Zahraniční tisk opět o kauze Pinochet
Světový tisk přináší nadále ohlasy na takzvaně "dočasné" uzavření případu chilského diktátora Augusto Pinocheta. Věnují se ale také nadcházejícímu summitu zemí G-8 v Janově a postavením ruského a amerického prezidenta.
Římský Il Messagero napsal: Západní Evropa hraje v těchto letech podivnou roli v případě Latinské Ameriky. Když se zdálo, že by se na ni mohlo zapomenout, ozvalo se z druhé strany Atlantiku volání po spravedlnosti a pravdě: šlo o režimy a vojenské diktatury v Chile, v Argentině, Brazílii a v Uruquayi. Evropa praktikovala diplomatické nevměšování, aby se nedostala do konfliktu s Bílým domem. Mezitím však v Latinské Americe stoupá počet chudáků a vyděděnců. Je to na pozadí případu Pinochet výbušná situace, uvádí Il Messagero.
Francouzský Les Echos komentuje: Zdá se, že rozhodnutí je definitivní: dvěma hlasy proti soudci rozhodli, že bývalý chilský prezident, generál Augusto Pinochet je kvůli lehčí až střední stařecké slabomyslnosti neschopen se řádně hájit. Tím se takzvaně "dočasně" přerušilo soudní přelíčení týkající se 75ti únosů a poprav od roku 1973, nemluvě o 250-ti dalších podaných žalobách k osudu tří tisíc zabitých, umučených a pohřešovaných v průběhu 17ti let Pinochetovy éry. Rozhodnutí chilského odvolacího soudu ukončilo eufórii vzniklou po zadržení a obžalobě Pinocheta a po předání jugoslávského ex-prezidenza Miloševiče do Haagu, uzavírá Les Echos.
Vídeňský Der Standard napsal, že generál Pinochet je očividně zbabělý na to, aby se za své činy zodpovídal, takže žádného triumfu prohlášením za slabomyslného nedosáhl. Skandál kdy Pinochet ušel trestu, znovu potvrzuje nutnost rychlého vytvoření Mezinárodního trestního soudu pro tento "světový klub státních zločinců", o němž bylo rozhodnuto už v roce 1998. Pinochet, Miloševič, vnitrochorvatské problémy s vydáním dvou vysokých generálů a další příklady jen potvrzují, že vnitrostátní postih bývalých diktátorů, resp. jejich elit funguje jen ve vzácných případech, připomíná rakouský Der Standard.
Italská La Repubblica poznamenává k nadcházejícímu summitu G-8 v Janově a k ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi: "Nelze předvídat, co Rusko udělá. Je to případ obestřený mýty." To jsou slova Winstona Churchilla z jeho slavného projevu 1. října roku 1939. Hodí se však perfektně i dnes na ruského cara roku 2001 Vladimíra Putina. Z osmi šéfů států a vlád, kteří příští týden zasednou k jednacímu stolu v Janově, je ruský prezident nejzáhadnější a nejnevypočitatelnější. Nejvyšší představitelé velkých průmyslových demokracií Západu se nevyhnou otázce, nakolik mohou Putinovi důvěřovat. Jinými slovy: zda je demokrat donucený jednat občas nedemokraticky. Anebo zda je vychytrale přesvědčen, že Západ strpí nový autoritatismus v Kremlu, aby bylo Rusko pod kontrolou, uvádí La Repubblica.
Britský liberální Guardian se naproti tomu zabývá autoritou prezidenta Bushe v Americe. Poté, co si Bush znepřátelil příznivce USA kvůli americkému protiraketovému systému, se zdá, že teď ztrácí sympatie i doma. Nejnovější průzkumy ukazují, že na Američany zatím příliš nezapůsobil: jeho popularita klesla na asi 50%. George Bush jr. je člověk vskutku omezený. Je-li opravdu schopen vést Ameriku, pak je tato schopnost dobře skryta. Doma i v zahraničí se stále víc prosazuje negativní dojem o vládci v Bílém domě. A pokud se tento dojem upevní, bude velice těžké se ho zbavit, soudí britský Guardian.
Rakouský Kurier je zase přesvědčen, že USA chybí kompetence na Blízkém východě. Existuje více důvodů se domnívat, že léta uvolnění v regionu byla během 12 měsíců prostě vymazána". U Clintonova nástupce nelze najít nejen vůli, ale i kompetentnost ... Washington se očividně vmanévroval do diplomatické slepé uličky. Bush musí dát urychleně zpátečku a rychle z ní vycouvat. Neboť bez konstruktivní americké politiky na BV nebude míru v regionu, zdůrazňuje rakouský Kurier.
Nadregionální arabský deník Al-Haját informoval s odvoláním na "řadu souhlasných zpráv" z jiných zdrojů, že nejstarší syn iráckého prezidenta Saddáma Husajna Udaj hodlá údajně konvertovat od sunnitského k šiítskému islámu. Opoziční kruhy v Iráku se domnívají, že Saddámův syn tím chce dosáhnout zlepšení vztahů s šiítskou většinou obyvatelstva a lepšího rozdělení moci ve státě mezi něj a jeho bratra Kusaje. Z řad šiítů pocházejí představitelé největší opoziční skupiny v zemi, podporované Íránem, informuje Al-Haját.
