Potopení ropného tankeru bude mít nejen dalekosáhlé ekologické, ale i ekonomické následky. Celá ekonomika španělského pobřeží je totiž postavena hlavně na rybolovu. Evropská unie by z tohoto incidentu měla vyvodit legislativní důsledky a zajistit lepší kontrolu dosluhujících tankerů, kterých má ve svých docích požehnaně.

Independent ale popisuje i jinou stránku ekologické katastrofy: tou je otevření bolestivého sporu o Gibraltar mezi Španělskem a Británií. Jak se dalo očekávat, Španělé ihned obvinili Británii, pod jejíž suverenitou je stále Gibraltar, že "své" lodi dostatečně nekontroluje. Pokud evropská komise přidělí Španělsku požadovanou finanční kompenzaci, ohrozí to výrazně Gibraltarský trh. A to by mohlo mít pro toto britské území fatální následky, uzavírá britský Independent.

Americký týdeník Washington Post referuje o hrozivé situaci v Africe. Stejně tak, jako virus HIV zničí imunitní systém člověka, ničí epidemie viru politický systém na černém kontinentu. Epidemie způsobuje i nový druh hladomoru. Dříve totiž nedostatek potravin zabíjel ty nejslabší - tedy starce a malé děti. Lidé v produktivním věku a ženy byly proti smrti hladem dobře vybaveni. Dnes umírají zase ti nejslabší - ale teď jde o dospělé jedince, kteří trpí nemocí AIDS a proti hladu nemají ochranu.

Na práci mladých lidí a zejména žen je ale postavena ekonomika většiny afrických států. Tato situace zahrnuje všechny oblasti veřejného života. V Botswaně mladé ženy už neumějí pracovat na poli, protože průměrný věk ženy je zde čyřicet let, takže matka za svůj život nestačí dceři předat zkušenosti. Rodiny se rozpadají a Afričané pomalu ztrácejí schopnost reprodukce. Začarovaný kruh pak vzniká, když mladé africké matky, nakažené virem HIV, provozují prostituci, aby nasytily své děti. Jak píše Washington Post, v takové situaci nelze Afričany odbýt jen léky proti viru, ale je třeba jim zajistit kompletní výživu a hlavně pomoci jim obnovit kolabující zemědělství.

Zprávu o kuriózním muzeu v Azerbajdžánu přinášejí The Moscow Times. Ve městě Baku totiž můžete v nenápadné budově naleznout tisíce svazků knih, z nichž největší je sotva tak velká jako kostka mýdla. Muzeum vzniklo asi před dvaceti lety a jedním z jeho prvních exponátů byl výtisk Brežněvovy monografie.

Jedním z nejcenějších děl jsou podle kurátorky "Obrazy z anglické historie", s ilustracemi Alfreda Millse vydané v roce 1915. Nejvíc variací má miniaturní Korán a bible. Je až s podivem, kolik miniaturních knih bylo a je vydáváno v bývalých sovětských republikách, uzavírají Moscow Times.

Julie Rákosová, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít