018

Tomáš Jiřikovský před senátem Vrchního soudu v Olomouci v roce 2018 | Zdroj: Profimedia

Policie Jiřikovského zadržela po čtvrtečním zásahu v jeho domě v Břeclavi, v sobotu ho obvinila pro dva skutky legalizace výnosů z trestné činnosti. Staly se v roce 2015 a letos, podle policie zastíral původ bitcoinů z trestné činnosti. Letošní skutek se týká i daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti.

Dva zločiny praní špinavých peněz, kriminalisté v bitcoinové kauze obvinili dárce Jiřikovského

Číst článek

„Státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nyní podal Městskému soudu v Brně návrh na vzetí obviněného do vazby na základě důvodné obavy, že uprchne, aby se tak vyhnul trestnímu stíhání, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání a že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán,“ uvedl vrchní státní zástupce Radim Dragoun na webu.

Soudce musí obviněného vyslechnout a do 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce rozhodnout buď o propuštění na svobodu, anebo o vzetí do vazby. Proti rozhodnutí o vzetí do vazby si obviněný může podat stížnost, která ale nemá odkladný účinek.

Jiřikovského policie zadržela ve čtvrtek večer, v pátek odpoledne ho převezla na brněnský Obilní trh, kde sídlí regionální pobočka Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). S novináři Jiřikovský nemluvil. V budově pobyl asi 2,5 hodiny, poté jej policisté převezli jinam.

„Obviněné osobě je kladeno za vinu, že měla zastírat původ bitcoinů z trestné činnosti, konkrétně z nelegálního obchodování na internetu (na tzv. darknetu). Stíhané skutky, k nimž mělo dojít v roce 2015 a v roce 2025, jsou posouzeny jako dva pokračující trestné činy legalizace výnosů z trestné činnosti,“ uvedli žalobci.

Jiřikovský daroval ministerstvu za předchozího ministra Pavla Blažka (ODS) 468 bitcoinů. Ministerstvo je dražilo od března do května v 78 aukcích, do kterých se přihlásili zájemci z řad jednotlivců i právnických osob. Celkem 235 bitcoinů takto ministerstvo převedlo na kupce, a to na základě 41 kupních smluv dohromady za 446,6 milionu korun.

1:53

Dvě bedny plné eur. Na místě spojeném s Jiřikovským se našly bankovky v hodnotě desítek milionů korun

Číst článek

Zbylými 233 bitcoiny nadále disponovalo, byly uložené u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ministryně Eva Decroix (ODS), která kandiduje do Sněmovny jako lídryně koalice Spolu na Vysočině, nechtěla s bitcoiny nijak nakládat do doby, než trestní řízení odpoví na otázku, zda nepocházejí z trestné činnosti.

Bývalý ministr Blažek kvůli miliardovému bitcoinovému daru skončil v červnu ve funkci. Jeho nástupkyně Decroix nechala vypracovat audit kauzy, jehož první část auditorská firma Grant Thornton zveřejnila na konci července. Uvedla mimo jiné, že ministerstvo bitcoinový dar nemělo přijímat, protože vědělo o okolnostech, které naznačovaly existenci významného rizika, že dar může pocházet z výnosů trestné činnosti. Podle shrnutí první části auditu také existuje riziko naplnění skutkových podstat některých trestných činů.

  • Bitcoinová kauza stála místo jednoho z jejích hlavních protagonistů, ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který na jaře přiznal, že dostal nabídku na získání 30 procent bitcoinů z peněženky, kterou policie původně zabavila odsouzenému provozovateli darknetového tržiště Tomáši Jiřikovskému. V březnu někdejší Blažkův resort Jiřikovského nabídku přijal a stvrdil darovací smlouvou – bez ohledu na podezření, že by bitcoiny mohly představovat výnos z trestné činnosti. I proto se případem začali zabývat také elitní detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) a olomoucké Vrchní státní zastupitelství.
  • V celém případu dosud zůstávají slepá místa – například proč se Jiřikovský rozhodl obnos někdejšímu Blažkovu resortu věnovat. A proč si opravdu ministerstvo spravedlnosti myslelo, že je přijetí daru dobrý nápad, když před přijetím daru měli varovat i právníci ministerstva financí. Probíraná je proto i role ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který měl o bitcoinech vědět měsíc před podpisem darovací smlouvy, přesto Blažka před problematickou transakcí varoval až po podpisu.
  • O transakci také zcela poprvé promluvil na konci června pro Radiožurnál a server iROZHLAS.cz také znalec Jiří Berger, který byl rozšifrování Jiřikovského zařízení přítomný a vyhotovil o něm záznam. Rozporoval tvrzení, že by znalci byla technika předávána zabezpečená a že by rozšifrovával více kusů techniky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme